Ruská hnojiva proudí ve velkém do Evropy. A to často ve větším objemu než před začátkem války na Ukrajině. Důvodem je dostupnost a nízká cena. Evropu to ale podle analytiků dělá zranitelnou v klíčové oblasti potravinové bezpečnosti. Alternativy k ruským hnojivům jsou přitom většinou příliš drahé.
Evropská unie začátkem prosince slíbila, že do dvou let přestane plně odebírat ruský plyn. Kde naopak obchod s Ruskem vzkvétá, jsou zemědělská hnojiva, která se z plynu vyrábějí.
Dusíkatých hnojiv do evropských států Rusko vyváží v posledních letech rekordní množství. Jen letos v červnu to bylo podle Eurostatu více jak milion tun, což je nejvíce za deset let.
„Evropa je v řadě věcí pokrytecká. Říká, že podporuje Ukrajinu a omezuje vztahy s Ruskem, ale třeba obchod se zemědělskými komoditami probíhá ve velkém dál. V minulých letech byly i chvíle, kdy se do Evropy dováželo přes třetí státy víc ruského než ukrajinského obilí,“ říká pro Aktuálně.cz agrární analytik Petr Havel.
Před únorem 2022 dodávalo Rusko do Evropy přibližně třicet procent všech hnojiv. Dovoz po invazi na Ukrajinu výrazně klesl a Evropa uvalila sankce na řadu Rusů spojených se zemědělských průmyslem.
Samotné firmy a produkty, které prodávají, však dostaly ze sankcí výjimku a zanedlouho se vývoz dostal na ještě vyšší čísla než před válkou. Do druhého čtvrtletí roku 2025 se tak ruský podíl na evropském trhu zvýšil na třetinu, píše britský The Economist.
Evropská komise v červenci zavedla sankce na zemědělské produkty z Ruska a Běloruska. Komise je postupně plánuje zvyšovat, a to až do roku 2028. Poté by se cena kvůli sankcím měla zvýšit natolik, že pro evropské zemědělce bude nákup ruských hnojiv nevýhodný.
Proč Evropa stále nakupuje ruská hnojiva?
Ruská hnojiva jsou levná, je jich dostatek a jsou blízko. Evropa by sice mohla nahradit ruský dovoz zvýšením vlastní produkce, to by ale znamenalo mnohem větší náklady. Většina hnojiv je totiž dusíkatá a k jejich výrobě je potřeba velké množství zemního plynu.
Před invazí ho evropští zemědělci odebírali levně z Ruska. Teď jim kvůli vysoké ceně plynu často nezbývá než kupovat hotový produkt
„Jsou to dvě věci. Jedno je síla zemědělské lobby a druhý důvod je ten ekonomický. Kombinací těchto dvou faktorů tak Evropa často volí řešení, která pro ni samotnou nejsou vhodná,“ říká Petr Havel.
Evropa měla před invazí 120 továren na hnojiva, které v roce 2020 pokrývaly asi sedmdesát procent její spotřeby dusíkatých hnojiv. Po invazi na Ukrajinu Evropa snížila svou produkci o 70 procent. Podle The Economist od té doby obnovila sotva polovinu této kapacity.
Další alternativou je dovážet ze států jako Kanada, Egypt, Alžírsko nebo Čína. Všechny tyto země jsou však oproti Rusku dražší, což by se mohlo promítnout do cen potravin.
Cílem má být nezávislost, tvrdí analytik
„Evropa ve snaze získat levnější produkt v minulosti rezignovala na svoji výrobu a dostala se do závislosti na zahraničních producentech. Bude tedy nějakou dobu trvat, než se z té závislosti vymaní,“ říká Petr Havel. Podle něj by se Evropa měla stát v tomto ohledu plně soběstačná.
„Kamkoliv než do Ruska je to dál, navíc jsou z jiných zemí často problémy s dovozem. Alternativy tady jsou vždycky. Ale ve chvíli, kdy Evropa pouze vymění Rusko za jinou zemi, tak to stále nebude řešit tu závislost na jiných státech.“
„Celkově by Evropa měla usilovat o mnohem větší soběstačnost, a to se zdaleka netýká pouze hnojiv, ale mnoha jiných oblastí. Jinak bude Evropa pořád vydíratelná,“ dodává Havel.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚPapež přijal pozvání do Česka, oznámil prezident Pavel po návštěvě Vatikánu
Prezident Petr Pavel na síti X napsal, že papež Lev XIV., se kterým se v pondělí ve Vatikánu setkal, přijal pozvání do České republiky. Věří, že návštěva se brzy uskuteční. Na síti X uvedl, že církev má velký diplomatický dosah a sehrává důležitou roli při hledání cest k ukončení konfliktů. „Právě dialog je v současné době, která zásadně formuje budoucnost Evropy, stěžejní," dodal prezident.
ŽIVĚRusko je připravené k dalšímu rozsáhlému útoku proti Ukrajině, varoval Zelenskyj
Rusko se připravilo k dalšímu rozsáhlému útoku proti Ukrajině, varoval spoluobčany v pondělí večer v projevu na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "V těchto dnech musíme být nadále velice ostražití, protože Rusko se připravilo na útok, na rozsáhlý útok, a čeká na okamžik, kdy tento úder zasadí," řekl Zelenskyj. Zdůraznil, že každý region musí být připraven pomoci lidem.
Střelba na úřadě: mrtvý zaměstnanec i vrah, policie šetří zvlášť závažný zločin
V Chřibské na Děčínsku v pondělí dopoledne zemřel po střeleckém útoku na městském úřadu zaměstnanec tohoto úřadu. Útočník zranil šest lidí, z toho tři byli civilisté a lehce byli zraněni i tři policisté. Mezi zraněnými je starosta obce Jan Machač (nez.). Motivem střelce, který je rovněž po smrti, byly pravděpodobně vztahové problémy, uvedl krajský ředitel policie Zbyněk Dvořák.
ŽIVĚEvropa se má soustředit na Ukrajinu, ne na Grónsko, vzkázal Trump a opět pohrozil cly
Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své úsilí nedostal Nobelovu cenu. Evropě pak v pondělním rozhovoru vzkázal, že se má soustředit na válku Ruska s Ukrajinou, nikoliv na Grónsko. Zároveň podotkl, že naplní svou hrozbu zavedení dalších cel, pokud nebude dohoda o Grónsku.
Ustojí to NATO? Spor s Trumpem o Grónsko rozhádá celou alianci, bojí se experti
Vzájemné vztahy mezi Spojenými státy a Evropou se dostaly na bod „grónského“ mrazu. Ostrá slova padají na obou stranách Atlantiku. Americký prezident Donald Trump už několik týdnů hrozí obsazením Grónska a nově také další obchodní válkou. Některé evropské státy mezitím volají po tvrdé odplatě. Hrozí rozpad NATO? Zeptali jsme se expertů na mezinárodní vztahy.