Trable eura mění i Lisabon, Nečas žádá podpis Klause

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
17. 12. 2010 5:01
Úprava smlouvy má umožnit budoucí záchranu zemí eurozóny v hospodářských potížích
Mince v hodnotě jedno a dvě eura budou mít na rubové straně dvojitý kříž a trojvršší.
Mince v hodnotě jedno a dvě eura budou mít na rubové straně dvojitý kříž a trojvršší. | Foto: Reuters

Brusel - Evropská unie se ve čtvrtek na summitu v Bruselu shodla na změně lisabonské smlouvy o fungování unijních institucí. Relativně drobná úprava má umožnit vznik trvalého záchranného mechanismu pro země v hospodářských potížích, na summitu to oznámil prezident EU Herman Van Rompuy.

Smlouva o reformě institucí Evropské unie, jejíž zdlouhavé schvalování unii na čas uvrhlo do vážných problémů, začala platit teprve loni v prosinci. K úpravě v rozsahu dvou vět se blok rozhodl kvůli ustavení speciálního krizového mechanismu v zemích, kde je zavedeno euro.

Úspěchy Merkelové

Ten má po roce 2013 vystřídat současných záchranný fond eurozóny, jehož platnost tehdy vyprší a eurozóna by tak neměla možnost zachraňovat země, které se ocitnou v problémech jako Řecko či Irsko. Hlavní změnou ve srovnání se současným záchranným fondem je, že by se na případných bankrotech členských států eurozóny měli podílet i soukromí investoři, především banky.

Tento požadavek vznesla už na předchozí vrcholné schůzce EU německá kancléřka Angela Merkelová. Vedle prosazení změny Lisabonské smlouvy zaznamenala i další úspěch: dosavadní záchranný fond eurozóny nebude dál navyšován. Ve fondu je nyní zhruba 440 miliard eur, ekonomové však spekulují, že v případě potíží Španělska by tyto prostředky nestačily.

Nové prostředky požadoval třeba lucemburský premiér Juncker, proti byla právě Merkelová a prosadila si své: na summitu se o záležitosti vůbec nejednalo.

Bez Klause? Nepředstavitelné!

Český premiér Petr Nečas se přitom v Bruselu nechal slyšet, že změnu unijních pravidel by měl odsouhlasit i prezident Václav Klaus. "Já si nedovedu představit, že by se používaly právnické kličky na vynechání standardního ratifikačního procesu, jehož součástí je i podpis prezidenta republiky," uvedl Nečas.

Podle informací ČTK nicméně právníci české vlády zkoumají, zda je skutečně Klausův podpis pod smlouvou potřebný. Již nyní je ale zřejmé, že Češi nebudou změnu schvalovat v referendu, protože není údajně dostatečně velká a ve všech členských státech EU se bez všelidového hlasování obejde.

Podle Nečase nicméně ani schvalování prostřednictvím parlamentu a následně nejspíš i prezidenta není úplně bez problémů. "Je to poměrně komplikovaná a politicky náročná disciplína, do které se v tomto případě vrhneme," řekl. Vláda by totiž mohla souhlasit se změnou lisabonské smlouvy jen v případě, že by jí to povolily obě komory parlamentu, ale ani tím by celá ratifikace neskončila.

"Pro nás to znamená mimo jiné použití toho vázaného mandátu. To znamená, že vláda by to mohla odhlasovat pouze tehdy, jestliže by měla souhlas obou komor a pak standardní ratifikační proces. To znamená ústavní většiny v Poslanecké sněmovně a rovněž v Senátu," dodal Nečas.

Česko zachraňovat nebude

Přestože se nový mechanismus bude týkat jen zemí eurozóny, lídři členských států EU by v závěrečném textu podle informací ČTK měli nechat možnost, aby se k němu mohly přidat i země ze zbytku evropské sedmadvacítky. Česká vláda nicméně rozhodla, že Česká republika tak neučiní. Na případné záchraně krachujících zemí eurozóny se tak nebude přímo podílet, dokud nepřejde z koruny na euro.

Evropská unie původně uvažovala, že v případě bankrotu některé ze zemí platící evropskou jednotnou měnou by investoři automaticky přišli o část investic. Eurozóna ovšem nakonec přijme systém, který řadu let funguje u Mezinárodního měnového fondu. Investoři tak nepřijdou o peníze automaticky, ale až po dohodě s úřady krachujícího státu, MMF a eurozónou.

Spuštění celého mechanismu by bylo možné jen v případě, že to bude nevyhnutelné. Tuto podmínku původně požadovalo Německo, ale řada členských států to odmítala. Podle důvěryhodných zdrojů ČTK nicméně Němci i s podporou Čechů a Slováků svoje požadavky nakonec prosadili.

Země platící evropskou jednotnou měnou ovšem stále nevyřešily, kde budou brát po roce 2013 peníze na případnou finanční pomoc. V úvahu připadají podle důvěryhodných zdrojů nejméně tři možnosti. Jednou z nich je zavedení bankovního poplatku, druhou vydání společných dluhopisů a třetí kombinace několika blíže nejasných možností.

 

Právě se děje

Další zprávy