


Francouzský prezident Emmanuel Macron a řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v sobotu podepsali v Aténách dohodu o prodloužení spolupráce v obraně svých zemí, která podle agentury DPA obsahuje také klauzuli o vzájemné pomoci v případě útoku na některého ze signatářů. Oba lídři rovněž zdůraznili, že jde o součást úsilí o vojensky a zahraničněpoliticky nezávislejší Evropskou unii.

„Chceme inspirovat zbytek Evropy a posílit evropský pilíř NATO,“ řekl Macron po podpisu dohody v Aténách. „Řekl bych, že NATO a Spojené státy by měly být spokojeny, že Evropa bere strategickou autonomii vážně a více investuje do obrany,“ řekl řecký premiér.
Oba tak naráželi na kritiku od Donalda Trumpa vůči evropským spojencům v Severoatlantické alianci, které americký prezident viní z nedostatečných výdajů na obranu. Trump také v souvislosti s válkou na Blízkém východě, kterou začaly 28. února americko-izraelské útoky na Írán a v níž momentálně platí křehké příměří, vyčítá Evropě, že USA nepomohla. Pohrozil i vystoupením Spojených států z NATO.
Macron s Mitsotakisem v sobotu podepsali obnovení dohody o obranné spolupráci, která mezi jejich zeměmi platí od roku 2021. Prodloužili ji o dalších pět let, po nichž se dohoda automaticky prodlouží na neurčito, napsala dnes DPA.
Oba lídři také zmínili článek 42.7 Smlouvy o Evropské unii o vzájemné obranné pomoci, který je podle nich formulován jasněji než podobný článek smlouvy o založení NATO. Ustanovení ze smlouvy o EU výslovně zavazuje členské státy k poskytnutí pomoci jiné zemi EU, pokud se tato stane cílem ozbrojeného napadení. Naproti tomu článek 5 smlouvy o NATO dává aliančním partnerům volnost v tom, jakou podporu napadenému spojenci poskytnou.
Francouzský prezident a řecký premiér dnes v Aténách podepsali celkem devět dohod, mimo jiné také o spolupráci ve školství, vědeckém výzkumu či jaderné technologii.



Americká armáda dokončila další vlnu úderů na Írán, kde útočila na pobřežní obranné systémy, odpalovací zařízení pro střely a drony a na námořnictvo. Na síti X to v úterý nad ránem oznámilo americké velitelství CENTCOM, které koordinuje síly USA na Blízkém východě.



„Jak je možné, že je vedoucím delegace premiér a prezident seděl za ním jako ministr?“ popsal slovenský prezident Peter Pellegrini zvláštní situaci v české výpravě na summit NATO. V jejím čele stanul předseda vlády Andrej Babiš (ANO), nikoliv hlava státu Petr Pavel. Podle Pellegriniho se česká účast stala terčem vtípků, názor má ale jasný – lídrem na summitech NATO má být tradičně prezident.



V Guatemale došlo k průlomovému objevu. Archeologové poprvé v historii rozluštili jméno mayského astronoma a matematika. Podařilo se to díky nápisům na nástěnných malbách v ruinách starověkého města Xultún, informovala agentura AFP. Podle guatemalského ministerstva kultury jde o první případ, kdy se podařilo konkrétnímu vědci z klasického období mayské civilizace připsat autorství vědeckého díla.



Česká republika je letos podle statistik Eurostatu poslední ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropské unii. V prvním čtvrtletí činil podíl tuzemské produkce 12,7 procenta, což je nejméně v EU a zároveň méně než v předchozích letech. Upozornila na to v úterý Komora OZE.



Ukrajinské drony během noci zaútočily na petrochemický závod ve městě Salavat v Baškirsku, přibližně 1400 km od hranic, a napadly také rafinerii na jihozápadě Ruska, informují média a úřady. Rusko během noci na úterý zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli Kyjev. Podle agentury Reuters nebyly po útoku na Kyjev hlášeny žádné oběti.