


Péter Magyar, který po vítězství v maďarských parlamentních volbách míří do premiérského křesla, uvedl, že chce znovu otevřít otázku Benešových dekretů. Jádrem sporu je vyvlastňování pozemků slovenskými úřady, které odkazují na poválečné uspořádání. Ministr zahraničí Petr Macinka označil Magyarova slova za "toxická" a uvedl, že bude debatu pečlivě sledovat.

„V případě Slovenska musíme s Robertem Ficem, nebo kýmkoliv jiným, vyřešit zrušení zákona, který ohrožuje tamní maďarskou menšinu, a také otázku Benešových dekretů,“ uvedl v neděli Magyar pro stanici CNN Prima News.
Maďarský politik už dříve prohlásil, že tyto normy nemohou tvořit základ právního řádu členské země EU, protože jsou založeny na principu kolektivní viny.
Ačkoliv jsou dekrety v Česku vnímány především v souvislosti s poválečným odsunem Němců, Magyarův nátlak vychází z aktuálního dění na Slovensku.
Tamní pozemkový fond v posledních letech zahájil řadu řízení o převodu pozemků na stát s argumentem, že poválečná konfiskace majetku osob maďarské národnosti nebyla administrativně dokončena.
Sporné případy se často týkají lukrativních parcel, významných i z hlediska rozvoje infrastruktury, například v okolí Bratislavy nebo v jižních regionech Slovenska.
Podle kritiků tento postup vytváří právní nejistotu a dopadá na současné vlastníky, kteří s poválečnými událostmi nemají nic společného.
Premiér Robert Fico i další vládní představitelé však výhrady odmítají a označují je za zpochybňování poválečného uspořádání. Zároveň varují před destabilizací majetkových poměrů i zhoršením vztahů se sousedními státy.
Spor vyvrcholil loni v prosinci schválením novely trestního zákoníku, která zavádí nový trestný čin popírání či zpochybňování poválečného mírového uspořádání.
Opozice i zástupci maďarské menšiny na to reagovali varováním, že vágní formulace zákona může dopadat nejen na extremistické projevy, ale i na odbornou diskusi, historický výzkum nebo veřejnou debatu o právních důsledcích dekretů.
Viktor Orbán, který se dlouhodobě stavěl do role zastánce Maďarů na Slovensku, zvolil v této otázce zdrženlivější přístup. Podporu sice nadále deklaroval, vyhýbal se ale přímé právní konfrontaci se slovenskou stranou, mimo jiné kvůli nadstandardním vztahům s vládou Roberta Fica.
Této pasivity proto využil právě Magyar, který vládu kritizoval za to, že upřednostňuje geopolitické aliance před ochranou práv vlastních krajanů v zahraničí.
V předvolební kampani také prohlásil, že pokud v dubnu převezme moc a nebude jiné řešení, požádá slovenského velvyslance v Budapešti, aby zemi opustil, dokud nebude zákon zrušen.
„Znovuotevření tématu Benešových dekretů je pro českou i slovenskou vládu naprosto nepřijatelné. Myslím si ale, že najdeme s Magyarem témata, na kterých se shodneme,“ uvedl k Magyarovým výrokům předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) pro stanici CNN Prima News.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pak označil Magyarova slova za toxická. „Budeme bedlivě sledovat, jestli se nastartovává debata a jakým způsobem se povede. Až budu mít příležitost se s novým ministrem potkat, toto bychom si měli vyjasnit, abychom mohli mít nadstandardní vztahy,“ uvedl.
Benešovy dekrety nesou jméno prezidenta Edvarda Beneše, který je přijal po skončení druhé světové války. Řada z nich se zaměřovala na osoby označované tehdejším právem jako „zrádce“, především z řad Němců a Maďarů.
Na jejich základě došlo mimo jiné k vysídlení Němců ze Sudet a konfiskaci jejich majetku, přičemž opatření dopadala i na maďarskou menšinu. Právě ve věci dvou celých etnik se vycházelo z principu kolektivní viny, za což jsou v současnosti dekrety mnohými kritizovány.



Válka na Blízkém východě ovlivňuje ekonomiku celého světa. Kromě globálního dopadu na pohonné hmoty nově postihla i japonskou značku slaného občerstvení. Společnost musela zavést změny v produkci obalů u svých brambůrků a jiných slaných pochutin.



Tým - s výjimkou Filipa Hronka - bez velkých hvězd a navrch neoblíbený soupeř. Logicky se objevily i obavy, jak čeští hokejisté úvod světového šampionátu zvládnou. Nástupem však skeptiky rychle umlčeli. Dojem udělali i v Dánsku.



Téměř na čtvrt roku zmizela z tenisového okruhu. A tak není divu, že si aktuálně Barbora Krejčíková nedává příliš velké cíle. Přesto se na antuce rozehrála natolik, že ji o víkendu čeká finále podniku v Parmě.



Rozhodčí, který ve středu nařídil kontroverzní penaltu ve prospěch Celticu v ligovém utkání s Motherwellem, skončil i s rodinou pod policejní ochranou. Informoval o tom skotský fotbalový svaz.



Rusko plánuje útok drony a raketami na prezidentskou kancelář, rezidenci hlavy státu a podzemní bunkry v Kyjevě a další místa na Ukrajině označená za centra rozhodování, uvedl v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Odvolal se na dokumenty, které získala vojenská rozvědka HUR.