Tisíce lidí v Barceloně požadují propuštění vězněných katalánských politiků

ČTK ČTK
15. 4. 2018 14:44
Madrid tvrdí, že Katalánci nejsou ve vězení kvůli politickým názorům, nýbrž kvůli porušování španělské ústavy, která nedovoluje vyhlášení nezávislosti autonomní oblasti, ani referendum o takové otázce.
Nepokoje v Barceloně.
Nepokoje v Barceloně. | Foto: Reuters

Barcelona - Do ulic Barcelony v neděli vyšly tisíce lidí, kteří demonstrují za propuštění separatistických katalánských politiků Jordiho Sáncheze a Jordiho Cuixarta. Informovala o tom agentura AP.

Politici jsou už půl roku ve vazbě kvůli obvinění, že loni na podzim zorganizovali demonstrace proti zásahu španělské policie na úřadech katalánské vlády.

Nedělní protest svolaly odbory a organizace Katalánské národní shromáždění (ANC) a Ómnium, jejichž členy zadržení politici jsou.

Madrid tvrdí, že Katalánci nejsou ve vězení kvůli politickým názorům, nýbrž kvůli porušování španělské ústavy, která nedovoluje vyhlášení nezávislosti autonomní oblasti, ani referendum o takové otázce. Vyšetřovatelé uvádějí, že Sánchez i Cuixart se na přípravě říjnového referenda podíleli.

Referendum o nezávislosti Katalánska uspořádala vláda této autonomní oblasti loni 1. října přesto, že podle španělské vlády takové hlasování odporuje ústavě. Madrid se referendu snažil zabránit soudně i silou. Do Katalánska poslal tisíce policistů, kteří zabavovali volební lístky a volební urny a v den referenda bránili lidem ve vstupu do volebních místností. Několik stovek lidí bylo tehdy zraněno.

Katalánsko a celé Španělsko se dostaly kvůli referendu do politické krize - region nemá vládu, protože ji kvůli snahám o nezávislost Madrid sesadil. Přímou správu nad Katalánskem vykonává španělská vláda, která se jí hodlá vzdát až poté, co bude vytvořena nová katalánská vláda. Po prosincových volbách se ji ale regionálnímu parlamentu zatím nepodařilo ustavit.

 

Právě se děje

před 23 minutami

Senát chce zvýšit kompenzační bonus na 667 korun denně

Příspěvek podnikatelům, kteří byli omezeni opatřeními kvůli epidemii koronaviru, by se měl podle Senátu zvýšit z 500 na 667 korun denně. Důvodem je snaha nahradit živnostníkům odvody na sociální a zdravotní pojištění. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se zvýšením nesouhlasila. Podle ní by Sněmovna, která návrh dostane k projednání, měla dnešní senátní úpravu odmítnout.

Senát přes nesouhlas ministryně rozhodl také o tom, že nárok na takzvaný kompenzační bonus by měli mít i podnikatelé bez provozoven, jejichž činnost byla opatřeními omezena z alespoň 80 procent. Patří mezi ně podle lidovců někteří kadeřníci, kosmetičky, maséři nebo fotografové.

Horní komora rovněž schválila návrh, podle něhož by vláda měla doplatit obcím a krajům výpadek příjmů, o který byly připraveny v důsledku výplaty kompenzačních bonusů. Schillerová to odmítla, návrh je podle ní "nesplnitelný", neboť ve státním rozpočtu na to nejsou peníze.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Prezident Zeman označil holokaust za největší zločin lidských dějin

Prezident Miloš Zeman označil holokaust za největší zločin lidských dějin. Myslí, že jeho hlavním faktorem je závist vůči úspěšnějšímu národu nebo rase. Po zdrojích a faktorech holokaustu je podle něj nutné pátrat. Prezident to řekl v projevu na dnešním on-line česko-izraelském setkání, které se konalo u příležitosti dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti a které na Facebooku přenášelo ministerstvo zahraničí. Hlava státu zároveň uvedla, že Evropská unie je striktně pro Palestinu, která je proteroristická. Írán podle Zemana hovoří o vyhlazení Izraele z mapy, což považuje za jinou podobu holokaustu. Český překlad prezidentova projevu v angličtině na webu zveřejnil Hrad.

Zdroj: ČTK
Další zprávy