Tohle už Kreml nenahradí. Ruské letectvo utrpělo další klíčovou ztrátu

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Dva ruské stíhací letouny, osm radarů, systémy Tor a Pancir, a dokonce pozice jednoho z nejmodernějších ruských kompletů S-400. Ukrajinské dronové jednotky během série úderů zaútočily na čtrnáct vojenských cílů v Rostovské oblasti, Krasnodarském kraji a na okupovaném Krymu. Mezi zasaženými stroji byl i vzácný bojový letoun Su-33 a MiG-29.

K útokům se přihlásily ukrajinské Síly bezpilotních systémů vedené známým velitelem Robertem „Magyarem“ Brovdim. Podle něj Ukrajinci úspěšně zasáhli celkem čtrnáct cílů – jedenáct na území Rostovské oblasti a Krasnodarského kraje a další tři na okupovaném Krymu. Rozsah skutečných škod zatím nelze u všech cílů nezávisle ověřit.

Největší pozornost přitáhl útok u Vitjazeva v Krasnodarském kraji. Ukrajinské drony tam zasáhly stíhací letouny Su-33 a MiG-29 a také ruský průzkumný a úderný dron Orion. Právě případné vyřazení Su-33 by pro ruské námořní letectvo představovalo citelnou ztrátu, protože těchto stíhaček určených na letadlové lodě vzniklo pouze několik desítek a Rusko je nedokáže nahradit.

Rusové je používají proti ukrajinským dronům, protilodním střelám (Neptun) nebo letounům. Přestože mají zastaralou avioniku pro přesně naváděnou munici, dokážou nést velké množství neřízených bomb nebo raket vzduch-vzduch dlouhého doletu.

Další útoky systematicky mířily na ruskou protivzdušnou obranu. U obce Šabelskoje v Krasnodarském kraji Ukrajinci zasáhli radar Kasta-2E2, v Jejsku systém Pancir-S1 a v oblasti Gelendžiku pozici S-400 Triumf. Zajímavostí je, že v Gelendžiku u Černého moře se nachází tzv. Putinův palác, jedná se o stavbu za zhruba 25 miliard korun v klasicistním stylu a podle zesnulého opozičního politika Alexeje Navalného patřila přímo Putinovi. Další radar Podlet zasáhli u Prigibského.

V Rostovské oblasti se pod palbou ocitl systém Tor u Pudového, radar Nebo-U poblíž Dolotinky, Kasta-2E2 u Latonova a další radar Podlet poblíž Golovatovky. Údery tak nemířily jen na samotné odpalovací komplety, ale i na senzory, bez nichž ruská protivzdušná obrana nedokáže včas vyhledávat a sledovat cíle.

Ukrajina pokračovala také v útocích na okupovaném Krymu. V Sevastopolu byl podle ukrajinských údajů zasažen další radar Nebo-U, u Ujutného radar 36D6M a poblíž Jevpatorije stanice ST-68. Celkem tak bylo zničeno osm radarů různých druhů.

Právě systematické ničení radarů a protivzdušných systémů se v posledních měsících stalo důležitou součástí ukrajinské strategie. Čím více senzorů a odpalovacích zařízení Rusko ztratí nebo musí přesouvat, tím větší prostor získávají ukrajinské dálkové drony a střely pro další útoky hluboko v ruském týlu.

Jedním z nejcennějších zasažených cílů má být pozice systému S-400 Triumf. Rusko tento komplet zavedlo do služby v roce 2007 jako nástupce rodiny S-300. S různými typy střel může bojovat proti letadlům, střelám s plochou dráhou letu a za určitých podmínek také proti balistickým cílům. Nejdelší dosah deklarované střely 40N6 je přibližně až 400 kilometrů.

S-400 patří mezi nejdůležitější prostředky ruské dálkové protivzdušné obrany, přesto ani on není vůči moderním útokům nezranitelný. Ukrajina už během války opakovaně dokázala napadat jeho radary, odpalovací zařízení i velitelská stanoviště. Ruský státní zbrojní program přitom původně počítal s vybudováním 56 baterií S-400.

Ještě citlivější může být případný zásah Su-33. Jde o palubní stíhací letoun odvozený od známého Su-27, který Sovětský svaz vyvinul pro provoz z letadlových lodí. Po rozpadu SSSR vzniklo pouze 24 sériových strojů, takže každá další ztráta má pro ruské námořní letectvo větší význam než u mnohem početnějších typů. Čínský bojový letoun Shenyang J-15 konstrukčně vychází právě z SU-27.

Su-33 je určen především k vybojování vzdušné převahy. Nese rakety vzduch-vzduch R-27 a R-73 a vestavěný 30mm kanon GŠ-30-1 se zásobou 150 nábojů. Dokáže nést také neřízenou protizemní výzbroj, jeho možnosti přesných úderů proti pozemním cílům jsou však ve srovnání s novějšími víceúčelovými ruskými stroji omezené.

Druhým zasaženým letounem má být MiG-29, jeden z nejznámějších sovětských stíhacích letounů studené války. Jeho prototyp poprvé vzlétl v roce 1977 a Sovětský svaz jej vyvinul jako lehčí stíhačku nové generace, která měla soupeřit především s americkým F-16. Do služby se dostal v první polovině 80. let a později jej Moskva ve velkém exportovala do desítek zemí.

MiG-29 nese jeden 30milimetrový jednohlavňový kanon GŠ-30-1 a podle varianty může používat například rakety vzduch-vzduch R-27 a R-73. Starší verze trpěly relativně krátkým doletem, vysokými nároky na údržbu a avionikou, která postupně začala za západní konkurencí zaostávat. Přesto zůstává MiG-29 díky vysoké obratnosti a dobrým vlastnostem při boji na krátkou vzdálenost nebezpečným protivníkem. Některé verze MiG-29 jsou dokonce schopny nést taktické jaderné zbraně, ačkoli tato role dnes připadá strategickým bombardérům TU-95, TU-22M3 a TU-160, které však byly zčásti zničeny během operace Pavučina.

Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?

Přidat jako preferovaný zdroj