reklama
 
 

Toto je nejobávanější reaktor světa. V pásmu otřesů

5. 10. 2010 8:00
Arménie odmítá zavřít jadernou elektrárnu Metzamor. Naopak ji chce s ruskou pomocí rekonstruovat

Jerevan - Rakouští odpůrci temelínské elektrárny se dost zlobí na Českou republiku, ale kdyby Rakousko od zítřka sousedilo s Arménií, možná by na Temelín ještě vzpomínali rádi.

Arménská jaderná elektrárna Metsamor je považována za patrně nejméně bezpečnou na světě. Nejenže jde o starý reaktor sovětského typu, ale navíc se Metsamor nachází v seismické zóně plné tektonických zlomů, kde je velká pravděpodobnost silného zemětřesení.

V roce 1988 zemětřesení zabilo v Arménii na 25 tisíc lidí a sovětské ministerstvo energetiky nařídilo vypnutí elektrárny.

Evropská unie naléhala na Jerevan několik let, aby obávaný reaktor definitivně odstavil. Nejenže se to nestane, ale arménská vláda chce s ruskou pomocí Metsamor dokonce rozšířit.

Elektrárna, která zásobuje zemi elektřinou zhruba z padesáti procent celkové spotřeby, tak má před sebou zřejmě desítky let "života."

Místní environmentalisté, kteří bojovali za její uzavření, jsou konsternováni.

"Oblast, ve které se Metsamor nachází, je jako rozbitý talíř. Je tam pět velkých tektonických zlomů. Je to nejhorší místo pro postavení atomového reaktoru, jaké si vůbec můžete představit," řekl agentuře AFP Hakob Sanasarian, člen skupiny aktivistů Zelený svaz.

Kritici navíc tvrdí, že elektrárna nesplňuje ani svojí konstrukcí současné mezinárodní parametry. Jde o starší reaktor typu VVER-440/230, které se už dávno nevyrábějí nebo byly vyřazeny z provozu. Sem patří například dva bloky elektrárny v Jaslovských Bohunicích.

Vláda nyní oznámila, že elektrárnu rozšíří a dohodla se s ruským investorem. Stavba nového reaktoru o výkonu 1060 megawattů má stát v přepočtu čtyři miliardy eur a po dostavění by se Arménie měla stát exportérem elektřiny.

"Pro zemi s mála zdroji energie, jako je Arménie, je atomová energie nejlepším řešením," uvedl ministr energetiky Armen Movsisian.

Metsamor dostavěli za sovětských časů v roce 1976, v provozu byly dva reaktory. Po odstavení v roce 1988 Arménie znovu uvedla jeden z reaktorů do provozu o pět let později.

Evropská unie nabízela Jerevanu pomoc ve výši sto milionů eur výměnou za to, že Metsamor skončí, podobně jako například elektrárna Kozloduj v Bulharsku nebo Ignalina na Litvě. Neuspěla.


 

autor: Martin Novák | 5. 10. 2010 8:00

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama