Trend je Trumpova červená vlna. Analytik vysvětluje, jak ale může vyhrát i Biden

Helena Truchlá Helena Truchlá
4. 11. 2020 12:45
"Taktika demokratů mířit na středové voliče zase nevyšla," hodnotí situaci po prezidentských volbách Petr Boháček, expert na americkou politiku z Asociace pro mezinárodní otázky. Nyní, během sčítání hlasů, podle něj dává smysl sledovat zejména města Detroit a Millwaukee ve Wisconsinu a Michiganu. Tam může Joe Biden náskok svého soka Donalda Trumpa ještě předehnat.
Donald Trump.
Donald Trump. | Foto: Reuters

Když si teď člověk otevře v podstatě libovolnou volební mapu USA, je hodně červená. Znamená to předběžné vedení stávajícího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Kompletní výsledky se ale budou dopočítávat i několik dní nebo týdnů. Aktuální stav je každopádně výrazně v rozporu s tím, co předpovídaly průzkumy: vítězství Bidena. Může ještě vyhrát? 

Může, pokud neztratí státy Wisconsin nebo Michigan. To je jeden scénář. Pak se může stát také to, že by Trumpa předehnal v jižanských státech Georgia nebo Severní Karolína, kde jsou výsledky poměrně těsné a pořád se dopočítává. Stávající prezident tam má ale poměrně velký náskok a zbývá sečíst jen pár procent. Tohle by byla docela problematická varianta i proto, že by Trump mohl volby kvůli ní napadnout. Takže jde skutečně o Wisconsin a Michigan. Pokud Biden některý ze států ztratí, cesta do Bílého domu se mu uzavírá.

Kdy tam bude jasno? 

Myslím, že ještě dnes našeho času (podle odhadů zhruba ve tři odpoledne, pozn. red.). V obou státech se dopočítávají korespondenční hlasy, které nahrávají spíše demokratům. Hlavně ve větších městech jako Detroit nebo Millwaukee může Biden rozdíl v řádech desítek nebo stovek tisíc hlasů ve svůj neprospěch vyrovnat (při vydání rozhovoru Biden těsně držel Wisconsin, pozn. red.).

Obecně se dá říct, že se opakuje scénář z voleb před čtyřmi lety - nečekaný, průzkumy nezachycený úspěch Trumpa. Byly letošní průzkumy zase nepřesné? Jejich autoři dopředu avizovali, že se rokem 2016 poučili a svá data vylepšili. 

Očividně to nestačilo. Já ale také nevím, kde může být problém. Často se mluví o jednom faktoru, který se jen těžko ohlídá: voliči Trumpa naschvál říkají, že volí Bidena, aby to "natřeli" liberálům a průzkumníkům. Někdo tvrdí, že tenhle vliv je ale přeceňovaný.

Budu spekulovat, ale mě napadá také vliv Hispánců, kteří bývají vnímáni hodně jednolitě, ve svých zájmech a preferencích se ale hodně liší. A Biden naprosto selhal v tom, je oslovit, i na rozdíl od své předchůdkyně, Trumpovy protikandidátky před čtyřmi lety Hillary Clintonové.

Čím si vysvětlujete tíhnutí této části obyvatel k Trumpovi?

Může to souviset i s koronavirem. Většina z nich má práci v restauracích nebo kuchyních, a tak tu mohlo zafungovat Trumpovo poselství, že je potřeba otevřít ekonomiku, pracovat. Nevěří, že by se o ně postaral stát.

Také jsem zaznamenala vysvětlení, že na tuto část obyvatel zapůsobilo varování Donalda Trumpa, že Biden by v USA zavedl socialismus. Řada z nich přišla do Spojených států ze zemí, které se samy jako socialistické deklarují. 

Ano, tohle může rezonovat u Venezuelanů, Kubánců nebo vyšších, pravicovějších vrstev. Nebo u imigrantů, kteří se museli ve Spojených státech postavit na vlastní nohy. 

Některé státy, třeba Texas nebo Arizona, ale zase podle expertů procházejí demokratickou změnou. Biden zde nyní hlásí dobré zisky. A přibývají zde právě Hispánci. Můžou tyhle změny být jedním z důvodů, proč průzkumy selhávají? 

Asi ano. Oba zmíněné státy se stávají víc demokratickými, Bidenův zisk Arizony je naprosto historický. V obou státech jsou ale zároveň tyhle skupiny odlišné, jak ukazuje republikánská výhra v Texasu.

Demokraté stejně jako v minulých volbách vsadili na středovou pozici, snahu zaujmout pravici i levici, což jim nevyšlo. Trump naopak suverénně získal část voličů mimo města - obyčejnou střední třídu, která ho miluje. Od lidí zatím dostal o tři miliony hlasů víc než posledně. 

Velká moc menšiny

Na celkové počty hlasů přesto vede Joe Biden. Což vedla i před čtyřmi lety Hillary Clintonová, ale víc volitelů nakonec nezískala, a tak prohrála. Co nám to říká o americkém volebním systému? Jak moc je vlastně fér? 

Ano, Biden vede, ale zatím o dost méně než tehdy Hillary Clintonová (všechny hlasy však zatím nejsou sečteny, pozn. red.). Já jsem přesvědčen, že ten systém odpovídá celé politické soustavě Spojených států. Je nastavená tak, že cíleně zvyšuje moc menšiny, aby nebyla přehlížená. Což teď demograficky hraje víc do karet republikánům, a tak jsme čtyři roky poslouchali, jak to podle demokratů není demokratické. 

Vy s takovým hodnocením nesouhlasíte? 

Myslím, že je naopak vysoce demokratický. Nutí jednotlivé strany se mezi sebou vypořádat. Nutí tu ekonomicky vyspělejší část populace na pobřežích vzít ohled na tu méně vyspělou, uprostřed země. To je důležité. Stejně byl nastavený i americký Senát, až do doby, kdy se to demokratům za vlády Baracka Obamy přestalo hodit, a změnili ho. Teď se dají čekat i tlaky na to, změnit systém prezidentských voleb.

Dá se ta nutnost ohledu na socioekonomicky znevýhodněnou část obyvatel přenést i na analýzu toho, proč a kde Biden selhal? Tedy že nezvládl oslovit právě tyto voliče? 

Podle mě to souvisí s celkově problematickou "středovou cestou" demokratů. Oni nedokážou vysvětlit lidem mimo města, co jim mohou nabídnout. Pro ně je osobní svoboda tou nejdůležitější hodnotou a levicovou demokratickou politiku, spočívající ve všeobecném zdravotním pojištění, dostupném vzdělání nebo oddlužení studentů, vidí jako hrozbu. 

Dokázal by to někdo z demokratů, když ne Biden? 

Podle mě to dokázal Bernie Sanders (jeden z původních Bidenových protikandidátů v demokratických primárkách, pozn. red.)I proto teď podle mě bude u demokratů následovat velká debata o tom, kam by strana měla dál směřovat. 

Jak pravděpodobné je, že by se vydala právě tou - v americkém kontextu - výrazně levicovou cestou, kterou prosazuje Sanders nebo také populární poslankyně Alexandra Occasio-Cortezová? 

Myslím, že to je nevyhnutelné. Ať už Biden vyhraje, nebo ne. 

I kdyby vyhrál? 

V takovém případě bude do vlády muset vzít řadu podobně (levicově) smýšlejících osobností, jako je senátorka Elizabeth Warrenová. A je to také trend, který souvisí s nějakou generační proměnou. 

Pro Bidena bude těžké se zotavit

Otázka, jestli a kdy může Biden vyhrát volby, byla ještě nad ránem našeho času námětem řady hlavních amerických zpravodajských webů, včetně třeba CNN. Není takový způsob pokrývání dění trochu projevem "přání otcem myšlenky"? 

Naprosto. A bylo strašně zajímavé sledovat, jak právě v CNN byli nejdřív v šoku a snažili se situaci nezaujatě pozorovat. Pak se to ale změnilo a začali mluvit o tom, co musí Biden udělat, aby měl ještě šanci. To je jako v roce 2016. A je to úplně šokující. Na druhou stranu, já jim to nezazlívám. Sám jsem počítal spíš s tím, že vyhraje Biden. A nevnímám to jako chybu, když ta dostupná data byla taková, jaká byla. 

Teď už jsme o něco moudřejší. Co tedy mít na paměti při čekání na finální výsledky? Zejména, jak jste zmínil, ve Wisconsinu a Michiganu? 

Že záleží na velkých městech, ale pro Bidena bude těžké se ještě zotavit. Ten trend, který pozorujeme, se totiž propíše i do Wisconsinu a Michiganu. 

Jaký trend?

Červená vlna (červená je tradiční barvou Trumpových republikánů, pozn. red.).

Video: Biden trvá na tom, že může ještě vyhrát. Trump se sám prohlásil na vítěze

Biden: Volby vyhrajeme. Trump: Upřímně. My už je vyhráli | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy