Tři tisíce střel pro Moskvu. Ukrajinci dostanou nečekaný dárek z USA

Tři tisíce střel s plochou dráhou letu schopných zasáhnout Moskvu – tuhle obrovskou dodávku ničivých zbraní schválila Trumpova administrativa. Prvních 840 raket dorazí už v říjnu. Jde o zbrusu nové střely s hlavicí těžkou 250 kg a s dosahem 450 až 1600 kilometrů. A především – díky novým technologiím stojí jedna raketa pouhých 246 tisíc dolarů. To je patnáctkrát méně než střela Tomahawk.

Základní verze střel amerického programu ERAM (Extended Range Attack Munition) má zasahovat cíle vzdálené zhruba 450 kilometrů, prodloužená varianta pak slibuje dolet až kolem 1 600 kilometrů – tedy vzdálenost, která by Ukrajině umožnila ohrožovat cíle hluboko v Rusku včetně Moskvy a Petrohradu.

Technologický základ těchto zbraní vychází z projektu nízkonákladových raket RAACM.

První várka, která směřuje do Kyjeva, má podle dostupných informací čítat 840 kusů. Jde o zahraniční vojenský prodej financovaný mimo jiné evropskými spojenci, zejména Dánskem, Norskem a Nizozemskem (které Ukrajině dodávají letouny F-16, z nichž budou střely odpalovány), a americkým programem Foreign Military Financing.

Právě to vysvětluje, proč může Trumpova administrativa současně omezovat přímou finanční pomoc Ukrajině a zároveň schválit dodávku nové munice. Washington tím neposílá zbraně ze stávajících zásob Pentagonu, ale umožňuje nákup nově vyráběných střel.

Politicky citlivou otázkou však zůstává, za jakých podmínek bude smět Kyjev tyto zbraně použít proti cílům hluboko na ruském území. Zatímco Bidenova administrativa Ukrajincům údery americkými zbraněmi dlouhého dosahu na ruské území striktně omezovala, Trump k nim zaujal pragmatičtější přístup.

Levná munice s dlouhým doletem

Program ERAM má Ukrajině dodat přesně to, čeho je v současné opotřebovací válce nedostatek: levnou, přesně naváděnou munici dlouhého doletu, kterou lze vyrábět v obrovských sériích. Cena jedné střely se odhaduje zhruba na 246 tisíc dolarů. Pro srovnání, nejnovější varianta americké střely Tomahawk Block V od společnosti Raytheon stojí přibližně 3,6 milionu dolarů za kus.

V logistické válce je právě rozdíl v ceně zásadní – Ukrajina nepotřebuje jen desítky špičkových drahých střel, ale stovky až tisíce zbraní, které dokážou dlouhodobě vyčerpávat ruskou protivzdušnou obranu.

Střely využívají satelitní navigaci, jsou vysoce odolné proti elektronickému boji a disponují také infračerveným senzorem pro koncové navedení. To zásadně zvyšuje přesnost v závěrečné fázi letu a eliminuje závislost pouze na signálu GPS, který se Rusko na bojišti snaží masivně rušit.

Tlak na ruskou logistiku

Nové střely samy o sobě válku nerozhodnou. Jejich dopad bude záviset na rychlosti dodávek, pravidlech použití i na schopnosti Ukrajiny plánovat složitější kombinované útoky. Pokud ale Kyjev skutečně získá tisíce těchto zbraní, může to drasticky zvýšit tlak na ruskou logistiku, průmysl, vojenská letiště a velitelské uzly v hlubokém týlu.

Dodané rakety budou sice čelit silné ruské protivzdušné obraně – jen v Moskvě a okolí je rozmístěno na 130 systémů protivzdušné obrany – ale problém pro obránce nastává ve chvíli, kdy střely přilétají ve velkém počtu, v extrémně malých výškách, z různých směrů a v kombinaci s drony či klamnými cíli.

V takovém případě už nejde jen o to, zda Rusko dokáže část střel sestřelit, ale zda dokáže podobné masivní útoky odrážet dlouhodobě, aniž by mu došly drahé obranné rakety.

Ruská protiraketová obrana (např. systémy S-400) používá k sestřelení cíle rakety, z nichž každá stojí několik milionů dolarů. Pokud Ukrajinci vypustí vlnu 20 levných střel ERAM v kombinaci s drony, Rusko finančně i materiálně vykrvácí na jejich sestřelování – spotřebuje drahé rakety na levné cíle a systém se dříve či později zahltí.

Obě firmy zvolily úplně jinou metodu než tradiční zbrojní giganti. Zatímco zavedení výrobci staví střely tak, aby vydržely desítky let skladování v perfektním stavu, CoAspire a Zone 5 Technologies aplikovaly filozofii „dostatečně dobré zbraně pro okamžitou spotřebu“.

Využívají komerčně dostupné čipy, senzory a materiály. Střely pohání zjednodušený, levný proudový motor s krátkou životností, protože střela provádí koncový manévr s vypnutým nebo utlumeným motorem. Tím se navíc drasticky sníží její tepelná stopa a ruské protivzdušné systémy, které se orientují podle tepla (infračervené navádění), střelu v poslední fázi letu velmi obtížně zaměřují.

ERAM navíc není jediným novým prostředkem delšího doletu, který se kolem Ukrajiny objevuje. Kyjev získává také střely Ruta od švýcarsko-nizozemského start-upu Destinus a do stejného trendu zapadá i český projekt Narwhal společnosti IP Praha. Vzniká tak širší alianční vrstva menších výrobců, kteří dokáží nabídnout levnější a rychleji vyráběné zbraně dlouhého dosahu.