Nejsem stroj na zabíjení. Syřan prchl před válkou, už pět týdnů "přežívá" na letišti v Malajsii

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
15. 4. 2018 19:59
Hassan al-Kontar žije v tranzitní zóně na letišti v Kuala Lumpuru. Na malajsijskou půdu vkročit nesmí, ani vízum do jiné země nedostal.
Podívejte se, jak vypadalo vypuštění raket Tomahawk, které Západ v noci na sobotu namířil na Sýrii. | Video: Reuters

Kuala Lumpur - Spánek pod schodištěm, sprcha na veřejných toaletách, na sobě špinavé oblečení. Tak v kostce vypadá život Syřana Hassana al-Kontara, který už šestým týdnem přebývá v tranzitní zóně na letišti v malajsijské metropoli Kuala Lumpur

Šestatřicetiletý al-Kontar ze Sýrie odešel už v roce 2006, aby se vyhnul povinné vojenské službě. Nechtěl se v budoucnu účastnit ani být svědkem krvavé války v rodné zemi. Ta za několik let později, v roce 2011, opravdu vypukla.

"Nejsem stroj na zabíjení a nechci se jakkoliv podílet na ničení Sýrie. Nechci krev na svých rukou. Válka nikdy není řešením," vysvětluje al-Kontar, proč před více než desíti lety opustil Sýrii. Tehdy ještě netušil, že kvůli zákonům v budoucnu skončí jako bezdomovec.

O životě v dočasném "domově" na letišti pravidelně informuje skrze krátká videa na Twitteru. Díky tomu si ho všimla i média.

Reportéři ze zpravodajského serveru BBC s mužem telefonicky hovořili přes WhatsApp a novináři z deníku The Guardian s ním dokonce skrze skleněnou stěnu na letišti mluvili. Oběma médiím vylíčil svou verzi příběhu. 

Do Kambodže ani Ekvádoru ho nepustili

Ze Sýrie se al-Kontar podle svých slov odstěhoval v roce 2006, aby se vyhnul vojenské službě. 

Mladý muž nejprve odjel do Spojených arabských emirátů, kde několik let bez problémů pracoval na pracovní vízum v marketingu a energetice. Když v roce 2011 propukla válka v Sýrii, úřady mu vízum sebraly a poslaly ho do deportačního centra. V tomto roce na něj syrské úřady také vystavily zatykač. I to je důvod, proč se dnes, i kdyby chtěl, nemůže do Sýrie vrátit. 

Později proto odletěl do Malajsie, kde mohl zůstat tři měsíce díky turistickému vízu. Chtěl odcestovat do Ekvádoru, a tak si našetřil. Turecké národní aerolinky (Turkish Airlines) ho ale nevpustily na palubu letadla. Štěstí tak zkusil ještě v Kambodži, ani to ale nevyšlo. "Ihned po příletu mi zabavili můj pas," vypráví al-Kontar.

Jméno na černé listině

Podle listu The Guardian imigrační úřady v Kambodži udělují Syřanům vízum, jen pokud splňují určité vládní požadavky. Tamní úřady zřejmě vyhodnotily, že al-Kontar těmto podmínkám nevyhovuje, a tak ho poslaly zpátky do Malajsie.

Jenže v Malajsii se mezitím mužovo jméno dostalo na černou listinu, protože po vypršení turistického víza zemi včas neopustil. Al-Kontar tedy nyní nesmí vstoupit na půdu tohoto státu a od sedmého března letošního roku je uvězněný v tranzitní zóně na letišti.

Sprchuje se na veřejných záchodech, kam chodí nejčastěji po půlnoci, kdy je tam nejméně lidí. Čisté oblečení už mu došlo. Na kualalumpurském letišti výjimečně utratí pár drobných za jídlo v restauraci McDonald's. 

Zpátky do Sýrie? Nikdy

"Zoufale prosím o pomoc. Už tady na letišti nemůžu déle žít. Z té nejistoty šílím," cituje al-Kontara BBC. "Potřebuji nějaké bezpečné místo, kde bych mohl legálně být a pracovat," prosí muž.  

Do rodné země se ale vracet rozhodně nechce. "Sýrie nepřichází v úvahu, i kdybych tady měl zůstat navždy. Nechci být součástí boje, nechci nikoho zabít a stejně tak nechci být zabit já. Tohle není moje válka," tvrdí rozhodně.

Podle BBC byl už s mužovou situací seznámen Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), který kontaktoval jak al-Kontara, tak úřady v Malajsii.

Novináři neúspěšně sháněli vyjádření od tureckých aerolinií, které údajně měly Syřanovi zakázat odlet do Ekvádoru. 

Odplata za chemický útok

Příběh 36letého Syřana proběhl zahraničními médii v době, kdy je situace v Sýrii extrémně vyhrocená. Poté, co se minulý víkend vyrojily zprávy o dalším údajném chemickém útoku - tentokrát v syrském městě Dúmá -, začal americký prezident Donald Trump hrozit odvetou. Západ včetně Spojených států viní z použití chemických zbraní režim syrského prezidenta Bašára Asada, a tedy i jeho podporovatele Rusko a Írán.

O týden později, v noci z pátku na soboty, se Trumpova slova přeměnila v činy, když USA, Francie a Velká Británie provedly koordinovaný vojenský úder proti Sýrii. Rakety mířily na zařízení, která se zabývají výrobou chemických zbraní.  Vojenskou odvetu trojice států podpořila například Severoatlantická aliance (NATO).

Rusko na akci vojensky nereagovalo. Stejně jako Írán ale útok odsoudilo a mluví o agresi vůči suverénnímu státu. Asad se nechal slyšet, že krok, ke kterému se uchýlily západní mocnosti, jen zvýší odhodlání Sýrie bojovat proti terorismu. 

 

Právě se děje

Další zprávy