Tisíce lidí požadují ve Skopje demisi makedonské vlády

ČTK ČTK
Aktualizováno 17. 5. 2015 16:53
Při poslední politické krizi v roce 2001 stála Makedonie na pokraji občanské války.
Protesty ve Skopje
Protesty ve Skopje | Foto: Reuters

Skopje - Více než 20 tisíc demonstrantů v neděli v centru Skopje podle agentury AFP a AP požadovalo odstoupení vlády premiéra Nikoly Gruevského, kterou opozice obviňuje z korupce a nelegálních odposlechů ve velkém rozsahu. Makedonie prožívá nejhorší politickou krizi od roku 2001, kdy stála na pokraji občanské války.

Davy se shromáždily před úřadem vlády, mnohé lidi přivezly autobusy z venkova. Přívrženci levicové opozice mávali makedonskými vlajkami, zástupci albánské menšiny nesli své prapory. Podle opozičních předáků se část demonstrantů hodlá v ulicích hlavního města utábořit, dokud premiér neodstoupí.

"Zůstaneme zde až do konečného vítězství," řekl AFP třicátník Aleksandar Krstevski, který do Skopje přijel z Kumanova na severu země. "Musíme skoncovat s touto vládou," přizvukovala Jelena (29). "Sbohem Nikolo," napsala na transparent jako vzkaz premiérovi, který je u moci už devět let.

"Musíme se postavit a čelit kriminálníkům. Patří do vězení, a ne vlády," řekl agentuře Reuters obchodník Andrej Poposki (45). "Je to poprvé, co společně demonstruji spolu s Makedonci," poznamenal Sulejman Rušiti, bývalý ministr školství albánské národnosti v Gruevského vládě.

Gruevski, který volání opozice po demisi své vlády a vypsání předčasných voleb odmítá, svolal na pondělní večer demonstraci svých přívrženců, což budí obavy z prohloubení nestability v chudé bývalé jugoslávské republice.

Obdobné opoziční demonstrace, ale v menším rozsahu, se ve Skopje odehrávají už několik týdnů.

Konzervativní premiér v sobotu opět prohlásil, že neodstoupí, protože by to bylo zbabělé. Za opozicí podle něj stojí cizí tajné služby. Své tvrzení však nepodpořil žádnými důkazy. Ministryně vnitra a šéf tajné služby však tento týden ze svých funkcí odešli. "Je to manévr, který má (vládě) zajistit přežití," řekl AFP politolog Muamer Pajaziti a předpověděl, že opozice a veřejnost se s tím nespokojí, doba je podle něj zralá pro změnu.

Režim obviňuje opozici, že se snaží destabilizovat zemi, a to po incidentu, který se o minulém víkendu odehrál v Kumanovu. Při rozsáhlém zásahu proti údajným teroristům tam zahynulo osm policistů a 14 ozbrojenců, dalších 37 policistů bylo zraněno.

Většinu z 30 zadržených, kteří jsou obviněni z terorismu, tvoří Albánci z Kosova hlásící se ke Kosovské osvobozenecké armádě (UÇK). Její ozbrojená rebelie vyústila v roce 2008 k vyhlášení nezávislosti Kosova.

Opozice ale Gruevského podezřívá, že incident s albánskými separatisty zinscenoval, aby odvedl pozornost od skandálu s odposlechy nepohodlných lidí, které údajně sám nařídil.

Podle informací kosovského i makedonského tisku chtěl Gruevski tváří v tvář ohrožení země vystupovat jako "ochránce západních hodnot a bojovník proti globálnímu terorismu", a vylepšit si tak svůj obraz u veřejnosti.

Zveřejnění informací, že někteří členové vlády s údajnými albánskými separatisty spolupracovali, vedlo v úterý k odvolání ministryně vnitra Gordany Jankulovské a šéfa tajných služeb Sašy Mijalkova.

Gruevski stojí v čele vlády od roku 2006. Loni v dubnu v předčasných volbách získal mandát na další čtyři roky. Opozice ale kvůli údajnému zfalšování těchto voleb už více než rok bojkotuje zasedání parlamentu ve Skopje. Vytýká také premiérovi megalomanské projekty za desítky milionů eur, zatímco míra nezaměstnanosti dosahuje 28 procent.

V Makedonii tvoří Albánci přibližně čtvrtinu z dvoumilionové populace. V roce 2001 si separatisté snažili vynutit si větší práva menšiny se zbraní v ruce. S bývalými veliteli povstalců Gruevski uzavřel koalici.

Šéf ruské diplomacie vyslovil podezření, že krizi v Makedonii rozdmýchávají "západní organizátoři", protože Skopje se odmítlo připojit k sankcím proti Rusku a také kvůli možné roli při přepravě ruského plynu.

Makedonie je již deset let kandidátem na vstup do Evropské unie a Severoatlantické aliance, ale pokroku brání spor se sousedním Řeckem o název země; Řekové považují název Makedonie historicky za svůj.

 

Právě se děje

před 36 minutami

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nedostal z Hradu pozvánku na 28. října

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zatím nedostal pozvánku na slavnostní udílení státních vyznamenání na Pražském hradě 28. října. Pozvání nedostal ani loni. Nejvyšší žalobce se zhruba před dvěma lety odmítl dostavit na schůzku s prezidentem Milošem Zemanem v době, kdy státní zastupitelství dohlíželo na vyšetřování kauzy v Lesní správě Lány.

"Od té doby, kdy pan nejvyšší státní zástupce odmítl schůzku s panem prezidentem za situace, kdy bylo Nejvyšší státní zastupitelství činné v kauze Lesní správy Lány, pan nejvyšší státní zástupce žádné pozvání na Hrad nedostal a s žádným už ani nepočítá," řekl tehdy mluvčí nejvyššího žalobce Petr Malý.

Zdroj: ČTK
Další zprávy