


Evropské země chystají s Kyjevem strategii, jak dostat Rusko k mírovým rozhovorům. Podle agentury Bloomberg chtějí spojenci využít obrat na bojišti, který posiluje vyjednávací pozici prezidenta Volodymyra Zelenského. Cílem západní diplomacie je dosáhnout průlomu ještě před začátkem další kritické zimy.

O možnostech diplomatického řešení podle Bloombergu aktuálně jednají zástupci tří největších evropských ekonomik – Německa, Francie a Velké Británie –, kteří již v této věci absolvovali konzultace také s ukrajinskými představiteli.
Podle evropských lídrů se v současnosti schází hned několik faktorů, které vytvářejí vhodnou příležitost k diplomatickému tlaku na Vladimira Putina: jednání vedená Spojenými státy uvízla na mrtvém bodě, na bojišti rostou ruské ztráty a Ukrajina získává výhodu díky efektivním dronovým útokům hluboko v ruském týlu.
Moskva se navíc potýká i s vnitřními problémy, jelikož známky nespokojenosti s vývojem války se začínají projevovat i mezi vysokými představiteli režimu.
Hlavním motivem celé evropské iniciativy je snaha předejít další kritické zimě. Na základě zkušeností z předchozích let totiž lze očekávat, že Kreml během mrazivých měsíců opět zintenzivní údery na civilní obyvatelstvo a energetickou infrastrukturu s cílem zlomit morálku obránců.
Zdroje Bloombergu zároveň zdůrazňují, že evropské země nebudou Kyjev tlačit k jakýmkoli ústupkům. Konečné rozhodnutí o tom, zda a za jakých podmínek budou rozhovory s Moskvou zahájeny, zůstává plně v rukou prezidenta Zelenského.

Obrysy dalšího postupu by mohly získat jasnější podobu v následujících dnech. Britský premiér Keir Starmer se totiž plánuje setkat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem, aby společnou strategii dále sladili.
Sám Zelenskyj již dříve deklaroval, že Ukrajina je otevřena jakémukoli formátu diplomatického ukončení konfliktu, včetně přímých rozhovorů s Vladimirem Putinem. Kyjev podle něj hledá nové diplomatické kanály i kvůli tomu, že pozornost Washingtonu se v poslední době odklonila k jiným globálním konfliktům, což aktivitu amerických vyjednavačů utlumilo.
Optimistický pohled ohledně časového horizontu naznačil šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Budanov. Podle něj je ukončení „horké fáze“ války v řádu několika příštích měsíců zcela realistické. Budanov rovněž potvrdil, že dosažení míru před začátkem zimy je přímým zadáním od hlavy státu a Ukrajina disponuje potřebnými kapacitami, aby tohoto cíle dosáhla.
Mírné náznaky ochoty k dialogu s Evropou navíc v poslední době přicházejí i z druhé strany. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v dubnu prohlásil, že evropské státy si budou muset s Ruskem „dříve či později promluvit“. Moskva má podle něj zájem na obnovení komunikace a doufá, že se postupně prosadí to, co označil za „praktický přístup“.
Zatímco řada evropských zástupců je obnovení dialogu otevřená, jiní varují před nekalými úmysly Moskvy.
Například estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna důrazně vyzval západní spojence k obezřetnosti a před unáhleným vyjednáváním s Moskvou varoval. Podle něj by totiž Rusko mohlo diplomatické rozhovory pouze zneužít k získání času.



Francouzští poslanci v úterý schválili legislativní návrh na ukládání doživotních trestů pachatelům sériového znásilnění dětí mladších 15 let. Informovala o tom agentura AFP. Podle ní poslanci opatření schválili napodruhé před konečným hlasováním o zákonu o ochraně dětí.



Proslavil se legendárním manévrem v Mariupolu, kdy z obklíčení u Izvaryne vyvedl stovky vojáků. Ruské úřady ho stíhají už od roku 2016. Teď je generálmajor Mychajlo Drapatyj jedním z hlavních kandidátů na post vrchního velitele ukrajinské armády.



Červené maso bývá často označováno za jednu z potravin, které mohou zvyšovat riziko cukrovky 2. typu. Nová klinická studie ale přináší překvapivé výsledky. Vědci sledovali lidi s prediabetem, kteří po dobu jednoho měsíce jedli hovězí maso každý den, a porovnávali je s účastníky konzumujícími drůbež. Ukázalo se, že rozdíly nebyly takové, jaké mnozí očekávali.



Spojené státy dokončily pět hodin trvající noční vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránské revoluční gardy uvedly, že v reakci provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu, píše agentura Reuters. USA útočily již desátou noc v řadě.



Pět odborových organizacích působících na pražském letišti vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru nového šéfa Letiště Praha i dalšímu směřování tohoto státního podniku. Ve výběrovém řízení uspěl Radomír Lašák, který před lety stál v čele Českých aerolinií (ČSA) a podle odborářů je spjat se zánikem tradičního leteckého dopravce.