Pokud se tak skutečně stane, znamenalo by to téměř globální, celoplanetární konec uhelných elektráren, považovaných za jeden z největších zdrojů škodlivých emisí. Čína je poslední velkou zemí, která je zájemcům pomáhá stavět. Momentálně má po světě v různé fázi rozestavěnosti 44 elektráren od Indonésie a Vietnamu přes Jihoafrickou republiku až po Spojené arabské emiráty nebo Srbsko.
Ze slov čínského prezidenta není patrné, zda všechny projekty ještě budou dokončené, nebo se stopka týká i některých z nich. Ze světa zní opatrná chvála Pekingu, protože se jedná o zásadní změnu postoje.
"Čína byla dosud poslední oporou zastánců uhelných elektráren. Pokud ale na světě nebudou financovány Pekingem, je malá šance, že se uhlí ještě někde bude v energetice ve větší míře využívat," řekl agentuře Reuters Justin Guay z organizace Sunrise Project, která lobbuje za nahrazení fosilních paliv čistšími technologiemi.
Reuters k tomu uvádí, že pokud by financování uhelných elektráren ve světě zastavila čínská státní Bank of China, znamenalo by to jasný globální ústup od uhlí. Jinými slovy, bez podpory Pekingu by tento zdroj energie na planetě skončil.
Ekologie se stává prioritou
Čínská vláda si stanovila konkrétní omezení závislosti na uhlí i doma. Od roku 2026 chce spotřebu uhlí snižovat a v roce 2060 dosáhnout uhlíkové neutrality.
"Čína je viděna v zahraničí kvůli řadě věcí a problémů velmi kriticky, řekl bych oprávněně kriticky, ale v oblasti ekologie a transformace energetické základny se tato země posunula v posledních letech hodně dopředu. Otázky ochrany klimatu a snižování emisí vycházejí ostatně z čínských vlastních potřeb, nejde myslím o výsledek nějakého mezinárodního tlaku. V Číně se skutečně ekologie stává prioritou a politickým tématem, protože země musí nakupovat mnoho surovin v zahraničí," popsal expert na Čínu Rudolf Fürst, který působí jako výzkumný pracovník pražského Ústavu mezinárodních vztahů. Dodal také, že energetický mix Číny byl dlouhodobě neudržitelný, protože v jednu chvíli 76 procent energie brala z tepelných elektráren.
Prohlášení Si Ťin-pchinga o konci podpory uhelným elektrárnám ve světě - jakkoliv neobsahovalo žádné časové údaje - potěšilo i hlavního amerického vyjednávače pro otázky klimatu Johna Kerryho.
Kerry, bývalý ministr zahraničí a kandidát na prezidenta USA, nedávno jako vyslanec prezidenta Joea Bidena jednal v Pekingu a oznámený čínský obrat vykládá jako svůj úspěch. "Mnohokrát jsme s Číňany o tomto problému hovořili. Jsem velmi potěšen tím, že jsem slyšel od prezidenta Siho tento závazek," uvedl.
Poslední uhelný mohykán
Podle Rudolfa Fürsta jsou ekologie a klima jedním z mála témat, kde se Západ a Čína mohou shodnout. "V mnoha jiných věcech to možné není, Evropská unie s ní vede spory ohledně podmínek mezinárodního obchodu, ale ve věcech klimatu se s Číňany shoda najít dá. Nepodceňoval bych ani obavu čínského vedení z politizace ekologie doma. Klima a čistota ovzduší jsou věci, které potenciálně představují politické téma," říká Fürst.
V Evropě se týká výstavba Čínou financovaných elektráren hlavně Balkánu. "Čína investovala do rozšiřování uhelných elektráren v Srbsku, Bosně i Černé Hoře, přičemž tam vyvezla zastaralé technologie nesplňující ekologické nároky. Slova čínského prezidenta beru jako náznak toho, že se této pověsti vývozce špinavých technologií chce Peking zbavit," tvrdí expert.
Yan Qin ze společnosti Refinitiv, která se zabývá finančními daty, považuje výrok čínského prezidenta za jednoznačný: Peking - dosud poslední uhelný mohykán - se s tímto zdrojem energie loučí. "Detaily ani způsob toho, jak chce Čína financování uhelných elektráren provést, sice neznáme, ale to mne neznepokojuje. Jakmile Si Ťin-pching veřejně pronesl takový výrok, tak je jasné, že je připraven mu dostát," tvrdí Yan Qin.
