Rusy by při útoku čekal tvrdý odpor a velké ztráty na životech, říká znalec Ukrajiny

Martin Novák Martin Novák
28. 1. 2022 5:30
Rusko se zaměří na destabilizaci Ukrajiny spíš diverzními akcemi než totální ofenzivou, tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz slovenský novinář a velký znalec tohoto konfliktu Tomáš Forró. V zemi strávil mnoho času na obou stranách fronty a napsal o tom knihu s názvem Donbas. Před pěti lety jako první reportér hovořil s Čechy bojujícími v řadách proruských separatistů.
Ukrajiští vojáci na frontové linii v Donbasu.
Ukrajiští vojáci na frontové linii v Donbasu. | Foto: Reuters

Ukrajinci říkají, že se v případě napadení Ruskem budou tvrdě bránit. Na základě vašich zkušeností z cest po Ukrajině: domníváte se, že je to pravda? Narazila by ruská armáda na tvrdý odpor?

Ano, myslím si, že kdyby ruská armáda zaútočila, měla by velké ztráty. Nejspíš by Rusko podniklo masivní letecké bombardování a pak nějaký pokus o bleskovou ofenzivu s cílem poškodit ukrajinskou infrastrukturu a oslabit zemi na dalších deset let.

Slovenský novinář Tomáš Forró.
Slovenský novinář Tomáš Forró. | Foto: DVTV

Je třeba si ale uvědomit, že Ukrajina dnes už disponuje dost vyspělými zbraněmi, má nové systémy ze západu. V případě pozemní ofenzivy by Rusko rozhodně muselo počítat se ztrátami. Ale třeba Kreml má nějaký plán, nějakou strategii, o které nevíme…

Ovlivnily by ruské veřejné mínění informace o velkých ztrátách na životech ruských vojáků?

Určitě. A právě to si myslím, že hraje roli v uvažování prezidenta Vladimira Putina. Když v roce 2014 začala válka na Donbasu, situace byla jiná. Ruské ztráty na životech nebyly příliš velké a navíc v zemi zavládlo nadšení, protože armáda obsadila Krym a vypadalo to, že část východní Ukrajiny se připojí k Rusku. Dnes je ale nálada v Rusku podstatně horší, ekonomická situace se zhoršila. Čili předpokládám, že zprávy o mnoha mrtvých ruských vojácích by měly negativní efekt.

Nicméně je opravdu složité odhadovat, jestli válka bude, nebo ne. Mám například zprávu od jednoho svého ukrajinského zdroje, že na běloruské straně hranice přistavila ruská armáda nákladní vozy, které jsou speciálně upravené na transport rakví. Ale jak se to vyvine, nevím. Mnoho Ukrajinců, se kterými jsem v kontaktu, se domnívá, že Rusko se bude pokoušet Ukrajinu destabilizovat nějakými sabotážemi a diverzemi spíše než velkou ofenzivou.

Pokud by ruská armáda něco podnikla, ať to bude cokoliv, cílem podle vás tedy bude ochromení ukrajinské obranyschopnosti a ekonomiky, ne obsazení dalšího území?

Domnívám se, že to tak je. Ruským cílem je v obecné rovině politická a řekněme společenská destabilizace Ukrajiny podobným způsobem, jaký použili v Gruzii v roce 2008, když tam tehdy propukla válka. Vcelku uspěli, protože později gruzínský prozápadní režim Michaila Saakašviliho padl a dnešní vládní strana Gruzínský sen je dost nakloněná Rusku.

Za posledních deset let se Gruzie v tomto směru dost změnila. Rusové ovládají gruzínskou energetiku, podařilo se jim dosáhnout obratu a dnes je tato země víceméně proruská. Myslím, že to je i scénář, o který se Kreml pokouší nebo pokusí na Ukrajině.

Na Ukrajině to ale Rusko nejspíš bude mít o hodně těžší než v Gruzii…

Kdybyste se mne zeptal třeba před deseti lety na Gruzii, taky bych nevěřil, že by se jim něco takového mohlo podařit. Dnes je tam prozápadní demokratická opozice sledována tajnou službou a míra penetrace gruzínské tajné služby ruskou je dost vysoká. A to se bavíme o státě, který válčil s Ruskem a lidé tam k němu měli velký odpor. Přesto se ta země změnila. Proto jsem opatrný v názoru, že by se něco podobného nemohlo podařit i jinde.

Obyvatelstvo východní Ukrajiny je ruskojazyčné a dříve mělo vazby na Rusko. Dnes Ukrajinci tvrdí, že se situace dost změnila a málokdo by tam nyní dal přednost Moskvě před Kyjevem. Můžete to jako člověk s velkými zkušenostmi z východní Ukrajiny potvrdit?

Neřekl bych, že mnoho lidí na Ukrajině najednou začalo milovat Kyjev nebo se z nich stali nějací zapálení ukrajinští patrioti. Spíš si uvědomili, že ruská vláda není pro ně lepší alternativou. Podívejme se třeba na Mariupol (strategický východoukrajinský přístav v Azovském moři, pozn. red.). Dřív byl opravdu tak z osmdesáti procent proruský, ale v letech 2014 a 2015 se proruští separatisté dvakrát pokusili město obsadit a i lidé, kteří sympatizovali s Ruskem, si uvědomili, že tohle prostě není cesta. Že radši zůstanou s Ukrajinou, aby žili normální život.

Dá se zpětně říci, jak silný byl exodus obyvatel z části východní Ukrajiny, kterou v roce 2014 obsadili proruští separatisté a Rusko? Například z Doněcku…

Odešlo mnoho mladých lidí. Zůstali senioři nebo ti, kteří prostě neměli kam jít nebo si už netroufali někde začínat znovu. Pokud vím, podle odhadů odtamtud odešlo zhruba šedesát procent lidí, kteří tam žili do roku 2014.

Tomáš Forró: Donbas (Paseka, 2020)

Obal knihy Donbas
Foto: Agáta Faltová, Paseka

Válečný reportér Tomáš Forró se na východní okraj Ukrajiny vypravil mezi lety 2016 až 2018. Podařilo se mu získat si důvěru lidí z obou bojujících stran. Vzali ho mezi sebe do zákopů i do bytů, kde společně prožívali bombardování a kde si vyslechl jejich příběhy. Reportážní kniha Donbas, která již zaznamenala velký ohlas na Slovensku, vyšla v roce 2020 česky v překladu Ondřeje Mrázka.

Slovenský reportér Tomáš Forró (1979) se zabývá krizovými oblastmi a vojenskými konflikty po celém světě. Je držitelem tří slovenských novinářských cen, mimo jiné za sérii reportáží z Latinské Ameriky o zemětřesení v Ekvádoru, občanské válce v Kolumbii a všeobecné krizi ve Venezuele.

Jeho reportáže zachycují od roku 2016 zejména ukrajinský konflikt, a to z perspektivy obou bojujících stran. Za ně byl dvakrát nominován na českou novinářskou cenu. Jeho texty vycházejí v Česku, Polsku, Rusku a na Ukrajině.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Real v generálce na finále LM nedal gól

Mistrovský Real Madrid zakončil španělskou nejvyšší soutěž bezbrankovou remízou s Betisem Sevilla. Zápas byl pro tým kolem jasně nejlepšího ligového střelce Karima Benzemy generálkou na finále Ligy mistrů, ve kterém se příští sobotu utká v Paříži s Liverpoolem.

Benzema nerozšířil počet 27 branek, s kterými vévodí tabulce střelců, největší šanci zápasu promarnil v úvodu druhého poločasu jeho spoluhráč Rodrygo. Real má před víkendovým programem závěrečného 38. kola třináctibodový náskok na Barcelonu, Betis už nemohl vylepšit páté místo, ze kterého se kvalifikoval do Evropské ligy.

V druhé dnešní předehrávce sestupující Levante vyhrálo třetí z posledních čtyř zápasů. I díky dvěma gólům Melera zvítězil předposlední tým tabulky na hřišti Vallecana 4:2.

Španělská fotbalová liga - 38. kolo:

Real Madrid - Betis Sevilla 0:0, Vallecano - Levante 2:4 (18. Álvaro García, 61. Guardiola z pen. - 26. a 45.+1 Melero, 44. Martí, 76. Coke).

Tabulka:

1. Real Madrid 38 26 8 4 80:31 86
2. FC Barcelona 37 21 10 6 68:36 73
3. Atlético Madrid 37 20 8 9 63:42 68
4. FC Sevilla 37 17 16 4 52:30 67
5. Betis Sevilla 38 19 8 11 62:40 65
6. San Sebastian 37 17 11 9 39:35 62
7. Villarreal 37 15 11 11 61:37 56
8. Bilbao 37 14 13 10 43:35 55
9. Pamplona 37 12 11 14 37:49 47
10. Vigo 37 12 10 15 43:41 46
11. Valencie 37 10 15 12 46:53 45
12. Vallecano 38 11 9 18 39:50 42
13. Espaňol Barcelona 37 10 11 16 40:53 41
14. Getafe 37 8 15 14 32:38 39
15. Elche 37 10 9 18 37:51 39
16. Granada 37 8 13 16 44:61 37
17. Cádiz 37 7 15 15 34:51 36
18. Mallorca 37 9 9 19 34:63 36
19. Levante 38 8 11 19 51:76 35
20. Alavés 37 8 7 22 31:64 31
před 6 hodinami

Trump musel zaplatit pokutu 110 tisíc dolarů za pohrdání soudem

Někdejší americký prezident Donald Trump zaplatil pokutu 110 tisíc dolarů (2,57 milionu korun), která se mu nasčítala za pohrdání soudem v kauze vyšetřování jeho financí ve státě New York. Oznámila to v pátek kancelář newyorské generální prokurátorky Letitie Jamesové. Exprezident ovšem podle ní stále nedodal dokumentaci, kterou soud požadoval jako druhou podmínku pro úplné stažení nařízení spojeného s neuposlechnutím obsílky.

Soudce Arthur Engoron konstatoval Trumpovo pohrdání soudem 25. dubna poté, co podnikatel a politik ignoroval výzvu Jamesové, aby předal materiály pro vleklé vyšetřování své firmy Trump Organization. S rozhodnutím se pojila pokuta 10 tisíc dolarů za každý další den, kdy Trump nebude spolupracovat.

Engoron pak minulý týden oznámil, že 6. května byl trest pozastaven, neboť Trumpovi právníci odevzdali soudu přísežná prohlášení, v nichž popisovali kroky, které podnikli ve snaze vyhovět požadavkům prokurátorky. Zároveň dal soudce Trumpovi do dneška čas na to, aby zaplatil vzniklou pokutu a dodal další prohlášení ohledně pátrání po záznamech požadovaných v obsílce. Exprezidentův tým tvrdí, že materiály, kterých se domáhá Jamesová, nejsou jednoduše k dispozici.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 7 hodinami

Německo, Francie a Nizozemsko oznámily první případy opičích neštovic, WHO se obává šíření

Po zjištění výskytu opičích neštovic v několika evropských zemích z tohoto týdne potvrdilo první případy této vzácné nemoci také Německo, Francie, Belgie, Kanada a Nzozemsko. Austrálie má podezření na nákazu u muže, který se vrátil z cesty do Evropy. Opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění, jehož projevy jsou podobné lidským neštovicím, avšak obvykle s mírnějšími projevy. Zástupce Světové zdravotnické organizace dnes řekl, že v souvislostí s nadcházejícím létem se obává šíření této nemoci.

První dva výskyty oznámila Belgie. Nákaza se objevila u dvou lidí z různých měst, kteří se však v poslední době zúčastnili téhož večírku na blíže neurčeném místě. Oba mají mírný průběh onemocnění. Virolog Steven Van Gucht z belgické agentury pro veřejné zdraví Sciensano agentuře Reuters řekl, že očekává další nárůst případů, Belgie však podle něj zvládne dostat virus pod kontrolu.

Virus se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) přenáší blízkým kontaktem s tkání a tělesnými tekutinami nakaženého a také kapénkami. Přenos může nastat rovněž přes kontaminované materiály, například přes ložní prádlo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy