Prezident i podnikatel. Trump čelí první žalobě kvůli střetu zájmů, týká se jeho byznysu s Číňany

Marek Hudema Marek Hudema
24. 1. 2017 18:00
Nový americký prezident Donald Trump začíná mít problémy kvůli skloubení svých dvou rolí – hlavy státu a zároveň byznysmena. Kvůli údajnému střetu zájmů na něj míří první žaloba, mimo jiné kvůli jeho hotelům a pronájmu prostor Číňanům. S čínskými firmami obchodují i jeho zeť Jared Kushner a poradce Anthony Scaramucci. V současné situaci jde o ne zcela obvyklé investice a agentura Reuters uvádí, že může jít o snahu "koupit" si přístup k novému prezidentovi.
Podle několika významných právníků Donald Trump porušuje ústavu, která americké hlavě státu zakazuje přijímat peníze od zahraničních vlád.
Podle několika významných právníků Donald Trump porušuje ústavu, která americké hlavě státu zakazuje přijímat peníze od zahraničních vlád. | Foto: Reuters

Washington – Na nového amerického prezidenta Donalda Trumpa míří první ze série žalob kvůli údajnému střetu zájmů.

Podle několika významných právníků Trump porušuje ústavu, která americké hlavě státu zakazuje přijímat peníze od zahraničních vlád. Jenže v hotelech a dalších firmách, které Trump vlastní, mohou platit zahraniční politici. Tím by podle odpůrců nového prezidenta mohli ovlivňovat americkou politiku.

newyorském mrakodrapu Trump Tower je například největším nájemcem čínská státní banka Industrial & Commercial Bank of China, která bude brzy jednat o změně nájemní smlouvy.

"Pokud by měla platit víc než tržní cenu, vypadalo by to jako dar prezidentovi," varuje právník Richard Painter, který dříve spolupracoval s prezidentem Georgem W. Bushem.

S Číňany navíc obchodují i nejbližší Trumpovi spolupracovníci.

Jeho zeť a poradce Jared Kushner podniká s čínským konglomerátem Anbang v newyorském mrakodrapu 666 na Páté avenue. Další poradce Anthony Scaramucci zase prodává za 200 milionů dolarů (zhruba 5 miliard korun) většinu svého investičního fondu Skybridge čínské firmě HNA.

Tvrdé jednání s Čínou

Donald Trump přitom prohlašuje, že s Čínou bude jednat tvrdě. Peking uvaluje na dovoz z USA vyšší cla a podle Trumpa záměrně podhodnocuje svoji měnu.

Slabý jüan pomáhá čínským firmám prodávat v zahraničí své výrobky laciněji než americká konkurence. V USA pak mizí pracovní místa − i když podle části ekonomů jen dočasně.

To chce Trump napravit. Pokud Peking odmítne jednat o změně obchodní politiky, americký prezident hrozí zavedením cel ve výši 25 až 35 procent na čínské zboží. "Americké zájmy jsou na prvním místě," tvrdí.

Podle jeho kritiků ale není jisté, zda se bude stejně tvrdě chovat i k čínským firmám. Předchozí vláda prezidenta Baracka Obamy byla přitom velmi opatrná při schvalování čínských investic v USA, svůj postup zdůvodňovala obavami o bezpečnost.

Mimo jiné znemožnila právě Anbangu, se kterým obchoduje Trumpův zeť, koupit Hotel del Coronado poblíž americké vojenské základny v kalifornském San Diegu.

Není jasné, kdo přesně Anbang vlastní. Podle listu The Wall ­Street Journal jsou to ale lidé spojení s vůdci komunistické Číny.

Jak získat přístup k prezidentovi

Pochyby navíc vzbuzuje otázka, proč obě čínské firmy, Anbang a HNA, nakupují právě teď, kdy se čínská vláda snaží omezit investice firem v zahraničí?

Agentura Reuters uvádí, že ze strany Číňanů může jít o snahu zajistit si přístup k prezidentovi. Například Kushnerovi podle listu The New York Times volá čínské velvyslanectví ve Washingtonu, když chce velvyslanec mluvit s Trumpem.

Prezidentovo okolí se ale kritice brání. "Útoky mají politické motivy," tvrdí prezidentův syn Eric, který řídí rodinné obchodní aktivity.

Pondělní žalobu podala organizace Citizens for Responsibility and Ethics. Tu podle listu The New York Times kontroloval David Brock, který ve volbách podporoval Trumpovu protikandidátku Hillary Clintonovou.

Trumpův poradce Scaramucci, který pochází z New Yorku a proslul jako bankéř a finančník, se prý chce svého byznysu při nástupu do Bílého domu vzdát. Obchod s Číňany tomu měl údajně pomoci.

Kushnerova mluvčí zase prohlásila, že se její šéf taky hodlá zbavit podílu v budově 666.

 

Právě se děje

před 10 minutami

NATO označilo Čínu na systematickou výzvu, Peking se proti tomu ohradil

Peking v úterý obvinil Severoatlantickou alianci ze zveličování "teorie čínské hrozby" a z "mentality studené války". Čínské velvyslanectví při Evropské unii tak reagovalo na pondělní závěrečné usnesení summitu NATO, které uvádí, že Čína představuje pro alianci "systematické výzvy".

Vedoucí představitelé členských zemí aliance v usnesení konstatovali, že "deklarované ambice a asertivní chování Číny představují systematické výzvy pro mezinárodní řád založený na pravidlech i pro oblasti důležité pro bezpečnost aliance". Poukázali přitom na to, že obavy aliance vzbuzuje sílící jaderný arzenál Pekingu, čínská účast na ruských vojenských cvičeních v euroatlantickém prostoru i šíření dezinformací.

Čínské velvyslanectví v EU se proti tomu v úterý důrazně ohradilo, přičemž obvinilo NATO z projevování "mentality studené války" a ze snahy "uměle vytvářet konfrontace". Podle agentury AFP rovněž uvedlo, že výraz "systematické výzvy" popírá "mírový rozvoj" Číny, která má dvacetkrát méně jaderných hlavic než členské země NATO.

Zdroj: ČTK
Další zprávy