Tisk orgánů, kryokomory… Putin vydává miliardy na boj proti stárnutí

„Lidské orgány lze s rozvojem biotechnologií neustále transplantovat, lidé mohou zůstávat stále mladí a dosáhnout až nesmrtelnosti,“ řekl loni ruský prezident Vladimir Putin svému čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi. Rozhovor, který zachytil mikrofon, nebyl určen pro veřejnost, nabídl ale vhled do zájmů ruského prezidenta. Kreml ve výzkumu dlouhověkosti rozjel rozsáhlý státem podporovaný program.

Minulý měsíc ruská vláda oznámila, že vědci vyvíjejí genovou terapii zaměřenou na zpomalení buněčného stárnutí coby součást Putinovy iniciativy dlouhověkosti v rámci programu „Nové technologie pro ochranu zdraví“ v hodnotě přes 560 miliard korun.

Nyní 73letý Putin iniciativu dlouhověkosti vyhlásil v roce 2024 s cílem dosáhnout viditelných výsledků do roku 2030. Iniciativu přitom vedou dvě osoby blízké osobně Putinovi: jeho dcera Marija Voroncovová, endokrinoložka dohlížející na státem podporované genetické programy, a fyzik Michail Kovalčuk, bratr Putinova blízkého spojence a mediálního magnáta Jurije Kovalčuka.

Podle Moskvy právě genová terapie představuje „jednu z nejslibnějších cest v boji proti stárnutí,“ uvedl v dubnu náměstek ministra vědy Denis Sekirinskij. Cílem je vývoj „vakcíny proti stárnutí“, která má zpomalit buněčné stárnutí blokováním receptoru spojovaného se změnami v organismu souvisejícími s věkem, řekl Sekirinskij podle listu The Moscow Times. Vakcína by se mohla začít vyrábět mezi lety 2028 a 2030, tvrdí Moskva.

Není to ovšem jediná cesta, kterou ruští výzkumníci zkoumají. Vědci se zaměřují také na možnosti transplantace orgánů, které Putin zmínil i loni v září v Pekingu. Soustředí se přitom na dvě klíčové technologie: biotisk neboli 3D tisk živé tkáně a xenotransplantaci – v tomto případě pěstování lidských orgánů uvnitř jistého druhu miniprasat –, jež má být geneticky kompatibilní s lidmi, píše list Wall Street Journal (WSJ).

Ruští vědci spolupracující s vládními agenturami tvrdí, že již vytiskli lidskou chrupavkovou tkáň a štítnou žlázu myši, přičemž cílem je dosáhnout náhrady lidských orgánů do roku 2030. Podobný časový rámec se diskutuje ohledně pěstování orgánů v prasatech.

O tom, zda se ruským státním vědcům podaří tyto termíny dodržet, ale pochybuje například Alexandr Ostrovskij. Tento ruský vědec v zemi průkopnicky rozvíjel biotisk, než po ruské invazi na Ukrajinu prodal svou firmu a opustil Rusko.

Výzkumné práce podporované Kremlem totiž zatím přinesly jen minimum recenzovaných studií v hlavních mezinárodních vědeckých časopisech – a podle Ostrovského „pokud nejsou publikace, pak nejsou ani skutečné výsledky“. „Vědu zkrátka nelze dělat v izolaci,“ řekl Ostrovskij pro WSJ v narážce na sankce, které ruský výzkum odřízly od Západu. „Pravděpodobně Putinovi říkají to, co chce slyšet, aby získali financování,“ dodal.

V soukromém životě měl na Putinovu snahu oddálit stárnutí vliv Vladimir Chavinson, vědec, který od Putina obdržel jedno z nejvyšších ruských státních vyznamenání za zásluhy v medicíně. Chavinson propagoval peptidové terapie proti stárnutí odvozené z tkáně telat.

O ruském prezidentovi je také známo, že je zastáncem kryoterapie – tedy vystavování těla extrémně nízkým teplotám. Podle západních i ruských médií měl navíc podstoupit i kosmetické zákroky, jeho obličej se totiž v posledních letech viditelně „vyhladil“.