Tisíce dolarů za život příbuzných. Lidé na Západě platí pašerákům migrantů v Libyi

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
20. 5. 2017 11:12
Pašeráci lidí obírají na dálku příbuzné migrantů, kteří chtějí odejít z Afriky do Evropy. Rodinné příslušníky na Západě jejich cesta stojí tisíce dolarů. Nemají přitom žádnou jistotu, že ji jejich blízcí přežijí. V Libyi jsou migranti výdělečným zbožím pro nejrůznější zločinecké organizace a ozbrojené skupiny. S migranty se obchoduje, unáší se, zavírají a mučí. Podle informací Europolu mohli převaděči migrantů v době největší migrační krize v roce 2015 vydělat zhruba čtyři až šest miliard dolarů. Okruh lidí, které pašeráci dokážou vydírat, je obrovský a sahá napříč kontinenty.
Migranti čekající na loď v libyjském přístavu.
Migranti čekající na loď v libyjském přístavu. | Foto: Reuters

Tripolis - Tesfom Mehari Mengustu je uprchlík žijící ve Spojených státech. Před osmi lety sem přijel z rodné Eritreje, kde byl několik let vězněn.

Agentuře Reuters se loni svěřil, že v Americe musí pracovat i 70 hodin týdně. Kromě placení nájmu totiž šetří peníze navíc.

Posílá je převaděčům v Africe, s jejichž přispěním se z chudé země snaží utéct i jeho příbuzní. Před dvěma lety takto pomohl například svému tehdy teprve 16letému bratrovi.

Volal mu z Libye, kde našel muže, který ho měl dostat přes Středozemní moře. "Evropa je na dosah," přesvědčoval ho nadšeně.

Za posledních několik let už 34letý Tesfom pašerákům zaplatil desítky tisíc dolarů. 17 tisíc dolarů také padlo na jeho druhého bratra, který byl unesen během nebezpečného přechodu pouště v Egyptě, a dalších 6000 na výkupné za jejich sestru, která zmizela v Súdánu.

Velký byznys

Tesfomův příběh rozhodně není ojedinělý. Převaděčství je v době migrační krize velice výdělečný byznys. Podle informací Europolu mohli převaděči migrantů v roce 2015, kdy migrační vlna v Evropě vrcholila, vydělat zhruba čtyři až šest miliard dolarů.

Loni zamířilo do Evropy méně migrantů, a tak jejich výdělek klesl o téměř dvě miliardy.

Cesta z Libye k italským břehům je po dohodě EU s Tureckem, uzavřené na jaře 2016, nejvyužívanější trasou a počet migrantů na ní letos oproti loňskému roku opět stoupá.

Zadržovat běžence v Libyi po vzoru Turecka je však podle humanitárních organizací nemožné, protože země je pro ně příliš nebezpečná.

Europol v loňském roce zaznamenal na hranicích Evropské unie přes půl milionu nelegálních přechodů hranic. Za první tři měsíce tohoto roku pak podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) připlulo do Itálie na 27 tisíc lidí.

Ředitel Europolu Rob Wainwright je přitom přesvědčen, že 90 procent nelegálních migrantů na své cestě využívá služby zločineckých organizací. "Tyto organizace dělají z převaděčství nejrychleji rostoucí zločinecký sektor," řekl letos v únoru serveru Independent.

Byznys bez rizik

S vysvětlením loni přišel například italský prokurátor Calogero Ferrara ze Sicílie, kam migranti ze severu Afriky míří. "Tohle podnikání není nijak riskantní," připustil. "Pokud pašujete drogy a ztratíte je, někdo za ně musí zaplatit. Když ale ztroskotá loď s migranty a většina z nich zemře, o žádné peníze nepřijdete."

Pašeráci mají navíc velice nízké náklady na provoz své činnosti. Na nebezpečnou cestu přes Středozemní moře používají nejlevnější čluny, šetří i na palivu. Spoléhají na záchranné práce humanitárních organizací. Když se loď s migranty potopí, pašeráci zaznamenají jen minimální finanční ztráty.

Calogero Ferrara je přesvědčen, že v roce 2016 jedna cesta člunu s 600 lidmi na palubě převaděčům vynesla i 800 tisíc až milion dolarů.

Okruh lidí, které pašeráci dokážou vydírat, je obrovský a sahá napříč kontinenty. Zapojení jsou do toho jak ti, kteří hledají cestu za svobodou nebo lepším životem, tak i jejich příbuzní na Západě nebo rodina doma.

Tesfom svého bratra od cesty odrazoval, přesto o něj měl oprávněně strach. Kdyby smluvení převaděči nedostali slíbené peníze, mohli by ho zajmout jednoduše do té doby, než jim někdo zaplatí.

Migranti jako cenné zboží

Migranti představují na severu Afriky zboží, o které je zájem. Skupiny běženců jsou přepadávány. Migranti končí v zajetí, únosci s nimi obchodují, mučí je nebo za ně požadují vysoké výkupné. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) uvádí případy, kdy jsou migranti nabízeni na dražbách. Cena jednoho uprchlíka může klesnout až na pouhých 200 dolarů.

Sami běženci však zaplatí převaděčům několikanásobně více. Pokud jde všechno tak, "jak má", stojí cesta z Eritreje do Itálie podle Europolu zhruba 5400 amerických dolarů. Podle údajů Světové banky je to téměř osminásobek průměrného ročního příjmu na jednoho obyvatele v Eritreji. Záleží ale i na roční době. V sezoně, tedy v letních měsících, ceny prudce stoupají.

Za tyto sumy však migranti nemohou očekávat žádný komfort. Během několikadenních cest přes poušť často nemají k dispozici jídlo ani vodu. Jediné, co jim pašeráci vždy poskytnou, je mobilní telefon. Aby přes sociální sítě a aplikace typu WhatsApp mohli kontaktovat své příbuzné na Západě, kteří za ně zaplatí výkupné či cenu za převoz.

Odhalit identitu těch, kteří na migrantech a uprchlících vydělávají miliony dolarů, je extrémně komplikované. Pašerácké buňky jsou rozptýlené v mnoha zemích a na jejich odhalení nemají zájem kromě samotných zločinců ani ti, kdo jejich služby využívají. Pro uprchlíky často přestavují jedinou šanci, a tak je odmítají prozradit.

Pro představu: Europol podle poslední zprávy v loňském roce odhalil více než 17 000 podezřelých převaděčů, což je o 24 procent víc než předchozí rok. Jen v Evropě funguje minimálně 5000 pašeráckých gangů

Peníze se posílají přes spojky

Aby mohl Tesfom poslat svému bratru do Libye požadované peníze, musel najít správného člověka, který měl v Africe svůj důvěryhodný kontakt. Je to zavedený systém, který dobře funguje, protože v některých oblastech nejsou dostupné banky a migranti nemají účty v cizích zemích.

Tato spojka se spojí se svým kontaktem a předá mu informaci, kolik peněz obdržela. Kontakt v Africe pak peníze předá osobě, ke které obnos míří, ovšem minus poplatky za transfer. Obě spojky se pak srovnají skrze bankovní účet.

Tesfom našel v New Yorku súdánského agenta a odevzdal mu 1720 dolarů v hotovosti. Agent si za své služby nechal 120 dolarů a informoval svoji spojku v Libyi. Tahle osoba pak přímo na místě odevzdala zbytek peněz Tesfomovu bratru.

Příběh jeho nejmladšího bratra dopadl dobře. Podařilo se mu přeplout do Itálie, pak se dostal přes Německo až do Švédska, kde podle agentury Reuters zažádal o azyl.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy