Dharamsala - Spojené státy se vložily do krize v Tibetu. Ostře kritizovaly Čínu.
Předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiová se v indické Dharamsale setkala s tibetským exilovým vůdcem Dalajlámou a emotivními slovy odsoudila čínský postup proti tibetským demonstrantům.
Svědomí světa
"Situace v Tibetu je výzvou svědomí světa," citovala Pelosiovou agentura Reuters. "Pokud lidé milující svobodu nepromluví proti čínskému útisku a o Číně a Tibetu, ztratili jsme jakoukoliv morální autoritu mluvit jménem lidských práv kdekoli ve světě."
Pelosiová je po prezidentovi a viceprezidentovi třetí ústavně nejvýše postavenou osobou ve Spojených státech.
"Možná je to naše karma, možná je to náš osud, že s vámi v tento čas budeme," použila Pelosiová - k radosti shromážděných Tibeťanů - buddhistického termínu.
Města jako ozbrojené tábory
Protičínské protesty v tibetské Lhase začaly 10. března a brzy se rozšířily i do okolních provincií. Podle tibetské exilové vlády při nich zahynulo nejméně 99 lidí, Peking hovoří o šestnácti. Ve čtvrtek však poprvé přiznal, že jeho vojáci do davu demonstrantů stříleli.
Více o krizi:
- Čínský premiér naznačil ochotu jednat s dalajlámou
- Za nepokoje v Tibetu může Dalajláma, tvrdí Čína
- Video: Razie v Lhase. Tibet se bouří proti Číně
- Vláda vyzvala Čínu, aby zastavila násilí v Tibetu
Mezitím zahraniční agentury a média přinášejí zprávy o obrovském počtu čínských vojáků, kteří míří do Tibetu i sousedních provincií.
"Malá města ve velkých částech západní Číny se proměnila v ozbrojené tábory," napsala agentura AP. "Nejméně 80 kamionů se stovkami paravojenských jednotek bylo viděno na hlavní silnici do jihovýchodního Tibetu."
Podle BBC je například město Che-cuo v provincii Kan-su, ve kterém se také demonstruje, plné policistů, vojáků a kontrolních stanovišť. Vojáci se po ulicích procházejí se samopaly a dokonce i s bajonety.
Demonstrující dostali ultimátum, aby se do půlnoci 25. března vzdali.
Samotný Tibet zůstává pro zahraniční média i nadále uzavřen.
