Vyhlídky jsou pozitivní, má to ale háček. Co nás historie učí o konci pandemie

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
3. 5. 2021 20:24
Pandemie koronaviru způsobila celosvětovou krizi, s jakou dnešní ekonomové nemají zkušenosti. Když experti chtějí odhadnout, kam se naše společnost po jejím konci posune, hledají inspiraci v historii.
Jen co krize pominou, chtějí lidé znovu začít utrácet.
Jen co krize pominou, chtějí lidé znovu začít utrácet. | Foto: Jakub Plíhal

V roce 1830 Francii obzvlášť tvrdě zasáhla cholera. Během měsíce zabila tři procenta Pařížanů. Konec její pandemie nastartoval velkou obnovu ekonomiky a Francie vstoupila do éry industriální revoluce.

Ale zatímco bohatá smetánka se před nemocí ukryla na svá venkovská sídla, chudí lidé zůstávající ve městech byli stále nespokojenější. Zemi tak ještě dlouhou dobu provázela politická nejistota a nestabilita, píše britský týdeník Economist.

Byť koronavirus ještě v mnoha zemích po světě řádí, bohaté státy už mají velkou část populace naočkovanou, a jsou tak na pokraji popandemického boomu, hodnotí Economist. Počty hospitalizovaných klesají a vlády uvolňují restrikce.

Odborníci odhadují, že americká ekonomika letos zaznamená sedmiprocentní růst, což je o pět procentních bodů více, než jaký byl trend před pandemií. Podobně na tom bude i Francie, Británie, Kanada, Německo, Japonsko nebo Itálie. Podle dat Economistu je tak vysoký a nečekaný růst něco naprosto neobvyklého, co se naposledy stalo na konci druhé světové války v 50. letech.

"Doslova všechny klíčové ekonomické indikátory blikají zeleně, což naznačuje, že je tu skutečná příležitost pro hospodářský růst," tvrdí Bernard Baumohl, hlavní ekonom v Economic Outlook Group. Pro deník Washington Post současnou situaci v USA srovnal s vybuchujícím ohňostrojem, který je na pohled úchvatný a jehož pohasínající záře je ještě dlouho vidět.

Historie navíc učí, že po dlouhé nefinanční krizi, jakou byla válka nebo je současná pandemie, ekonomika rychle poroste.

Utratit úspory

Minulé pandemie ukazují, že během uzávěr, kdy lidé nemají kam chodit, domácnosti šetří. Například po roce 1870, kdy v Británii řádily spalničky, se úspory rodin v průměru zdvojnásobily. A během španělské chřipky nashromáždili Američané víc peněz než kdykoliv jindy v historii, až do začátku druhé světové války.

Jen co krize pominou, lidé chtějí znovu začít utrácet. Peníze tak putují firmám a kola ekonomiky se opět roztáčejí. "Británie je známá tím, že se její hospodářství díky zákazníkům rychle vrátí," říká pro deník Guardian hlavní ekonom Deloittu Ian Stewart. "Hodně úspor, úspěšná očkovací kampaň a rozvolňování opatření připravují půdu pro velké utrácení v následujících měsících," dodává.

Nedávná studie banky Goldman Sachs odhadla, že po druhé světové válce mezi lety 1946 a 1949 Američané utratili asi pětinu svých přebytečných úspor. To ekonomice rozhodně prospělo, přesto ale panovaly velké obavy, že se výroba zastaví a přijde krize, jak dokazují tehdejší vládní dokumenty. Konzumace piva se dokonce v těchto letech propadla. Opatrnost tak přetrvala a díky tomu nevznikla neřízená inflace.

Jakkoliv ale mohou být lidé po pandemii opatrní, jsou zároveň ochotní vyzkoušet nové věci nebo ty staré dělat jinak. Mor podle historiků z Evropanů udělal větší dobrodruhy, protože nasednout na loď a odjet do neznáma se najednou nezdálo tolik nebezpečné, když i doma umíralo tolik lidí. Nová kniha Nicholase Christakise z Yaleovy univerzity zase poukazuje na to, že po španělské chřipce byli lidé více ochotni riskovat. V roce 1919 rekordně vzrostl počet nových firem. Podobně se i dnes podniky snaží zaplnit díry na trhu.

Víc robotů

Další ekonomové pak poukazují na fakt, že pandemie vede k větší automatizaci. Roboti totiž onemocnět nemohou. Mezinárodní měnový fond vydal studii, kde tvrdí, že nákazy eboly i SARS vedly k rychlejšímu zavedení robotů na pracovištích. I 20. léta v Americe byla symbolem technologické automatizace. A tiskařský lis přišel po pandemii moru.

Banka federálních rezerv v San Francisku navíc zjistila, že se platy po odeznění pandemie obvykle zvedají. Podle expertů je to proto, že kvůli epidemii se počet pracovníků sníží a ti, kdo se pak znovu vrací do práce, mají lepší vyjednávací podmínky.

Někdy ale za růst mezd mohou politické změny. Pandemie ovlivňuje životy všech lidí napříč společenskými vrstvami a vytvoří tak silnější pocit solidarity. I ti bohatší se tak začínají víc zajímat o situaci chudších, jejich podmínky a platy. Stává se z toho proto i důležitější politické téma. Místo na snížení státního dluhu se tak politici snaží zaměřit spíše na snížení nezaměstnanosti. Nový výzkum z London School of Economics zjistil, že během současné pandemie si lidé v Evropě začali více uvědomovat nerovnosti.

Takové tlaky v minulosti někdy vystupňovaly i v revoluce. Například ebola mezi lety 2013 a 2016 vedla k nárůstu občanských nepokojů v západní Africe až o 40 procent.

Podobný závěr má i studie Mezinárodního měnového fondu, která zkoumala hned několik lokálních epidemií posledních let. "Lze očekávat, že jak bude pandemie ustupovat, znovu se objeví nepokoje v místech, kde už předtím existovaly," píší vědci ve výzkumu.

Občanská neposlušnost, zdá se, vrcholí dva roky po konci pandemie. Prestižní týdeník Economist tak své čtenáře vyzývá, aby si návrat k normálu užili, dokud to jde. Mohou nás totiž čekat velké změny.

Video: Sedláček: Jde o kejhák. Padneme hluboko, ale přežijeme

Svět se zastavil, nikdo nic takového nečekal, myslí si o krizi vyvolané pandemií koronaviru ekonom Tomáš Sedláček. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 14 minutami

K českým skokanům na lyžích se po 15 letech vrací úspěšný Slovinec Bajc

Po 15 letech se vrací k české reprezentaci skokanů na lyžích slovinský kouč Vasja Bajc, který v roce 2006 dovedl Jakuba Jandu k historickému triumfu ve Světovém poháru. Nahradí Františka Vaculíka, jenž po nepovedené sezoně u týmu skončil.

Devětapadesátiletý Bajc bude mít vedle reprezentace mužů na starosti také rozvoj mládežnických kategorií. "Jsem rád, poctěn a hrdý, že jsem opět získal možnost stát se hlavním trenérem českého skokanského týmu," řekl Bajc v tiskové zprávě lyžařského svazu.

Současná reprezentace v uplynulé zimě propadla. Kvůli problémům s kolenem prakticky neskákala česká jednička Roman Koudelka a po operaci vazů se chystá na návrat. Z ostatních se ve Světovém poháru dostali mezi třicítku jen dva - Viktor Polášek získal čtyři body a Čestmír Kožíšek dva.

"Po nevydařené sezoně jsme se rozhodli angažovat zahraničního trenéra. Po jednáních jsme se dohodli na spolupráci s Vasjou Bajcem, který dokonale zná nejen prostředí skoků na lyžích ve světě, ale i v České republice, kde před lety působil, a český skok na lyžích pod jeho vedením zažil jedny z největších úspěchů v novodobé historii," uvedl Janda, současný šéf skokanského úseku.

U českého týmu pracoval Bajc v letech 2004 až 2006 a Janda se v té době stal nejen králem seriálu SP, ale i vítězem Turné čtyř můstků a získal dvě medaile na mistrovství světa.

Nyní by slovinský kouč rád pozvedl české výsledky. "Které jsou daleko od těch z bohaté minulosti. Tradice skokanského sportu je v Česku velká, takže přijímám pozici hlavního trenéra i s vědomím, že cesta nahoru nebude snadná, což je pro mě velkou výzvou. Věřím, že společně s dalšími trenéry a novými věcmi můžeme přesměrovat křivku výsledků na pozitivní směr," uvedl.

Bajc, který umí česky díky tomu, že ho trénoval slavný Zdeněk Remsa, se jako kouč proslavil především u japonské reprezentace. Působil ve Španělsku, Nizozemsku, Švédsku, doma ve Slovinsku, Turecku, u americké ženské reprezentace a u maďarských skokanů.

Zahraniční trenér se k českým skokanům vrací po třech letech. V letech 2014 až 2018 trénoval národní výběr Rakušan Richard Schallert.

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

Hertha po výhře nad Freiburgem opustila sestupové pásmo, Darida odehrál 75 minut

Fotbalisté Herthy Berlín získali v boji o záchranu v německé lize důležité tři body za výhru 3:0 nad Freiburgem. K vítězství přispěl i český záložník Vladimír Darida, který odehrál 75 minut. Chvíli před odchodem ze hřiště obdržel žlutou kartu za faul.

O výhře Herthy rozhodli už v prvním poločase Krzysztof Piatek a Peter Pekarík, v závěru zápasu přidal třetí gól Nemanja Radonjič. Berlínský tým bodoval i ve druhém duelu po návratu z karantény, v níž byl kvůli množství případů koronaviru. Bez porážky je už pět zápasů.

Hertha opustila sestupové pásmo a z předposlední příčky poskočila na 14. místo. Navíc má k dobru utkání s posledním Schalke. Freiburgu patří devátá pozice.

Německá fotbalová liga - 30. kolo:

Hertha Berlín - Freiburg 3:0 (13. Piatek, 22. Pekarík, 85. Radonjič).

1. Bayern Mnichov 31 22 5 4 86:40 71
2. Lipsko 31 19 7 5 55:25 64
3. Wolfsburg 31 16 9 6 54:32 57
4. Eintracht Frankfurt 31 15 11 5 62:47 56
5. Dortmund 31 17 4 10 66:42 55
6. Leverkusen 31 14 8 9 51:35 50
7. Mönchengladbach 31 12 10 9 59:46 46
8. Union Berlín 31 11 13 7 47:38 46
9. Freiburg 31 11 8 12 45:46 41
10. Stuttgart 31 10 9 12 52:51 39
11. Hoffenheim 31 9 9 13 45:50 36
12. Mohuč 31 9 8 14 34:50 35
13. Augsburg 31 9 6 16 31:47 33
14. Hertha Berlín 30 7 9 14 38:49 30
15. Brémy 31 7 9 15 34:51 30
16. Bielefeld 31 8 6 17 23:51 30
17. Kolín nad Rýnem 31 7 8 16 32:56 29
18. Schalke 30 2 7 21 18:76 13
Zdroj: ČTK
Další zprávy