


Pouto Francie a Británie by mělo být stejně pevné, jako je látka téměř tisícileté tapiserie z Bayeux, prohlásil ve středu večer francouzský prezident Emmanuel Macron, který si spolu s britským králem Karlem III. v Britském muzeu v Londýně prohlédl slavné výtvarné dílo zapůjčené na rok z Francie. Král ocenil výpůjčku jako bezprecedentní gesto a „nejlepší možný symbol“ dobrých vztahů obou zemí.
O poskytnutí historického artefaktu nevyčíslitelné hodnoty rozhodl přímo Macron, podle něhož je vstřícný krok důkazem současné velké důvěry mezi oběma zeměmi a oživí jejich kulturní vztahy.
„Co nás spojuje, je nejen to, co vidíme v muzeích, ale také principy, které hájíme...A i když spolu ne vždy ve všem souhlasíme, vzájemně se respektujeme a jsme otevřeni diskusi o všech tématech, včetně nové podoby vztahů mezi Británií a Evropskou unií,“ řekl Macron při návštěvě muzea. Cesta tapiserie přes Lamanšský průliv je podle něho symbolem silného pouta mezi oběma zeměmi, které by mělo přetrvat dlouhé roky.
Král Karel prohlásil, že je přímým potomkem ústřední postavy tapiserie, Viléma Dobyvatele, a že dílo vypráví příběh začátku „francouzské strany mojí rodinné historie na těchto ostrovech“. „Není to pouze anglický příběh, ani toliko normanský. Vskutku, od svého vytvoření mohla přivést dohromady naše dva národy,“ řekl o tapiserii.
„Oslavou našeho společného dědictví s prezidentem Macronem pokračujeme v upevňování vazeb mezi našimi národy,“ prohlásil britský premiér Andy Burnham, který spolu s chotí na královský a prezidentský pár v muzeu čekal.
Část odborníků namítala, že cesta a vystavení v novém prostředí mohou tapiserii ublížit. Francouzská ministryně kultury Catherine Pégardová po červencovém příjezdu díla do Londýna uvedla, že je ve velmi dobrém stavu. Klima v Britském muzeu je navíc podle francouzských expertů zcela vyhovující. Ocenili také, že je dílo vystaveno v horizontální poloze a nevisí, neboť by jej to mohlo poškodit. Veřejnosti bude tapiserie přístupná od 10. září.
Téměř 70 metrů dlouhá a velmi křehká vyšívaná tapiserie z 11. století vypráví o dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem. Zachycuje události, které vedly k bitvě u Hastingsu v říjnu 1066, kdy Vilém porazil vojsko posledního anglosaského krále Anglie Harolda II., který v bitvě padl. Vilém Dobyvatel se stal prvním normanským králem Anglie.
Historici se domnívají, že tapiserii nechal zhotovit biskup Odo z Bayeux, Vilémův nevlastní bratr, a že ji pravděpodobně ušily ženy v Anglii, možná jeptišky, než byla přepravena přes Lamanšský průliv.
Britský premiér Andy Burnham, který spolu s chotí na královský a prezidentský pár v muzeu čekal, zažertoval o postavení bitvy v anglických dějinách. „Díky, že jste nám přivezl 70 metrů dlouhou ukázku jedné z největších porážek anglické historie,“ řekl s úsměvem.
V podobném duchu ve zjevné narážce na svůj nedávný nástup do čela vlády bývalý starosta severoanglického Manchesteru dodal, že tapiserie zachycuje cestu muže ze severu, který přišel na jih Anglie, aby se zmocnil trůnu.
Karel ve středu odpoledne spolu s královnou Camillou francouzský prezidentský pár přivítal ve svém sídle v Clarence House, odkud se přesunuli do muzea. Macrona čeká ve čtvrtek jednání o politických otázkách a pracovní oběd s Burnhamem.
Půjde teprve o druhou návštěvu zahraniční hlavy státu a první v případě lídra členské země Evropské unie v Downing Street od 20. července, kdy se nový šéf labouristů ujal funkce premiéra. Na konci července Burnham přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.






Kvalita výroby čínských aut se po čase zase dostala pod mediální drobnohled. Loni řešila problém Omoda, u níž v polském testu nevydržel sloupek řízení, teď stín dopadá na Maextro, což je jedna z nejluxusnějších čínských značek. V domácím testu totiž nevydržel brzdový pedál jeho luxusního MPV. A ne u jednoho auta, ale hned u tří různých kusů.



Ve vládních kuloárech se znovu spekuluje o výměně ministrů. Šéf resortu školství Robert Plaga (ANO) by mohl podle zákulisních informací přijít o post kvůli sporům o inkluzi. Jeho nástupcem by se pak stal Motorista Matěj Gregor. Na ministerstvo životního prostředí by se zase mohl vrátit Richard Brabec (ANO). Sám premiér Andrej Babiš (ANO) ovšem vládní rošádu odmítá.



Byť od konce druhé války uteklo 81 let, v Postoloprtech na Lounsku se nyní krvavé dědictví z května a června 1945 opět připomnělo. Při stavbě developerského projektu totiž stroje narazily na končetinu, která nejspíše patří jedné z tisícovek německých obětí Čechy řízené genocidy. „Bylo předvídatelné, že k podobnému nálezu tam prostě dojde,“ říká Michal Pehr z Ústavu pro studium totalitních režimů.



Vystupoval v uniformě, urážel vojáky polské armády, zveřejňoval jména velitelů a vyhrožoval jim, nelegálně natáčel ve vojenských objektech. Tvrdil, že polská armáda je rozkradená, vybavení posílané na Ukrajinu chybí vlastním vojákům a že polští důstojníci slouží zájmům cizích mocností. Během pondělního vysílání si pro četaře Mateusze Rittera došlo v přímém přenosu policejní komando.