


Když dánský armádní vrtulník prováděl monitoring ruské fregaty v mezinárodních vodách, netušil, že se stane terčem palby. Fregata po něm vypálila dvě světlice. „Jedná se o vážný incident, který Dánsko bere velmi vážně. Pokud vím, je to poprvé, co jsme se s takovým incidentem setkali,“ prohlásil ministr obrany Jeppe Bruus. Vláda se rozhodla předvolat si ruského velvyslance.

K incidentu došlo v Baltském moři poblíž přístavu Gedser. Dánské ozbrojené síly v úterním prohlášení popisujícím incident v Baltském moři uvedly: „Na jeden z vrtulníků našeho letectva byly dnes během rutinního fotografického průzkumu ruské fregaty, která se nacházela v mezinárodních vodách u Gedseru, vystřeleny světlice.“ Jedna ze dvou světlic vystřelených na vrtulník proletěla podle dánských armádních zdrojů v těsné blízkosti stroje.

V námořní praxi se vystřelení světlice směrem k cizímu letounu používá jako nebezpečná, agresivní forma varování, kterou se snažíte přinutit průzkumné stroje ke vzdálení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová označila ruské jednání za „neuvážené“ a uvedla, že jeho cílem bylo „zastrašit a rozdělit“. Kreml tvrdí, že incident „důkladně vyšetří“, zároveň však obvinil dánský vrtulník z nebezpečného manévru v blízkosti ruských válečných lodí.
K události došlo v ten samý den, kdy síly NATO sestřelily dron nad Litvou a deset dní poté, co šéf dánské kontrarozvědky Emil Gresholm oznámil, že rozvědka odhalila plány na sabotáže v podnicích dánského obranného průmyslu.
Standardně přitom světlice slouží k nouzové signalizaci, nočnímu osvětlování nebo jako klamné cíle proti raketám. Hoří při extrémně vysokých teplotách (zpravidla 1000 °C až 2000 °C) a jsou navrženy tak, aby vydávaly silné infračervené záření.
Vzhledem k tomu, že dánský vrtulník typu AS-550 Fennec je lehký víceúčelový stroj bez těžkého pancéřování, mohla by světlice při zásahu palivové nádrže, trupu nebo motorového prostoru způsobit výbuch a požár.
Zásah do listů nosného nebo ocasního rotoru by mohl způsobit mechanické poškození a vést k nekontrolovatelné rotaci stroje a rychlému pádu.
Zásah kabiny by mohl prorazit plexisklo, oslepit či těžce popálit piloty a způsobit okamžitou ztrátu kontroly nad strojem.
Pokud by stroj spadl a dánská posádka zahynula nebo utrpěla zranění, Kodaň i aliance by incident bezesporu klasifikovaly jako přímý, nevyprovokovaný vojenský útok na prostředek NATO.

Sled dalších událostí by v takovém případě vypadal následovně: Kromě masivního vyhošťování diplomatů a zavedení nových sankcí by aliance okamžitě zvýšila bojovou pohotovost v celém regionu Baltu. Všechny ruské válečné lodě by nově eskortovaly bojové letouny s povolením k okamžité palbě při náznaku ohrožení, přičemž Dánsko by velmi pravděpodobně přistoupilo k výraznému zpřísnění režimu nebo rovnou k uzavření dánských úžin pro ruskou plavbu.






Sedmnáctiletého mladíka z Tachovska, kterého policie v úterý obvinila z pokusu o vraždu, poslal soud do vazby. Informovala o tom ve středu policejní mluvčí Pavla Burešová.



V německém Hamburku za velkého zájmu médií začal ve středu soud s ukrajinským občanem Serhijem K., který čelí obžalobě z válečných zločinů kvůli podezření z útoku na plynovody Nord Stream. Podle agentury DPA se před budovou konaly dvě menší demonstrace. Termín verdiktu není znám, očekává se nejdříve v roce 2027, přinejmenším do února chce soud případ projednávat. Ukrajinec účast na útoku popřel.



V úterý 13. října Izrael vrátil do Řecka dvaadvacet starověkých starožitností, nelegálně odvezených z jihoevropské země. Ve středu o tom informovala agentura AP. Předání se odehrálo na pozadí posilující spolupráce obou zemí.



Billboardy, na kterých končící senátor za ODS Lumír Aschenbrenner podpořil kandidátku hnutí ANO Lucii Kantorovou, zmizí. Redakci serveru Aktuálně.cz to potvrdily nezávisle na sobě dva zdroje z řad občanských demokratů. Předseda strany Martin Kupka pak pro Aktuálně.cz uvedl, že přelepení billboardů inicioval on.



Dům může stát na stejném místě desítky let, přesto se zem pod ním nenápadně pohybuje. Nová analýza satelitních měření odhalila, že v některých světových metropolích klesá povrch mnohem rychleji, než vědci pozorují jinde. Rozdíly dosahují desítek centimetrů ročně a mohou ohrozit základy budov, kanalizaci i ochranu před povodněmi. Která města čelí největšímu riziku a proč není bezpečí samozřejmostí?