Jen pár minut poté, co v roce 2013 z kosmodromu Si-čchang v čínské provincii S’-čchuan raketa s měsíčním vozítkem odstartovala, uslyšel farmář Jang Wej-chan burácení a poté naráz. Jelikož bylo brzy ráno, vzal si baterku a šel se podívat do stodoly, odkud zvuky vycházely.

Jako první uviděl velkou díru ve střeše. Pod ní, mezi rozbitými věcmi, ležel zvláštní velký objekt. Jak se Jang později dozvěděl, šlo o kus rakety Dlouhý pochod 3B, která sondu do vesmíru vynesla. Dopadla do oblasti, která je od odpalovacího centra vzdálená 800 kilometrů. 

Čínská vláda před startem evakuovala více než 160 tisíc lidí, Jang ale nežil v oblasti, kam měly zbytky rakety podle odhadů dopadnout. Dostal proto odškodné 10 800 čínských jüanů (35 tisíc korun). Stát později zaplatil i člověku z blízké vesnice, kterému jiná část rakety zase poškodila okapy, napsal tehdy americký deník New York Times. 

Do Suej-ningu ale zbytky rakety tehdy nedopadly poprvé. V roce 2007 vyslala Čína ze stejného odpalovacího místa nigerijský satelit, který měl zprostředkovat mimo jiné telefonní a internetový signál v Africe, píše britská stanice BBC. Části rakety dopadly do stejné oblasti. 

O rok později zase úlomek čínské rakety vynášející venezuelský satelit zasáhl dům a v roce 2012 jiný zbytek poškodil elektrický stožár. Ve dvou případech zemřeli po zasažení elektrického vedení dva lidé, píše americký deník. 

Kus čínské rakety v Africe

K těmto nehodám dochází, i když se kosmodrom Si-čchang nachází v nepříliš obydlené oblasti. Hlavní odpalovací centrum se proto později přesunulo z pevniny na ostrov Chaj-nan na jihu země. Odpad ze strojů mířících do vesmíru má podle odhadů dopadat do Jihočínského moře. 

Jenže ani přesunutí místa startů zcela nepomohlo, jak dokazuje aktuální případ čínské rakety, která na oběžnou dráhu vynesla základní modul budoucí čínské vesmírné stanice. V neděli, po dnech, kdy odborníci vypočítávali, kam by mohly zbytky 23tunové rakety Dlouhý pochod 5B dopadnout, se její část zřítila do moře nedaleko Malediv. Nakonec nejsou hlášeny žádné oběti ani škody.

Související

"Dlouhý pochod" skončil. Zbytky nekontrolovatelné čínské rakety se zřítily u Malediv

"Vypadá to, že Čína vyhrála riskantní hru," řekl americkému deníku astrofyzik Jonathan McDowell, který byl mezi zmíněnými experty. "Ale bylo to bezohledné."

Čínský státní deník The Global Times však tvrzení o tom, že se raketa vymkla kontrole a mohla způsobit škody, označil za "západní (mediální) humbuk".

Podobná situace se stala přesně před rokem, kdy 5. května poslala Čína na experimentální let nepilotovanou kapsli, ve které by mohli v budoucnu létat do vesmíru lidé. Přestože kapsle dopadla podle plánu do pouštní oblasti, raketa o hmotnosti 18 tun začala nekontrolovaně padat zpátky na Zemi. 

Její části se následně zřítily na Pobřeží slonoviny. Místní dokonce našli i 12 metrů dlouhou tyč ze středu rakety. V jiné oblasti raketa poškodila budovy, nikdo ale nebyl zraněn, píše časopis Forbes. 

V té době šlo o největší vesmírný odpad, který vstoupil do atmosféry, od sovětské orbitální stanice z konce 70. let. Pád letošní rakety ale rekord překonal. 

"Pravděpodobně" měla spadnout do oceánu

Čína hodlá být v budoucnu ve vesmíru ještě aktivnější, další projekty plánuje už na příští rok. "Pokud Čína nezmění způsob své práce, pravděpodobnost, že někoho zraní kus padajících trosek z rakety, poroste," píše americký deník. 

S tím souhlasí i McDowell, který se navíc domnívá, že Čína mohla při posledním startu poznat, že pád rakety bude nekontrolovatelný. "Myslím, že Číňané byli nedbalí. Řekli, že to pravděpodobně spadne do oceánu. Ale slovo 'pravděpodobně' hodně znamená. Poslední raketa měla také 'pravděpodobně' dopadnout do oceánu, ale to se nestalo. Spadla na Pobřeží slonoviny," řekl pro britský deník The Guardian.

Související

Čína vypustila základní modul své vesmírné stanice. Zajistí energii i pohon