


Evropské země chystají s Kyjevem strategii, jak dostat Rusko k mírovým rozhovorům. Podle agentury Bloomberg chtějí spojenci využít obrat na bojišti, který posiluje vyjednávací pozici prezidenta Volodymyra Zelenského. Cílem západní diplomacie je dosáhnout průlomu ještě před začátkem další kritické zimy.

O možnostech diplomatického řešení podle Bloombergu aktuálně jednají zástupci tří největších evropských ekonomik – Německa, Francie a Velké Británie –, kteří již v této věci absolvovali konzultace také s ukrajinskými představiteli.
Podle evropských lídrů se v současnosti schází hned několik faktorů, které vytvářejí vhodnou příležitost k diplomatickému tlaku na Vladimira Putina: jednání vedená Spojenými státy uvízla na mrtvém bodě, na bojišti rostou ruské ztráty a Ukrajina získává výhodu díky efektivním dronovým útokům hluboko v ruském týlu.
Moskva se navíc potýká i s vnitřními problémy, jelikož známky nespokojenosti s vývojem války se začínají projevovat i mezi vysokými představiteli režimu.
Hlavním motivem celé evropské iniciativy je snaha předejít další kritické zimě. Na základě zkušeností z předchozích let totiž lze očekávat, že Kreml během mrazivých měsíců opět zintenzivní údery na civilní obyvatelstvo a energetickou infrastrukturu s cílem zlomit morálku obránců.
Zdroje Bloombergu zároveň zdůrazňují, že evropské země nebudou Kyjev tlačit k jakýmkoli ústupkům. Konečné rozhodnutí o tom, zda a za jakých podmínek budou rozhovory s Moskvou zahájeny, zůstává plně v rukou prezidenta Zelenského.

Obrysy dalšího postupu by mohly získat jasnější podobu v následujících dnech. Britský premiér Keir Starmer se totiž plánuje setkat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem, aby společnou strategii dále sladili.
Sám Zelenskyj již dříve deklaroval, že Ukrajina je otevřena jakémukoli formátu diplomatického ukončení konfliktu, včetně přímých rozhovorů s Vladimirem Putinem. Kyjev podle něj hledá nové diplomatické kanály i kvůli tomu, že pozornost Washingtonu se v poslední době odklonila k jiným globálním konfliktům, což aktivitu amerických vyjednavačů utlumilo.
Optimistický pohled ohledně časového horizontu naznačil šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Budanov. Podle něj je ukončení „horké fáze“ války v řádu několika příštích měsíců zcela realistické. Budanov rovněž potvrdil, že dosažení míru před začátkem zimy je přímým zadáním od hlavy státu a Ukrajina disponuje potřebnými kapacitami, aby tohoto cíle dosáhla.
Mírné náznaky ochoty k dialogu s Evropou navíc v poslední době přicházejí i z druhé strany. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v dubnu prohlásil, že evropské státy si budou muset s Ruskem „dříve či později promluvit“. Moskva má podle něj zájem na obnovení komunikace a doufá, že se postupně prosadí to, co označil za „praktický přístup“.
Zatímco řada evropských zástupců je obnovení dialogu otevřená, jiní varují před nekalými úmysly Moskvy.
Například estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna důrazně vyzval západní spojence k obezřetnosti a před unáhleným vyjednáváním s Moskvou varoval. Podle něj by totiž Rusko mohlo diplomatické rozhovory pouze zneužít k získání času.



V ukrajinském Slovjansku na Donbase ještě funguje elektřina, obchody i kavárny, zároveň ale přibývá stop po útocích a město se dál vyprazdňuje. V rozhovoru pro pořad Spotlight válečný novinář Anton Alexejev vysvětluje, jak se mění život nedaleko fronty, proč lidé nechtějí odejít a co válka dělá s každodenností.



„Kdo ovládá Čechy, je pánem Evropy,“ řekl prý Bismarck. Na ukrajinském internetu teď koluje jeho fotografie s výrokem „Kdo ovládá Malou Tokmačku, je pánem světa.“ Naráží tím na 1500 dní trvající obranu strategicky důležité malé vesničky v Záporožské oblasti, kterou Rusové už několikrát ohlásili jako dobytou.



Rakovinné buňky jsou nesmírně mazané. Dokážou přesvědčit své okolí, aby jim dodávalo živiny a stavební materiál k růstu. Ochočí si dokonce i imunitní systém. „Mají k tomu jakýsi speciální jazyk, který jen místo slov používá chemické signály a molekuly,“ popisuje šéf Národního ústavu pro výzkum rakoviny Aleksi Šedo.



Fotbalisté Kataru gólem v nastavení získali svůj historicky první bod na mistrovství světa za překvapivou remízu 1:1 se Švýcarskem. Po pátečním zápase Kanady s Bosnou a Hercegovinou, který skončil stejně, mají všechny týmy ve skupině B po bodu a skóre 1:1.



Režim Vladimira Putina se ocitá pod tlakem. Ruský náborový systém se blíží bodu zlomu a čím dál více se začíná spekulovat o nucené mobilizaci. Kreml tak může velmi brzy čelit tlaku a zvážit politicky riskantní rozšíření odvodů, uvedl deník The Kyiv Independent. Moskva se údajně připravuje povolat desítky tisíc nových vojáků, aby kompenzovala rostoucí ztráty na bojišti.