Péter Magyar, který po vítězství v maďarských parlamentních volbách míří do premiérského křesla, uvedl, že chce znovu otevřít otázku Benešových dekretů. Jádrem sporu je vyvlastňování pozemků slovenskými úřady, které odkazují na poválečné uspořádání. Ministr zahraničí Petr Macinka označil Magyarova slova za "toxická" a uvedl, že bude debatu pečlivě sledovat.
„V případě Slovenska musíme s Robertem Ficem, nebo kýmkoliv jiným, vyřešit zrušení zákona, který ohrožuje tamní maďarskou menšinu, a také otázku Benešových dekretů,“ uvedl v neděli Magyar pro stanici CNN Prima News.
Maďarský politik už dříve prohlásil, že tyto normy nemohou tvořit základ právního řádu členské země EU, protože jsou založeny na principu kolektivní viny.
Ačkoliv jsou dekrety v Česku vnímány především v souvislosti s poválečným odsunem Němců, Magyarův nátlak vychází z aktuálního dění na Slovensku.
Spor o pozemky na Slovensku
Tamní pozemkový fond v posledních letech zahájil řadu řízení o převodu pozemků na stát s argumentem, že poválečná konfiskace majetku osob maďarské národnosti nebyla administrativně dokončena.
Sporné případy se často týkají lukrativních parcel, významných i z hlediska rozvoje infrastruktury, například v okolí Bratislavy nebo v jižních regionech Slovenska.
Podle kritiků tento postup vytváří právní nejistotu a dopadá na současné vlastníky, kteří s poválečnými událostmi nemají nic společného.
Premiér Robert Fico i další vládní představitelé však výhrady odmítají a označují je za zpochybňování poválečného uspořádání. Zároveň varují před destabilizací majetkových poměrů i zhoršením vztahů se sousedními státy.
Příliš opatrný Orbán
Spor vyvrcholil loni v prosinci schválením novely trestního zákoníku, která zavádí nový trestný čin popírání či zpochybňování poválečného mírového uspořádání.
Opozice i zástupci maďarské menšiny na to reagovali varováním, že vágní formulace zákona může dopadat nejen na extremistické projevy, ale i na odbornou diskusi, historický výzkum nebo veřejnou debatu o právních důsledcích dekretů.
Viktor Orbán, který se dlouhodobě stavěl do role zastánce Maďarů na Slovensku, zvolil v této otázce zdrženlivější přístup. Podporu sice nadále deklaroval, vyhýbal se ale přímé právní konfrontaci se slovenskou stranou, mimo jiné kvůli nadstandardním vztahům s vládou Roberta Fica.
Této pasivity proto využil právě Magyar, který vládu kritizoval za to, že upřednostňuje geopolitické aliance před ochranou práv vlastních krajanů v zahraničí.
V předvolební kampani také prohlásil, že pokud v dubnu převezme moc a nebude jiné řešení, požádá slovenského velvyslance v Budapešti, aby zemi opustil, dokud nebude zákon zrušen.
Toxická slova, zní z Česka
„Znovuotevření tématu Benešových dekretů je pro českou i slovenskou vládu naprosto nepřijatelné. Myslím si ale, že najdeme s Magyarem témata, na kterých se shodneme,“ uvedl k Magyarovým výrokům předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) pro stanici CNN Prima News.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pak označil Magyarova slova za toxická. „Budeme bedlivě sledovat, jestli se nastartovává debata a jakým způsobem se povede. Až budu mít příležitost se s novým ministrem potkat, toto bychom si měli vyjasnit, abychom mohli mít nadstandardní vztahy,“ uvedl.
Benešovy dekrety nesou jméno prezidenta Edvarda Beneše, který je přijal po skončení druhé světové války. Řada z nich se zaměřovala na osoby označované tehdejším právem jako „zrádce“, především z řad Němců a Maďarů.
Na jejich základě došlo mimo jiné k vysídlení Němců ze Sudet a konfiskaci jejich majetku, přičemž opatření dopadala i na maďarskou menšinu. Právě ve věci dvou celých etnik se vycházelo z principu kolektivní viny, za což jsou v současnosti dekrety mnohými kritizovány.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Polsko předá do Česka tři zadržené kvůli žhářskému útoku v Pardubicích
Polsko předá ke stíhání do Česka tři lidi zadržené kvůli žhářskému útoku na zbrojovku LPP Holding v Pardubicích. Uvedla to v pondělí Česká televize (ČT) na základě vyjádření mluvčího českého policejního prezidia Davida Schöna. Podle dřívějších informací v Polsku v souvislosti s požárem, který policie vyšetřuje jako teroristický útok, zadrželi dva muže a jednu ženu.
Timmy nemá klid ani po smrti. Míří k němu davy, uhynulé tělo přitom může explodovat
Keporkak Timmy, známý díky záchranné akci, která v posledních týdnech plnila média, nemá klid ani po smrti. Jeho vyplavené tělo totiž přitahuje pozornost zvědavých turistů. Jeden z návštěvníků však zašel ještě dál a nechal se vyfotit přímo na mrtvé velrybě. Úřady přitom varují, aby se lidé k tělu nepřibližovali. Může totiž přenášet nebezpečné nemoci a v krajním případě dokonce explodovat.
Pavel udělil záštitu festivalu Meeting Brno, který hostí sjezd sudetských Němců
Prezident Petr Pavel udělil záštitu festivalu Meeting Brno, jehož zástupci pozvali do Brna sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Na dotaz to v pondělí uvedla Kancelář prezidenta republiky. Pavel podle ní festivalu udělil záštitu už potřetí. Projekt si klade za cíl upřímný dialog, sdílení příběhů a historických zkušeností, odůvodnil záštitu Hrad.
ŽIVĚ „Krátí se jim čas, měli by sebou pohnout.“ Trump opět pohrozil Íránu zničením
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil Íránu zničením a vyzval Teherán k rychlému uzavření mírové dohody. Dosavadní vyjednávání o ukončení války, kterou zahájily na konci února USA a Izrael a v níž od 8. dubna platí křehké a časově neomezené příměří, byla neúspěšná a v uplynulém týdnu opět uvázla na mrtvém bodě.
ŽIVĚ Ukrajina po ruských útocích hlásí jednoho mrtvého a kolem 40 zraněných
Jednoho mrtvého a kolem 40 zraněných si vyžádaly další útoky, které ruská armáda podnikla na různých místech na Ukrajině. V pondělí o tom informují ukrajinské úřady. Jen v Dnipru utrpělo zranění 18 lidí.