Vztah evropských nacionalistů k Donaldu Trumpovi se mění. Podle serveru Politico se americký prezident stal natolik toxickou postavou, že ho jeho evropští spojenci začínají vnímat jako přítěž.
Nedělní volební porážka maďarského premiéra Viktora Orbána - jednoho z nejbližších evropských spojenců Donalda Trumpa a oblíbence hnutí MAGA – otevřela mezi evropskými ideovými stoupenci amerického prezidenta otázku, zda je pro ně spojenectví s ním výhodou, či přítěží. Už předtím bylo mezi evropskými pravicovými populisty patrné, že svůj vztah ke kontroverznímu americkému prezidentovi začínají přehodnocovat. Orbánova prohra spolu s válkou v Íránu či Trumpovými útoky na papeže tento odklon ještě urychlila, napsal v pátek web Politico.
„Orbánovu porážku nelze vysvětlit jen únavou voličů. Blízkost ke Spojeným státům se v současném kontextu nesetkala u maďarských voličů s pochopením,“ uvedl pro Politico pod podmínkou zachování anonymity zdroj z vedení francouzské pravicové strany Národní shromáždění, jejíž hlavní tváří a faktickou vůdkyní je Marine Le Penová.
Tu ještě před rokem Trump halasně podporoval poté, co jí soud zakázal kandidovat ve volbách kvůli odsouzení za zpronevěru unijních prostředků. Le Penová ovšem nyní v úterý, pouhé dva dny po maďarských volbách apelovala na své spolustraníky, aby si od současné americké administrativy „drželi odstup“.
Blízké vztahy s Washingtonem „mohou být přítěží a mohou být špatně interpretovány“, uvedl jeden z blízkých spojenců Le Penové. „Máme rádi naše přátele ve Washingtonu, ale nechceme, aby nám říkali, co máme dělat.“
Politico tak soudí, že s blížícími se prezidentskými volbami se Národní shromáždění bude snažit držet si odstup od Trumpa. Ten je ostatně jak ve Francii, tak konkrétně mezi příznivci Národního shromáždění krajně nepopulární.
Kurz mění i německá AfD
Podobnou strategii volí na druhé straně Rýna i Alternativa pro Německo (AfD), kterou v září čekají zemské volby. Ještě loni mezi stranou a Trumpovou administrativou panovaly velmi blízké vztahy. AfD měla před spolkovými volbami otevřenou podporu z USA – veřejně ji podpořil například i kontroverzní miliardář Elon Musk. Viceprezident J. D. Vance tehdy dal přednost setkání s její předsedkyní Alice Weidelovou před schůzkou s tehdejším německým kancléřem Olafem Scholzem.
O rok později se ale situace výrazně změnila. Weidelová svým poslancům doporučila omezit cesty do USA za představiteli hnutí MAGA a její strana odsoudila válku s Íránem dokonce dříve než současný kancléř Friedrich Merz. Poslanec AfD Torben Braga pro Politico uvedl, že spolupráce s Trumpem „není v konkrétním kontextu voleb příliš slibná strategie“.
Přesto se Weidelová i nadále snaží udržovat s Trumpovou administrativou dobré vztahy. Novinářům řekla, že blízké vazby na Donalda Trumpa nepovažuje za problém, a ocenila, že Viktor Orbán vedl velmi dobrou kampaň.
Astronomický propad popularity
„Zpočátku panoval názor, že administrativa bude představovat podpůrný faktor, protože se jednalo o americkou administrativu, která sdílí jejich hodnoty, politické cíle i politický program. To se nyní zcela rozpadlo,“ uvedl pro deník Washington Post Mujtaba Rahman ze společnosti Eurasia Group.
Trump totiž od svého nástupu stihl podniknout řadu kroků – od celních represí přes hrozby anexe Grónska a nečekanou válku s Íránem až po otevřené útoky na papeže – které se odrazily v jeho extrémně nízké podpoře v Evropě. A tu jeho dosavadní spojenci s ohledem na blížící se volby bedlivě sledují. Podle březnových průzkumů agentury YouGov dosahuje Trumpovo negativní hodnocení napříč kontinentem astronomických hodnot: negativně ho hodnotí na 78 procent Francouzů, 86 procent Němců a 80 procent Italů.
Loňský průzkum stejné agentury pak ukázal, že 73 procent Evropanů považuje Trumpa za hrozbu pro mír a bezpečnost v Evropě. Tedy jen o devět procentních bodů méně než v případě ruského prezidenta Vladimira Putina.
Podle Franka Furediho z think-tanku MCC Brussels se však evropské populistické strany nemusí rozejít s Trumpem úplně. „Je to loajalita s limity – obdiv k jeho domácí politice neznamená nadšení pro jeho zahraniční války. Ty jsou nepopulární, ekonomicky riskantní a z hlediska voleb toxické,“ uvedl analytik pro deník The Telegraph.
Mohlo by vás také zajímat: Trump má kuriózní vysvětlení, proč se vydával za Ježíše. Bylo to úplně jinak, tvrdí
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Moskva stojí před extrémně riskantním rozhodnutím. Může sáhnout po nepopulárním kroku
Režim Vladimira Putina se ocitá pod tlakem. Ruský náborový systém se blíží bodu zlomu a čím dál více se začíná spekulovat o nucené mobilizaci. Kreml tak může velmi brzy čelit tlaku a zvážit politicky riskantní rozšíření odvodů, uvedl deník The Kyiv Independent. Moskva se údajně připravuje povolat desítky tisíc nových vojáků, aby kompenzovala rostoucí ztráty na bojišti.
ŽIVĚ Podpis dohody s Íránem je naplánován na neděli, sdělil Trump. Teherán to ale popřel
Podpis dohody s Íránem je naplánován na neděli, uvedl v sobotu americký prezident Donald Trump. Ihned po podpisu bude pro všechny otevřen Hormuzský průliv, tvrdí také v příspěvku na sociální síti Truth Social. Těší se na spolupráci s Íránem. Teherán však v sobotu uvedl, že v neděli memorandum podepsané nebude. Blízkovýchodní země si chce také účtovat za služby poskytované v Hormuzském průlivu.
Po srážce lodí v Chorvatsku zemřeli tři Češi. Po čtvrtém se pátrá
U chorvatského Splitu v neděli po srážce katamaránu s plachetnicí zemřeli nejméně tři lidé, šlo o Čechy. Další se pohřešuje. Radiožurnálu to řekl vedoucí konzulárního oddělení velvyslanectví ČR v Záhřebu Štěpán Šantrůček. Informaci ČTK potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Šantrůček také sdělil, že čtyři čeští občané byli převezeni do nemocnice, jejich stav však není vážný.
Zvládl bych to, ale šéfovat nechci. Jak se povýšení stalo trestem
Zatímco dříve šlo o životní aspiraci, dnes jde o nechtěnou odměnu. Po povýšení už čeští zaměstnanci netouží. Šéfovo místo by zvažovali pouze v případě, kdyby dostali přidáno alespoň třetinu mzdy navíc. Pokud se nezmění představy spojené s vedoucími pozicemi, v budoucnu může nastat kritický nedostatek schopných lídrů. Zjistili to výzkumníci z agentury Ipsos.
Hamilton vyhrál Velkou cenu Katalánska F1 a získal první triumf ve Ferrari
Britský jezdec Lewis Hamilton vyhrál Velkou cenu Katalánska formule 1 a vybojoval první triumf ve Ferrari. Sedminásobný mistr světa zvítězil v Barceloně o 19,5 sekundy před krajanem Georgem Russellem z Mercedesu. Třetí dojel další britský pilot a úřadující světový šampion Lando Norris z McLarenu.