Ani Čína, ani Indie. Nejhorší vzduch na světě je tisíc kilometrů od našich hranic

Helena Truchlá Helena Truchlá
14. 1. 2020 19:34
Ne v požáry zasažených australských městech, ani v toxickými průmyslovými výpary sužované Dháce v Bangladéši. Série lednových zkoumání odhalila, že nejšpinavější vzduch na světě je v bosenské metropoli Sarajevu.
Znečištěný vzduch v zimním Sarajevu. | Video: Reuters

"Znečištění je v každém kusu ovoce a zeleniny, který tu člověk koupí," říká deníku Aktuálně.cz Alida Vračićová. Kvůli smogu se před lety z Bosny odstěhovala.

Uplynulý víkend zaznamenaly měřicí stanice v Sarajevu takzvanou "rizikovou" míru znečištění, při které by se lidé měli vyhnout pohybu venku. Podle standardů, jimiž se řídí vlády a mezinárodní organizace po celém světě, takové podmínky nastávají, když hodnota takzvaného AQI indexu přesáhne 300. V pátek večer byla naměřená hodnota v Sarajevu víc než dvojnásobná.  

Syn Vračićové se narodil před sedmi lety ve dnech, kdy koncentrace jemných prachových částic v Sarajevu byla stejně vysoká. "Hned po narození onemocněl, roky trvalo, než se nám ho u různých lékařů ve Vídni, v Berlíně nebo taky v chorvatském Splitu podařilo uzdravit," vypráví Vračićová.

"Pak nám ale došlo, že se situace nezlepšuje, že to bude každou zimu stejné, že to je nová norma," popisuje, proč se rozhodla domov nakonec i s rodinou opustit. 

Hlavní město Bosny a Hercegoviny s bezmála 300 tisíci obyvateli se nachází v údolí obklopeném vysokými horami, méně než tisíc kilometrů jihovýchodně od Česka. Vysokými koncentracemi mlhy, smogu a prachu trpělo i v minulosti, situace se ale zhoršila v posledních letech s výstavbou vysokých budov, které blokují proudění vzduchu.

"Když se podíváte na desítky let staré zprávy o městském plánování, všichni odpovědní architekti varovali, že se nesmí stavět tak, aby to blokovalo vítr. Tady ale vyhrála korupce a jeden čtvereční metr pozemků má větší hodnotu než lidský život," kritizuje úřady Vračićová. 

Bosně i dalším zemím regionu, které vloni patřily mezi nejznečištěnější v Evropě, škodí zejména uhelné elektrárny. Místních šestnáct z nich uvolňuje tolik škodlivin jako více než dvě stovky elektráren v celé Evropské unii. Mezi ty nejhorší patří oxidy síry a dusíku, jejichž působení stojí místní zdravotnictví miliardy eur ročně. 

Situace je mnohem horší v zimě než v letních měsících. Podle dlouhodobého měření švýcarského serveru AirVisual, který index AQI sleduje, se Sarajevo globálně umisťuje průměrně na 240. místě, je ale dlouhodobě nejznečištěnější evropskou metropolí a v zimě často i světovou. Do první desítky se dostalo také těžbou a průmyslem zatížené polské Jaworzno a česká Dolní Lutyně. 

Není, kdo by léčil plíce

Politoložka Alida Vračićová před několika lety založila think-tank Populari, který se věnuje otázkám evropské integrace a stavu demokracie po válkách na Balkáně. "Znečištění je problém špatné vlády, vůbec ho neřeší," je přesvědčená. 

"Stále častěji kolem sebe slýchám, že lidé odchází kvůli špatnému vzduchu. Hlavně kvůli dětem, které mají problém s plícemi. Navíc je tu pořád méně a méně doktorů," vysvětluje politoložka. 

Situaci ještě zhoršují stará auta místních a stále častější topení uhlím. "Sarajevo je ve své vlastní kategorii znečištění," postěžovali si v posledních dnech na Twitteru zaměstnanci švédské ambasády v Bosně a Hercegovině.

Pohled na Sarajevo z hory Trebević, kam místní vyveze lanovka.
Pohled na Sarajevo z hory Trebević, kam místní vyveze lanovka. | Foto: Facebook - Abdulah Skaka (starosta Sarajeva)

Za pravdu dává Vračićové Anes Podić z občanské organizace Eko akcija. "Marně se snažíme apelovat na místní vládu, aby přijala zákon, který by zakazoval domácí spalování tuhých paliv," řekl veřejnoprávní stanici BHRT. 

Podle Vračićové není neobvyklé, že i velká luxusní obchodní centra jsou vyhřívaná teplem z uhlí. Zejména chudší lidé si pak například vytápění plynem často nemohou dovolit. "Za dvacet let tu kvůli špinavému vzduchu umře tolik lidí jako za války a všem se to zdá být jedno," stěžuje si Podić.

Regionální vláda mezitím vydala dočasný zákaz vjezdu aut s dieselovými motory do centra Sarajeva, zlevnila jízdné na lanovku na nedalekou horu Trebević a obyvatelům doporučila nosit masky.

Jak upozorňuje server BalkanInsight, město ale ochranu obličeje nepořídilo například řidičům autobusů nebo policistům, kteří se ve špatném vzduchu pohybují celé dny. 

Čínské investice

Situace se mezitím zhoršuje i v dalších metropolích západního Balkánu, například kosovské Prištině, Bělehradu v Srbsku nebo severomakedonském Skopje. 

Smog pod mikroskopem

Index AQI se používá pro sledování výskytu takzvaných PM 2.5, neboli částic o průměru do 2,5 mikrometru (pro srovnání, lidský vlas má v průměru asi 50 až 70 mikrometrů). Do vzduchu se uvolňují z chemických procesů v elektrárnách, průmyslových výrobách a spalovacích motorech aut. Tyto částice jsou tak jemné, že proniknou hluboko do plic nebo krve. O něco větší částice tvoří prach nebo požáry. 

Podle americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) vyvolává nadměrný výskyt částic kašel a nevolnost. Může způsobovat onemocnění plic a srdce, astma, vést k infarktům a ohrožovat na životě těhotné ženy i jejich novorozence. Podle EPA se částice usazují v řekách a půdě, poškozují a znečišťují vodu i zemědělské plodiny. 

"Myslím, že lidé si začínají uvědomovat, že musí tlačit na městskou správu a vládu a že tím mohou něčeho dosáhnout," říká Vračićová. "Fungující opatření proti znečištění vzduchu přijímají i města jako Londýn. Není možné, že u nás na ně nejsou peníze," myslí si. 

Problém ale podle ní je, že katastrofální kvalita vzduchu je sezonní záležitostí. "Zaprší, začne léto, bude tu fantasticky, přijedou turisté a všichni zapomenou," stěžuje si. Na rozdíl od Sarajeva ale například bosenská města Zenica, Tuzla nebo Lukavac už bojují se znečištěním celoročně.

Podle Samira Lemese z environmentální organizace Eco Forum Zenica zastavila privatizace a hlavně války v 90. letech investice do technologií, které by očistily zejména kovozpracující průmysl nedaleko více než stotisícového města. "V roce 2018 přesáhla koncentrace škodlivin ve vzduchu povolenou míru 252 dní v roce. Podle zákona by to mělo být nejvíc třikrát," řekl Lemes serveru Deutsche Welle. 

"Navíc to znečištění ani v létě nikam nemizí, je v našem jídle, vodě. To, že ho chvíli nevidíme, neznamená, že není," dodává k tomu Vračićová. 

Místní úřady ale stále vydávají povolení pro stavbu nových tepelných elektráren o celkovém výkonu 2,7 gigawattu, například v bosenské Tuzle. Projekty, často financované čínskými investory, podle varování ekologů ve většině případů přesáhnou míry znečištění povolené Evropskou unií. Jejími členy by se většina balkánských států v budoucnu ráda stala. 

Video: Proti smogu chce Praha bojovat pitím piva

Nepropagujeme alkoholismus, chceme zlepšit ovzduší v Praze. Z veřejných peněz na to šlo půl milionu, říká koordinátor projektu piva Pražský chodec | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 15 minutami

Robert Šlachta představil své politické hnutí Přísaha

Bývalý ředitel policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta zakládá hnutí Přísaha, se kterým se chce zúčastnit podzimních voleb do Poslanecké sněmovny. Oznámil to ve středu na setkání s médii.

"Chceme a budeme sloužit lidem, občanům naší země, postavíme se čelem k nespravedlnosti a rozkrádání státu. Postavíme se čelem k aktivistickým nesmyslům, které zamořují naši společnost. Postavíme se na stranu lidí, kteří jsou základem naší společnosti," stojí na webových stránkách hnutí.

Své hnutí odmítl charakterizovat jako konverzvativní, liberální, levicové či pravicové. "Moje odpověď je ani jedno. Jsme hnutí spravedlivého středu," řekl. Mimo jiné slíbil například důsledné řešení migrace.

Dalšími zakladateli hnutí jsou taktéž bývalí policisté Tomáš Sochr a Jiří Komárek, právnička Eva Gajdošík a sociální pracovnice Jaroslava Pauchová.  Financovat hnutí plánuje Šlachta z vlastních peněz, společně se Sochrem si vzal půjčku.

Zdroj: Domácí
před 23 minutami

Ruský parlament ratifikoval prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní

Ruský parlament ratifikoval prodloužení rusko-americké smlouvy o kontrole jaderných zbraní, na kterém se v úterý dohodla Moskva s Washingtonem.

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

Koruna zpevnila pod 26 Kč/EUR, silnější byla naposled před covidem

Česká měna dnes dopoledne posílila pod 26 Kč/EUR, poprvé od doby před vyhlášením nouzového stavu kvůli koronaviru loni v březnu. Vyplývá to z informací na webu Patria Online. Podle analytika Patria Finance Tomáše Vlka může mít vliv na kurz vyjádření guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka o možnosti zvýšení úrokových sazeb.

Podle Vlka se do povědomí investorů postupně dostává předpoklad, že koruna se letos může stát jednou z mála měn, u níž poroste úročení. "Naposledy na možnost zvýšení sazeb upozornil v rozhovoru guvernér Rusnok," doplnil.

Česká měna končila proti euru loňský rok kolem úrovně 26,20 Kč/EUR, oslabila během něj vlivem epidemie koronaviru zhruba o tři procenta. Od počátku letoška ale postupně posiluje.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Policie vyšetřuje muže, který hrozil přejetím lidí, pokud se neotevřou restaurace

Kriminalisté navrhli obžalovat dvaašedesátiletého muže z vyhrožování teroristickým trestným činem. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Obviněný muž podle policie vyhrožoval na Facebooku, že pokud se neotevřou restaurace a bary, vjede kamionem do lidí podobně jako masová vražedkyně Olga Hepnarová.

"Tato osoba koncem října 2020 umístila pod smyšleným profilem na sociální síť Facebook v souvislosti s vyhlášeným nouzovým stavem výhružku všem policistům a členovi vlády," popsal mluvčí aktuální kauzu.

Ibehej doplnil, že policie muže stíhá na svobodě. Za jeho skutek mu hrozí pět až 15 let vězení. O podání obžaloby rozhodne pražské vrchní státní zastupitelství.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

V Brazílii sílí kritika prezidenta Bolsonara kvůli jeho postoji k pandemii

Do brazilského parlamentu v úterý dorazil další návrh požadující zahájení procesu odvolání prezidenta Jaira Bolsonara kvůli jeho lehkovážnému přístupu k pandemii covidu-19, celkem jich už parlament dostal na šest desítek. Podle deníku El País sílí i demonstrace proti Bolsonarovi a do ulic vychází už i řada jeho někdejších příznivců. Zatím ale podle místních médií není velmi pravděpodobné, že by brazilský parlament o sesazení hlavy státu začal jednat.

"Ovšem bylo by chybou se domnívat, že podpora skupiny ´centrao´ je dostatečnou ochranou před veřejným míněním," napsal komentář deníku Folha de S.Paulo s odkazem na skupinu politických stran, které podle něj nemají jasně definovaný program a podporují vládu za benefity pro sebe.

Sílící kritiku hlavy státu v posledních týdnech vyvolává podle deníku El País kolaps nemocnic ve městě Manausu, pomalý rozjezd očkování proti covidu-19 i ukončení vyplácení přímých kompenzací za protikoronavirová opatření.

Brazílie dosud zaznamenala na 8,93 milionu nákaz, z toho téměř 62 tisíc za poslední den, a skoro 220 tisíc úmrtí s covidem-19. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy