Severoatlantická aliance připravuje scénář pro případ, že by Rusko zaútočilo na některý z pobaltských států. Podle německého deníku Bild počítá plán se třemi úrovněmi obrany. Koncept ale nepočítá s obsazením ruského území, cílem má být zastavit postup ruských sil a zatlačit je zpět k hranicím.
Plán je popsán v novém aliančním dokumentu „NATO Land Warfare Concept“ (Koncepce pozemního boje NATO), který podle Bildu z velké části vypracoval tým vedený americkým majorem Andrewem Pingreem.
Plán se konkrétně zabývá možným scénářem ruského útoku na některý z pobaltských států – Estonsko, Lotyšsko nebo Litvu. Všechny tři země jsou členy NATO, takže útok na kteroukoli z nich by znamenal krizi pro celou Severoatlantickou alianci.
Pobaltské státy patří k nejcitlivějším oblastem východního křídla NATO. V případě konfliktu by proto aliance musela zabránit rychlému průlomu ruských sil a zároveň co nejdříve narušit jejich zásobování posilami, municí a technikou.
První fáze
První fáze se týká obrany proti raketám a dronům. Pokud by Rusko zahájilo rozsáhlou ofenzivu podobnou válce proti Ukrajině, NATO by proti jeho zbraňovým systémům nasadilo stíhačky, rakety a drony.
Jedním z hlavních cílů by byly vojenské objekty v ruské Kaliningradské oblasti, kde Moskva soustředila protivzdušnou obranu, raketové komplexy a další vojenskou techniku. Jejich vyřazení by mělo snížit schopnost ruské armády útočit na země NATO.
Bezpilotní zóna u hranic
Ve druhé fázi by podél hranic s Ruskem a Běloruskem vznikla takzvaná autonomní zóna. V nejnebezpečnější oblasti by se NATO snažilo minimalizovat přítomnost vojáků a místo nich využívat bezpilotní systémy.
Letecké i pozemní drony by sledovaly pohyb ruských jednotek a mohly by na ně zaútočit, pokud by ruské síly postupovaly dál. Tento přístup vychází z velké části ze zkušeností války na Ukrajině.
Údery hluboko v Rusku
Třetí fáze by se odehrávala hluboko za ruskými liniemi. NATO by se zaměřilo na infrastrukturu, která umožňuje ruské armádě pokračovat v ofenzivě. Mezi možné cíle patří vojenská letiště, mosty, železniční uzly a zbrojní továrny.
Součástí scénáře je také nasazení speciálních jednotek, které by mohly působit za nepřátelskými liniemi a vyřazovat klíčová zařízení. Dokument zároveň zmiňuje možnost spolupráce s Rusy, kteří nesouhlasí s režimem prezidenta Vladimira Putina.
Dalším prvkem je takzvaný letecký most, jehož prostřednictvím by byly do ruského týlu dopravovány drony a robotické systémy schopné útočit na vojenské základny a letiště.
NATO nechce dobývat
Cílem operace podle Bildu nemá být obsazení ruského území. NATO by se podle konceptu snažilo zastavit ruský postup a zatlačit útočící jednotky zpět k mezinárodně uznávané hranici.
Například podle ukrajinského zpravodajského portálu UA.News může být zveřejnění takovéhoto plánu samo o sobě součástí strategie odstrašení. Moskva by měla předem vědět, že případný útok na pobaltský stát by se neomezil na boje na území NATO, píše server.
Bild nicméně dodává, že podle nejmenovaného představitele amerického ministerstva obrany konkrétní tvrzení o operacích jsou spekulativní a nepředstavují oficiální postoj NATO ani americké armády. Koncepce se podle něj zaměřuje především na rychlejší rozpoznání možného vpádu na území aliance a na rozsáhlé využití senzorů a dat.
Mohlo by vás zajímat: „Zbyla jen krvavá stopa.“ Dobrovolnice ukázala bombu, Aktuálně.cz jelo na Ukrajinu
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Rusko varuje před americkými raketami v Evropě. Mohou zničit podmínky pro jednání, tvrdí
V současnosti nepanují podmínky pro věcný dialog s USA o strategické stabilitě, uvedlo v pondělí podle agentury Reuters ruské ministerstvo zahraničí. Moskva tvrdí, že rozmístění amerických raketových systémů v Evropě včetně Norska by mohlo zničit všechny zbývající podmínky pro takové jednání.
Křik na palubě, rána pěstí. Agresora museli omotat páskou další pasažéři
Let z amerického Dallasu do Newarku musel ve čtvrtek večer neplánovaně přistát v Baltimoru poté, co jeden z cestujících začal podle svědků vyvolávat konflikt a napadat ostatní. Muže nakonec několik cestujících znehybnilo pomocí lepicí pásky a stahovacích pásů a připoutalo ho k sedačce. Na incident upozornila v pátek stanice ABC.
Babiš zná Trumpa, Macinka jeho hnutí. Velvyslanec popsal, co nám otevírá dveře v USA
Po čtyřech letech v OSN míří Jakub Kulhánek na ambasádu do Washingtonu s jasným úkolem – proměnit dobré vztahy s Trumpovou Amerikou v konkrétní výsledky. Nový český velvyslanec pro Aktuálně.cz nastínil, co všechno se musí stát, aby premiér Andrej Babiš (ANO) dostal svou vysněnou druhou cestu za Donaldem Trumpem do Bílého domu. A jak mohou pomoct kontakty Petra Macinky (Motoristé).
„Už mám na jevišti problém klečet.“ Petr Brukner ohlásil u Cimrmanů poslední sezonu
Začínající 60. sezona Divadla Járy Cimrmana bude pro Petra Bruknera, kterého diváci znají například jako policejního praktikanta Hlaváčka ze hry Vražda v salonním coupé, poslední. Třiaosmdesátiletý herec, který v populárním souboru začínal v roce 1967 jako oponář a později se vypracoval až k hlavním rolím, to řekl v rozhovoru ČTK. Jako důvod uvedl zdravotní a s tím související psychické problémy.
Ve Francii padl zářijový teplotní rekord, teploměry naměřily 40,3 stupně
Ve Francii byl v neděli překonán zářijový teplotní rekord, informovala v pondělí francouzská meteorologická agentura Météo-France. Ve městě Lavaur v jihofrancouzském departementu Tarn naměřili 40,3 stupně Celsia. Dosavadní rekord činil 40,2 stupně a byl zaznamenán 12. září 2022 v Pissosu v departementu Landes, dodala agentura AFP.