Triumf Merkelové velkou naději českým exportérům nedává

Tereza Holanová Tereza Holanová
23. 9. 2013 19:50
Podle expertů bude pokračovat oživení, které začalo v minulém čtvrtletí.
Foto: Reuters

Praha, Berlín - Drtivé volební vítězství dosavadní kancléřky Angely Merkelové znamená, že Německo bude nadále pokračovat v postupném růstu, který začal ve druhém čtvrtletí (o 0,7 procenta) a ze kterého "těží" i tuzemská ekonomika.

V pozoru by měli být hlavně podnikatelé, kteří k západnímu sousedovi vyvážejí - to znamená každý třetí tuzemský exportér. Poptávka německých domácností zůstane minimálně do druhé poloviny příštího roku na stejné úrovni jako teď, varuje hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš.

V současné době se domácí nákupy podílí na HDP Německa 58 procenty a v nejbližších měsících nikam neporostou. "Naději, že se teď rozjede spotřeba a kompenzuje tak klesající domácí poptávku v periferních ekonomikách, moc nevidím," tvrdí Bureš.

Export nehraje hlavní roli

Lépe na tom proto budou české podniky pracující jako subdodavatelé pro německé firmy, které následně vyváží do ciziny.

Německo je totiž silně závislé na exportu, byť zatím méně než Česko a spousta dalších zemí EU. Podle Světové banky se vývoz podílí na hrubém domácím produktu Německa z 52 procent. Jen pro srovnání, ve Spojených státech je to 14 procent a v exportní velmoci Číně jen 31 procent.

Podíl celkového exportu na HDP v roce 2012

Země Podíl
Estonsko 92 %
Belgie 85 %
Bělorusko 84 %
Česká republika 78 %
Bulharsko 68 %
Island 59 %
Rakousko 57 %
Dánsko 55 %
Německo 52 %
Chorvatsko 43 %
Norsko 41 %
Finsko 40 %
Velká Británie 32 %
Čína (rok 2011) 31 %
Rusko 29 %
Francie 27 %
Řecko 27 %
Indie 24 %
Austrálie 21 %
USA (rok 2011) 14 %
Brazílie 13 %

Zdroj: Světová banka

Na druhou stranu lze očekávat, že se němečtí politici spíše zaměří právě na spotřebu domácností. Ta k celoročnímu HDP země přispívá již zmíněnými 58 procenty, zatímco od exportu je ještě nutné odečíst import (v Německu 46 procent HDP), čímž získáme tzv. čistý export. Výsledný podíl na HDP pak činí podle Federálního statistického úřadu "jen" 6,6 procenta.

"Na rozdíl od české ekonomiky se může ta německá opřít i o silnou vnitřní poptávku, proto taky nespadla do recese," shrnuje Václav Franče z Raiffeisenbank.

Úplně klidný spánek čeští vývozci podle analytika Home Credit Michala Kozuba každopádně mít nemohou, ať už chtějí v Německu dodávat domácnostem, či firmám. "Česko není jediné, které se chce dostat na německý trh a ukrojit si kus z jeho obrovské poptávky. Proto se bude potýkat s obrovskou konkurencí z ostatních zemí EU," komentuje.

Německo je pro české firmy klíčovým trhem, samotný vývoz do ciziny přitom analytici dlouhodobě označují za motor tuzemské ekonomiky. Poté, co se zlepší zahraniční poptávka, začnou podle nich firmy více investovat a nabírat nové zaměstnance. To povede ke zvýšení mezd i celkové zaměstnanosti, zlepšení důvěry českých domácností a následně k jejich vyšší spotřebě.

Zásadní rozhodnutí zatím nepadnou

Jak se domácí odborníci shodují, německé volby nepřinesou v boji s dluhovou krizí eurozóny žádný zásadní obrat. Jak říká Bureš, Německo bude stále "lavírovat" například v otázce bankovní unie, tedy posílení dohledu a „dolití" kapitálu do důležitých bank. Stejně tak neočekává v nejbližší době jasné rozhodnutí, co s řeckým dluhem.

Oba problémy zůstanou na stole hlavně kvůli vyjednávání o velké koalici mezi vítěznou CDU/CSU a sociálními demokraty (SPD), kteří skončili druzí. "Naposledy, na podzim 2005, to trvalo okolo čtyřiceti dní, nyní ta doba může být ještě delší," říká Bureš.

Podle jeho názoru se bude Německo dále chovat pragmaticky. "To znamená tichou podporu kroků, které nejsou moc systémové, ale přináší rychlou úlevu, řeší napětí na periferii a příliš nezatěžují německého daňového poplatníka. Například tichá podpora neomezeného nákupu státních dluhopisů Evropskou centrální bankou," dodává.

"Dominantní postoj Německa vůči bankovní unii a řešení dluhových problémů jižní Evropy byl doposud ve znamení konstruktivní obstrukce," navazuje ekonom Partners Pavel Kohout. Země podle něj sice slovně vítala "více Evropy", zároveň ale řadu kroků odmítala - včetně společných evropských dluhopisů nebo ručení za bankovní vklady.

"Pokud by však do koalice vstoupili sociální demokraté nebo Zelení, kteří jsou ochotni bojovat za Evropu i za cenu velkých německých výdajů, situace by se mohla změnit," varuje Kohout.

Podle Jiřího Cihláře z Next Finance může vznik velké koalice s SPD vést k nižší ochotě zachraňovat zadlužené státy eurozóny. "Očekávám, že v následujícím období Německo bude přísnější a ostřejší při řešení dluhové krize. Samotné Německo je zastáncem vyrovnaného rozpočtu, bude opět tlačit na ostatní země, aby se k němu blížily co nejvíce," souhlasí Kozub z Home Credit.

 

Právě se děje

Další zprávy