


Ukrajinské ministerstvo obrany spouští nový systém odměňování vojáků na frontě. Motivovat je chce finančními bonusy za úspěchy v boji i plnění rizikových úkolů. První výplaty podle nových pravidel vojáci obdrží už v červenci. Nejvyšší finanční ohodnocení čeká útočnou pěchotu, bojové mediky či střelce.

Základní měsíční plat každého vojáka na frontě začíná na 20 tisících hřivnách (cca 9 400 korun). Díky kombinaci denních, měsíčních a výkonnostních bonusů si však může přijít až na 460 tisíc hřiven (zhruba 216 tisíc korun).
Server Bussiness Insider připomíná, že maximální odměna přitom představuje téměř třicetinásobek průměrné ukrajinské mzdy před začátkem ruské invaze v únoru 2022 – ta podle vládních statistik činila 14 577 hřiven (asi 6 800 korun).
Ministerstvo obrany odhaduje, že běžný voják v první linii dosáhne v průměru přibližně na 300 tisíc hřiven měsíčně. V týlu klesá minimální měsíční plat na 30 tisíc hřiven. Doposud ukrajinští bojovníci podle agentury Reuters pobírali asi 100 až 150 tisíc hřiven měsíčně.
Finanční ohodnocení se odvíjí od míry rizika i konkrétních úspěchů, přičemž denní příplatky se nesčítají a započítává se vždy ten nejvyšší za daný den.
Za den strávený na pozici v první linii získá voják navíc 10 tisíc hřiven. Pokud se účastní riskantnějších úkolů, jako je průzkum, evakuace nebo znovudobytí území, stoupá denní bonus na 20 tisíc hřiven.
Nejvyšší denní příplatek ve výši 40 tisíc hřiven je pak vyhrazen za účast v útočné operaci, která vede k postupu ukrajinských sil.
Další odměny jsou vypsány také za zajetí ruského vojáka. Za to připadá 100 tisíc hřiven, které se následně rozdělí mezi všechny přímo zapojené vojáky. Zničení nepřátelské techniky nebo eliminace nepřítele pak přináší bonus ve výši 15 tisíc hřiven.

Ukrajinské ministerstvo obrany od ledna prochází rozsáhlou reformou pod vedením Mychajla Fedorova, který se do čela resortu postavil po působení ve funkci ministra digitální transformace.
Pětatřicetiletý politik slíbil narovnat dlouhodobé systémové neduhy ukrajinské armády, mezi než patří kolísající morálka či netransparentní velení. Podle vyjádření resortu je aktuální restrukturalizace platů teprve první fází komplexní transformace Obranných sil Ukrajiny.
Velitelé a jejich týmy mohou měsíčně získat 30 tisíc hřiven za plnění úkolů a až 50 tisíc hřiven za řízení operací z velitelských stanovišť.
Specifický systém pak platí pro operátory dronů a další specialisty. Jejich odměny rostou podle toho, jak blízko frontě působí, až do výše 120 tisíc hřiven, ke kterým se vážou další bonusy až 100 tisíc hřiven za účast v bojích či za velitelské funkce.
Ministerstvo obrany zároveň zavádí administrativní nástroj, který řeší problém, kdy vojáci svévolně opouštěli své jednotky. Resort tímto krokem reaguje na praxi, kdy nespokojení vojáci raději volili dočasnou dezerci, než aby podstupovali zdlouhavé a byrokraticky náročné žádosti o oficiální přeřazení k jiné jednotce.
Bojovníci, kteří z armády odešli bez povolení, se nově mohou vrátit k elitním útvarům, přičemž okamžitě dostanou novou výstroj, jídlo i oblečení.
Mohlo by vás také zajímat: „Došly nám peníze.“ Záchrana vojáků vázne, kvůli sanitkám prodal i krávy



Nákladní loď zasáhl při plavbě v Hormuzském průlivu neznámý projektil, oznámila v pondělí ráno britská námořní služba (UKMTO). Zásah způsobil škody ve strojovně lodi a zranil či zabil nejméně jednoho člena posádky. Kvůli válce mezi Spojenými státy a Íránem zůstává provoz na této námořní trase klíčové pro globální přepravu ropy a plynu velmi omezený.



David Pastrňák je podle stanice NHL Network druhým nejlepším hokejovým křídlem v zámořské lize. V některých ohledech mu ale nestačí nikdo na světě.



Americký prezident Donald Trump v úterý zveřejnil mapu, na které je Hormuzský průliv – hlavní dějiště války s Íránem – označen jako „nové území USA“. Podle Trumpových opakovaných vyjádření mají Spojené státy nad průlivem „naprostou kontrolu“. Stalo se tak krátce poté, co Írán oznámil, že klíčová námořní trasa zůstane uzavřená poté, co bez dohody vypršela 60denní lhůta pro vyjednávání s USA.



Zářijové parlamentní volby v Rusku nebudou svobodné, soutěživé ani spravedlivé a jejich oficiální výsledek vznikne na objednávku Kremlu. Přesto mohou být důležité, protože data získaná z hlasování mohou ukázat, zda režim ruského prezidenta Vladimira Putina ve společnosti výrazněji ztrácí podporu. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy to řekl v rozhovoru s ČTK.



Ruský ministr zahraničí v pátek odmítl zmrazení konfliktu na současné frontové linii a pohrozil západním spojencům Kyjeva „zničením všeho, co ze Západu pohání válečnou mašinerii Kyjeva“ – a to i s použitím „tvrdších metod“. Jeho odhodlání ale patrně nesdílejí ruští investoři. Ruský akciový trh se překvapivě ještě ten den propadl nejvíce za poslední čtyři roky.