Evropské země chystají s Kyjevem strategii, jak dostat Rusko k mírovým rozhovorům. Podle agentury Bloomberg chtějí spojenci využít obrat na bojišti, který posiluje vyjednávací pozici prezidenta Volodymyra Zelenského. Cílem západní diplomacie je dosáhnout průlomu ještě před začátkem další kritické zimy.
O možnostech diplomatického řešení podle Bloombergu aktuálně jednají zástupci tří největších evropských ekonomik – Německa, Francie a Velké Británie –, kteří již v této věci absolvovali konzultace také s ukrajinskými představiteli.
Podle evropských lídrů se v současnosti schází hned několik faktorů, které vytvářejí vhodnou příležitost k diplomatickému tlaku na Vladimira Putina: jednání vedená Spojenými státy uvízla na mrtvém bodě, na bojišti rostou ruské ztráty a Ukrajina získává výhodu díky efektivním dronovým útokům hluboko v ruském týlu.
Moskva se navíc potýká i s vnitřními problémy, jelikož známky nespokojenosti s vývojem války se začínají projevovat i mezi vysokými představiteli režimu.
Evropa hledá cestu, jak odvrátit další tvrdou zimu
Hlavním motivem celé evropské iniciativy je snaha předejít další kritické zimě. Na základě zkušeností z předchozích let totiž lze očekávat, že Kreml během mrazivých měsíců opět zintenzivní údery na civilní obyvatelstvo a energetickou infrastrukturu s cílem zlomit morálku obránců.
Zdroje Bloombergu zároveň zdůrazňují, že evropské země nebudou Kyjev tlačit k jakýmkoli ústupkům. Konečné rozhodnutí o tom, zda a za jakých podmínek budou rozhovory s Moskvou zahájeny, zůstává plně v rukou prezidenta Zelenského.
Obrysy dalšího postupu by mohly získat jasnější podobu v následujících dnech. Britský premiér Keir Starmer se totiž plánuje setkat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem, aby společnou strategii dále sladili.
Budanov: Konec „horké fáze“ války je realistický
Sám Zelenskyj již dříve deklaroval, že Ukrajina je otevřena jakémukoli formátu diplomatického ukončení konfliktu, včetně přímých rozhovorů s Vladimirem Putinem. Kyjev podle něj hledá nové diplomatické kanály i kvůli tomu, že pozornost Washingtonu se v poslední době odklonila k jiným globálním konfliktům, což aktivitu amerických vyjednavačů utlumilo.
Optimistický pohled ohledně časového horizontu naznačil šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Budanov. Podle něj je ukončení „horké fáze“ války v řádu několika příštích měsíců zcela realistické. Budanov rovněž potvrdil, že dosažení míru před začátkem zimy je přímým zadáním od hlavy státu a Ukrajina disponuje potřebnými kapacitami, aby tohoto cíle dosáhla.
Náznaky přicházejí i z Kremlu
Mírné náznaky ochoty k dialogu s Evropou navíc v poslední době přicházejí i z druhé strany. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v dubnu prohlásil, že evropské státy si budou muset s Ruskem „dříve či později promluvit“. Moskva má podle něj zájem na obnovení komunikace a doufá, že se postupně prosadí to, co označil za „praktický přístup“.
Zatímco řada evropských zástupců je obnovení dialogu otevřená, jiní varují před nekalými úmysly Moskvy.
Například estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna důrazně vyzval západní spojence k obezřetnosti a před unáhleným vyjednáváním s Moskvou varoval. Podle něj by totiž Rusko mohlo diplomatické rozhovory pouze zneužít k získání času.
Mohlo by vás také zajímat: Ukrajinské drony zaútočily na ropný terminál v Petrohradu
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Orbán už se nevrátí. Maďarští poslanci omezili funkční období premiérů na osm let
Maďarští poslanci v pondělí schválili ústavní dodatek, který umožní jednotlivým premiérům zastávat tuto funkci maximálně osm let. Napsaly to agentury Reuters a AFP, podle nichž tento krok nyní fakticky znemožní případný návrat někdejšího ministerského předsedy Viktora Orbána, jenž zemi vládl posledních 16 let. Po letošních parlamentních volbách ho v květnu v čele vlády nahradil Péter Magyar.
Klíčové pilíře ruské strategie se bortí. Putina tlačí ke kroku, kterému se vyhýbá
Obrovská lidská převaha a rozsáhlý zbrojní průmysl jsou dva klíčové pilíře, na kterých Rusko dlouhodobě staví svou strategii opotřebovávací války proti Ukrajině. Podle analýzy stanice CNN však zájem o vstup do armády mezi Rusy výrazně klesá a obranný sektor naráží na své limity. Pokud bude chtít Vladimir Putin v konfliktu pokračovat, mohl by se podle expertů uchýlit i k značně nepopulárním krokům.
Senzace z pařížského grandslamu zírala, musela se sklonit před dvacetiletou Češkou
Česká tenistka Nikola Bartůňková porazila na travnatém turnaji v Berlíně senzační semifinalistku letošního Roland Garros Dianu Šnajderovou z Ruska 6:2, 6:7, 6:3 a postoupila do 2. kola. V českém souboji na turnaji v Nottinghamu zvítězila Marie Bouzková nad Terezou Valentovou 6:3, 6:3.
ŽIVĚ Masivní útok zasáhl i kyjevský klášter. „Zločin na křesťanské kultuře,“ zuří Zelenskyj
Pět záchranářů přišlo o život a pět dalších utrpělo zranění při ruských útocích na Charkov, oznámil ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Hlavním terčem ruského útoku bylo podle ministra hlavní město Kyjev, kde si útok podle místních úřadů vyžádal čtyři mrtvé a více než dvě desítky raněných.
Byly to bezesné noci. Pobočník kardinála Duky promluvil s dojetím o výjimečných varhanách
Vojtěch Mátl patří k lidem, kteří byli u myšlenky na nové svatovítské varhany od první chvíle. Tento římskokatolický jáhen a ceremoniář se vždy pohyboval nejblíže kardinálu Dominiku Dukovi, který dlouhá léta snil o tom, že katedrála svatého Víta bude mít poprvé za stovky let skutečně špičkový nástroj. Mátl u příležitosti jejich požehnání vzpomínal na už zesnulého Duku i spoustu dárců.