Brusel - Změny v polském soudnictví ohrožují v zemi vládu práva a Polsko v této věci musí změnit kurz, řekl první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Jde o další kapitolu v roztržce mezi Varšavou a Bruselem ohledně legislativních úprav, které podle Evropské unie podkopávají nezávislost polské justice.
Polská vláda tvrdí, že zákony odpovídají evropským standardům, představitelé EU a polské opozice a lidskoprávní skupiny jsou však jejich obsahem znepokojené.
"Musím vám velmi jasně říct, že komise je toho názoru, že tyto zákony vytvářejí hrozbu pro vládu práva, systémovou hrozbu pro vládu práva v Polsku," citovala agentura Reuters Timmermanse, který o situaci diskutoval s výborem pro občanské svobody Evropského parlamentu.
Polský prezident Andrzej Duda na podzim podepsal zákon, který mění fungování obecných soudů v zemi. Další dva kontroverzní zákony navrhované vládou strany Právo a spravedlnost (PiS) - o nejvyšším soudu a o soudcovské radě - ale po protestech a kritice Západu vetoval a navrhl jejich úpravy.
Vládním záměrem bylo svěřit jmenování a odvolávání vysoce postavených soudců do rukou ministra spravedlnosti. Duda, který je spojencem PiS, navrhuje část těchto pravomocí převést na hlavu státu.
Vláda konzervativní a euroskeptické PiS od října 2015 podnikla řadu kroků, které se nejprve dotkly ústavního soudu a následně i dalších soudů. Tvrdí, že soudy je potřeba reformovat, protože jsou pomalé a neefektivní. Kritici vládních návrhů včetně soudců vidí za tímto počínáním snahy podřídit soudy vládě.
Zvláštní zpravodaj OSN pro nezávislost justice Diego García-Sayán nedávno uvedl, že v Polsku je ohrožena nezávislost justice a další základní normy demokracie.
Timmermans v pondělí polskou vládu vyzval, aby opustila současné směřování. "Díky mandátu od voličů máte spoustu manévrovacího prostoru, aniž byste museli narušovat vládu práva. Tohle není vůbec zapotřebí. Prosím, abyste se toho zdrželi," uvedl místopředseda unijní exekutivy.
Evropská komise v létě kvůli problematické reformě soudnictví zahájila s Polskem řízení pro porušení unijní legislativy, které může skončit žalobou u unijního soudu. Zmíněný zákon schválený prezidentem Dudou není podle komise slučitelný s unijním právem, protože zavádí jiný věk pro odchod do důchodu u soudkyň (60 let) a u soudců (65 let), a diskriminuje tak osoby na základě pohlaví.
