Rusko zesílilo útoky na sklady ukrajinských obchodních řetězců, což vyvolává obavy z nedostatku potravin i růstu cen. Supermarkety v Kyjevě a dalších městech mají potíže včas doplňovat zboží a některé řetězce se snaží prázdná místa maskovat méně žádanými produkty. Nedostatkové jsou především čerstvé potraviny a mléčné produkty.
Supermarkety v Kyjevě i dalších ukrajinských městech mají stále větší problémy s včasným doplňováním zboží do regálů.
Rusko totiž v posledním měsíci změnilo strategii a zintenzivnilo údery na civilní cíle, včetně skladů a logistických center velkých obchodních řetězců, jako jsou Silpo nebo Novus, které provozují stovky supermarketů po celé zemi.
Podle Moskvy jde o odvetu za útoky Kyjeva na ruskou infrastrukturu, především na rafinerie a logistická centra internetových obchodů Wildberries či Ozon, které se staly pravidelnými terči ukrajinských dronů. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov navíc neskrývá, že ruské odvetné údery budou pokračovat.
Výpadky dodávek se týkají především čerstvého zboží, ale i mléčných výrobků, jako jsou sýry, jogurty nebo zakysaná smetana. Některé obchody se podle deníku The Washington Post snaží zmírnit dojem nedostatku tím, že prázdná místa v regálech zaplňují přebytečnými produkty, jako je například kombucha.
Podle místních obyvatel však i přes komplikace lze běžně nakoupit, je to nicméně časově náročnější a vyžaduje to obcházení vícero prodejen. „Není to tak, že by zmizelo úplně všechno. V jednom supermarketu najdete jednu věc, v jiném zase něco jiného. Jen musíte nakupovat ve více obchodech,“ řekla americkému deníku jedna z obyvatelek Kyjeva.
Dodala, že k dostání jsou stále lokální výrobky, které se neskladují, jako čerstvý chléb nebo maso. Naopak konzervy, obiloviny nebo pivo jsou momentálně nedostatkovým zbožím.
Potravin je dost, problém je v přepravě
Ukrajinský ministr agrární politiky a potravinářství Taras Vysockij minulý týden uvedl, že ruské útoky poškodily téměř 90 procent skladů potravinářských obchodních řetězců. Zároveň však zdůraznil, že celkový nedostatek potravin zemi nehrozí.
Obchodní řetězce podle něj už začaly svou logistiku přizpůsobovat a hledají nové způsoby, jak dostat zboží do prodejen co nejrychleji. Umístění zásob do velkých distribučních center, kde hrozí jejich zničení při náletu, nahrazují skladováním v menších objemech a přímými dodávkami z kamionů přímo od výrobců do prodejen.
Reorganizace sice vyžaduje více přepravních kapacit a vyšší náklady, ministerstvo však odhaduje, že ceny potravin vzrostou maximálně o 2,5 procenta. „Nebude hrozit hlad ani systémový fyzický nedostatek potravin,“ ujistil Vysockij.
Stejný pohled sdílí i Natalia Petrovská z Ukrajinské aliance maloobchodního prodeje potravin. Potravin je podle ní na Ukrajině dost, problémem je však logistická krize, kvůli níž se výrobcům ne vždy daří doručit zboží včas.
„Nemluvíme o potravinové krizi, protože potravin je na Ukrajině dost. Jde konkrétně o logistickou krizi, která vznikla v důsledku poškození skladů,“ uvedla Petrovská s tím, že díky přímému zásobování z kamionů by prázdných regálů mělo v obchodech postupně ubývat.
Vzájemné údery nabírají na síle
Rusko i Ukrajina v posledních měsících výrazně zesílily vzájemné vzdušné údery. Rusko k nim přitom používá daleko víc než v minulosti balistické rakety, proti nimž Ukrajině chybějí střely do systémů protivzdušné obrany.
Na Kyjev a okolí hlavního města v posledních šesti dnech takřka nepřetržitě mířily roje ruských dronů, z nichž mnohé byly novější modely poháněné proudovými motory. Jejich výhodou je především vyšší rychlost, což obráncům zkracuje reakční dobu. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat uvedl, že míra zneškodnění proudových dronů je ve srovnání s jinými typy výrazně nižší a pohybuje se kolem 60 procent.
Ukrajina letos v létě zintenzivnila údery hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie a v posledních týdnech také na sklady internetových prodejců s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko i jeho obyvatele. Ze stejného důvodu Kyjev útočí také na ruské přístavy a lodě v Černém a Azovském moři.
Ukrajinský prezident Zelenskyj minulý týden oznámil záměr zvýšit počet dronů dlouhého doletu vyslaných denně proti cílům na ruském území na 1000 ze současných v průměru zhruba 300.
Sdílet
