Minulé úterý zahynuli čtyři ukrajinští vojáci, tisková agentura Unian hlásila ostřelování blízko Doněcka z minometů, granátometů a velkorážných kulometů. Jedná se o nejtěžší boje od roku 2019, kdy se úřadu ukrajinského prezidenta ujal po vítězných volbách Volodymyr Zelenskyj. Přestřelky pokračovaly i v neděli, kdy zahynul jeden ukrajinský voják a při bojích v noci na pondělí další dva.
Podle deníku Ukrajinska Pravda se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o víkendu tajně sešel s osmi armádními generály a vedením vojenské rozvědky. Tématem bylo možné napadení Ukrajiny ruským vojskem.
Od začátku letošního roku přišlo na frontové linii o život třiadvacet ukrajinských vojáků, ztráty na ruské straně a mezi proruskými separatisty nejsou známy. Separatisté nicméně tvrdí, že ostřelovač ukrajinské armády zastřelil minulý týden civilistu ve vesnici ležící blízko fronty.
Zatímco Moskva obviňuje Kyjev z provokací, náčelník generálního štábu ukrajinské armády Ruslan Chomčak vystoupil v parlamentu s informacemi o posilování ruských ozbrojených sil na Krymu a všude podél hranice s Ukrajinou. Podle něj se nyní nachází na Krymském poloostrově 32 tisíc ruských vojáků a na Donbase v okupovaných částech Ukrajiny jich je 28 tisíc.
Server Novosti Donbasa uvedl, že Rusko na Krym přesouvá příslušníky 76. výsadkové divize ze Pskova, kteří bojovali v roce 2014 na Donbase proti ukrajinské armádě.
Ruská armáda také posiluje své jednotky v Brjanské, Rostovské a Voroněžské oblasti, které sousedí s Ukrajinou. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že ruské manévry nejsou hrozbou pro Ukrajinu ani nikoho jiného. "Je to naše věc, kam přesouváme vojáky na našem území," dodal Peskov.
Kdo má s kým jednat
Válka na Donbase vypukla přesně před sedmi lety, na začátku dubna 2014. Zemřelo přes 14 tisíc lidí a Ruskem podporovaní separatisté ovládli části Doněcké a Luhanské oblasti. Fronta je víceméně stabilizovaná od února 2015, kdy se boje zmírnily na základě takzvaných Minských dohod.
Ukrajinský prezident Zelenskyj chtěl dosáhnout prostřednictvím rozhovorů s Moskvou návratu odtržených území za určitých podmínek. Nabízel těmto regionům autonomii, pokud uznají, že jsou součástí Ukrajiny.
To se ale nepodařilo a mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Peskov tvrdí, že Zelenskyj musí jednat s vedením separatistů. To však ukrajinský prezident odmítá s tím, že nejde o legitimní vůdce a že stejně jednají na základě pokynů z Kremlu, takže smysl dávají jen přímá jednání s Moskvou.
O víkendu hovořil kvůli zhoršení situace na Donbase Zelenskyj s americkým prezidentem Joem Bidenem. "Prezident Biden vyjádřil Ukrajině bezvýhradnou podporu tváří v tvář ruské agresi na Donbasu a Krymu," stojí v prohlášení Bílého domu.
Ruský prezident Putin hovořil o Ukrajině s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Podle Peskova jí řekl, že Ukrajinci nedodržují dohody a snaží se vyprovokovat nový konflikt.
Spor o vakcínu
Naposledy byla situace mezi Ruskem a Ukrajinou takto napjatá v listopadu 2018, kdy ruští vojáci zajali v Kerčském průlivu u Krymu 24 ukrajinských námořníků. Tři zabavené lodě a všechny námořníky vrátilo Rusko až téměř po roce.
Nepřátelství se projevuje i během pandemie koronaviru. Ukrajina zakázala dovoz ruských vakcín Sputnik V, přitom na území proruských separatistů Rusko svoji vakcínu dodává.
