Trump byl vedle Putina ponížený a slabý, útočil na své vlastní občany, píše americký tisk

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 17. 7. 2018 10:47
Americká média zkritizovala chování prezidenta Donalda Trumpa na setkání s Vladimirem Putinem. Sepsul sice řadu lidí doma ve Spojených státech, ale neřekl nic o ruské anexi Krymu.
Prezidenti Ruska a USA Vladimir Putin a Donald Trump se sešli na summitu ve Finsku | Video: Asociated Press

New York - Americký prezident Donald Trump zašel na summitu v Helsinkách dál než kdokoli z jeho předchůdců: přijal vysvětlení nepřátelského zahraničního vůdce ke zjištění svých vlastních zpravodajských agentur, napsal americký list The New York Times v komentáři k pondělnímu summitu Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Časopis Time v komentáři zase uvedl, že americký vůdce vypadal vedle Putina ponížený a slabý.

Trump na pondělní společné tiskové konferenci s Putinem mimo jiné uvedl, že nevidí žádný důvod, proč by Rusko zasahovalo do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Tím ale podle demokratů i řady republikánu vyslovil nedůvěru v americké tajné služby, které o ruském vměšování nepochybují.

Trump porušil veškeré zvyklosti o tom, jak by se měl prezident chovat v zahraničí, napsaly k tomu New York Times. "Namísto toho, aby bránil Spojené státy proti těm, kteří by je mohli ohrozit, zaútočil na své vlastní občany a instituce. Namísto toho, aby se postavil Putinovi, protivníkovi s dobře zdokumentovanými záznamy o jeho krocích proti USA, bez jakýchkoli výhrad ho chválil."

Podle listu je rovněž zvláštní, že prezident kritizoval množství lidí doma ve Spojených státech, ale neřekl nic o ruské anexi Krymu, o agresivním chování Ruska vůči Ukrajině, o krvavé intervenci Moskvy v Sýrii či o údajné otravě bývalého ruského agenta Sergeje Skripala na britském území.

"Ti, kdo znají prezidenta Trumpa dlouhá desetiletí, dosvědčí, že bývalý realitní magnát z New Yorku se nejvíce ze všeho obává dvou věcí: být ponížený a vypadat slabě. Na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem se mu přihodilo obojí," dodal pak k pondělní schůzce časopis Time.

I když se setkání konalo na neutrální půdě ve Finsku, Putin podle amerického časopisu řídil následnou tiskovou konferenci, jako by byl hostitel. Hovořil jako první, jako první vyzval novináře k položení otázky. Během 46minutové konference Trump Rusko téměř nijak nekritizoval.

"Trump nebyl na summitu v Helsinkách nikde vidět a prezident z toho nemůže vinit nikoho jiného než sebe," uzavřel americký časopis.

Nad Trumpovým chováním se pozastavil i server Politico. "Prezident označil svou pondělní schůzku s ruským prezident Vladimirem Putinem za krok směrem ke světlejší budoucnosti, světové společenství to ale hodnotí jinak: Summit v Helsinkách byl ukázkou existence nového světového řádu," napsal.

Trump totiž během své týden trvající cesty po Evropě celkově kritizoval americké přátele a označoval je za "nepřátele" (například v případě Evropské unie) a Rusko naopak vyzdvihoval jako natolik významné, že může soupeřit s USA.

Během "neskutečné tiskové konference" americký prezident podle serveru ukázal podřízenost Putinovi, když ho opakovaně odmítl kritizovat a naopak uvedl, že ho označil za "konkurenci", což myslel čistě jako kompliment.

Němci: Není jasné, co probírali

Německá média zase poukazují na fakt, že není jasné, o čem se vlastně Trump s Putinem bavili. Před jednáním spolu s jejich delegacemi se totiž sešli za zavřenými dveřmi, jen s tlumočníky.

"Je vždycky lepší, když spolu Amerika a Rusko mluví, než když mluví jen o sobě navzájem. Už v tom je dobrá zpráva, že se setkání v Helsinkách vůbec uskutečnilo. Konkrétní obsah (jednání) a jeho závěry jsou ale v mlze," píše deník Hannoversche Allgemeine Zeitung. Podle něj ale není ani po schůzce vyloučeno, že nastanou další krize.

"Nikdo neví, o čem se Trump a Putin během svého setkání skutečně bavili," je přesvědčen také list Kölner Stadt-Anzeiger. "Jestli existují utajené přísliby nebo dohody na úkor třetích bude možné - pokud vůbec - vytušit až za několik měsíců. Takto netransparentní způsob vyjednávání je v demokraciích přinejmenším nezvyklý," míní deník.

Britové: Trump jako Putinův pudlík

Ještě ostřejší jsou pak některá britská média. Bulvární deník Daily Mirror o Trumpovi píše jako o Putinovu pudlíku.

List The Guardian označil ruského prezidenta za velkého vítěze pondělního summitu. "Putin dokonce Trumpovi dal fotbalový míč… Americký prezident dal ale ruskému vůdci daleko větší dárek," napsal deník.

"O tom, na čem se Donald Trump a Vladimir Putin dohodli v dvouhodinovém soukromém rozhovoru, nevíme nic. Chvála, jakou Trump pěl na bývalého agenta KGB na veřejnosti, byla ale dostatečně ohromující," napsal pak v komentáři list The Financial Times.

"Mlčení Trumpa k Ukrajině bylo ostudné. Asi nejvíce znepokojivá ale byla neochota amerického prezidenta bránit svou vlastní zemi, když byl dotázán, zda si myslí, že se Rusko vměšovalo do amerických voleb. Je těžko představitelné, že by byť jediný z jeho předchůdců zastával tak proruskou politiku," napsal deník The Times, podle kterého zanechal summit v Helsinkách nepříjemnou pachuť.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy