Severoatlantická aliance připravuje scénář pro případ, že by Rusko zaútočilo na některý z pobaltských států. Podle německého deníku Bild počítá plán se třemi úrovněmi obrany. Koncept ale nepočítá s obsazením ruského území, cílem má být zastavit postup ruských sil a zatlačit je zpět k hranicím.
Plán je popsán v novém aliančním dokumentu „NATO Land Warfare Concept“ (Koncepce pozemního boje NATO), který podle Bildu z velké části vypracoval tým vedený americkým majorem Andrewem Pingreem.
Plán se konkrétně zabývá možným scénářem ruského útoku na některý z pobaltských států – Estonsko, Lotyšsko nebo Litvu. Všechny tři země jsou členy NATO, takže útok na kteroukoli z nich by znamenal krizi pro celou Severoatlantickou alianci.
Pobaltské státy patří k nejcitlivějším oblastem východního křídla NATO. V případě konfliktu by proto aliance musela zabránit rychlému průlomu ruských sil a zároveň co nejdříve narušit jejich zásobování posilami, municí a technikou.
První fáze
První fáze se týká obrany proti raketám a dronům. Pokud by Rusko zahájilo rozsáhlou ofenzivu podobnou válce proti Ukrajině, NATO by proti jeho zbraňovým systémům nasadilo stíhačky, rakety a drony.
Jedním z hlavních cílů by byly vojenské objekty v ruské Kaliningradské oblasti, kde Moskva soustředila protivzdušnou obranu, raketové komplexy a další vojenskou techniku. Jejich vyřazení by mělo snížit schopnost ruské armády útočit na země NATO.
Bezpilotní zóna u hranic
Ve druhé fázi by podél hranic s Ruskem a Běloruskem vznikla takzvaná autonomní zóna. V nejnebezpečnější oblasti by se NATO snažilo minimalizovat přítomnost vojáků a místo nich využívat bezpilotní systémy.
Letecké i pozemní drony by sledovaly pohyb ruských jednotek a mohly by na ně zaútočit, pokud by ruské síly postupovaly dál. Tento přístup vychází z velké části ze zkušeností války na Ukrajině.
Údery hluboko v Rusku
Třetí fáze by se odehrávala hluboko za ruskými liniemi. NATO by se zaměřilo na infrastrukturu, která umožňuje ruské armádě pokračovat v ofenzivě. Mezi možné cíle patří vojenská letiště, mosty, železniční uzly a zbrojní továrny.
Součástí scénáře je také nasazení speciálních jednotek, které by mohly působit za nepřátelskými liniemi a vyřazovat klíčová zařízení. Dokument zároveň zmiňuje možnost spolupráce s Rusy, kteří nesouhlasí s režimem prezidenta Vladimira Putina.
Dalším prvkem je takzvaný letecký most, jehož prostřednictvím by byly do ruského týlu dopravovány drony a robotické systémy schopné útočit na vojenské základny a letiště.
NATO nechce dobývat
Cílem operace podle Bildu nemá být obsazení ruského území. NATO by se podle konceptu snažilo zastavit ruský postup a zatlačit útočící jednotky zpět k mezinárodně uznávané hranici.
Například podle ukrajinského zpravodajského portálu UA.News může být zveřejnění takovéhoto plánu samo o sobě součástí strategie odstrašení. Moskva by měla předem vědět, že případný útok na pobaltský stát by se neomezil na boje na území NATO, píše server.
Bild nicméně dodává, že podle nejmenovaného představitele amerického ministerstva obrany konkrétní tvrzení o operacích jsou spekulativní a nepředstavují oficiální postoj NATO ani americké armády. Koncepce se podle něj zaměřuje především na rychlejší rozpoznání možného vpádu na území aliance a na rozsáhlé využití senzorů a dat.
Mohlo by vás zajímat: „Zbyla jen krvavá stopa.“ Dobrovolnice ukázala bombu, Aktuálně.cz jelo na Ukrajinu
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
„Nikdy jsme si takhle blízko nebyly.“ Siniaková otevřeně promluvila o vztahu s parťačkou
Už jen jedno vítězství dělí tenistku Kateřinu Siniakovou, aby s Taylor Townsendovou vyhrála US Open ve čtyřhře a završila s americkou parťačkou kariérní grandslam.
ŽIVĚ Málo nasvědčuje tomu, že by Rusko bylo ochotné jednat o míru, uvedl Merz
Německý kancléř Friedrich Merz v současnosti nevidí, že by Rusko bylo ochotné jednat s Ukrajinou o možném míru. Šéf německé vlády to podle agentury DPA řekl ve čtvrtek po schůzce s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Rusko vede válku proti Ukrajině přes čtyři a půl roku.
Aktér tajné schůzky získá novou roli. Američané chystají rošádu u jednání o míru
Ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) USA John Ratcliffe se chystá převzít aktivnější roli v jednáních s Ruskem a Ukrajinou zprostředkovaných Spojenými státy. Ve čtvrtek to podle zdrojů deníku Financial Times sdělili představitelé z Washingtonu svým evropským protějškům. Zmíněný Ratcliffe byl na konci srpna na tajné schůzce v Moskvě, dosud ovšem není přesně známý konkrétní důvod jeho cesty.
Tohle Německo dlouho nezažilo. Expert popisuje největší politický otřes. Co bude dál?
Alternativa pro Německo (AfD) dosáhla historického výsledku v Sasku-Anhaltsku, zatímco CDU kancléře Friedricha Merze utrpěla těžkou porážku a v Německu se stále častěji mluví o krizi tradičních stran. Analytik, bývalý zpravodaj ČTK v Německu a Českého rozhlasu v Bruselu a Štrasburku Filip Nerad napsal, že volební tsunami může otřást i Berlínem. A právě on hostem pořadu Spotlight.
Syndrom zlomeného srdce se tváří jako infarkt. Vědci našli způsob, jak ho poznat dřív
Mysleli, že má infarkt. Pražská řidička ale po vypjatém konfliktu zemřela na syndrom zlomeného srdce, který se mu v prvních hodinách dokáže nápadně podobat. Lékaři proto oba stavy někdy rozliší až při invazivním vyšetření. Nový diagnostický systém teď slibuje, že zásadní rozdíl odhalí dřív: z krve a několika dalších údajů.