Boj o sporný důl Turów. Proč chce Polsko další těžbu a co by způsobilo její přerušení

Helena Truchlá Helena Truchlá
3. 6. 2021 6:17
Ruce pryč od Turówa, žádali na konci května polští demonstranti. Na čtyři hodiny svým protestem zastavili provoz na česko-polské hranici u Hrádku nad Nisou na Liberecku. Akce ukázala, jak moc části místních záleží na další existenci sporného dolu a elektrárny Turów, kde pracuje několik tisíc lidí.
Elektrárna Turów
Elektrárna Turów | Foto: Reuters

Jenže soud Evropské unie Varšavě nařídil důl uzavřít do doby, než bude jasný výsledek žaloby. Na Polsko ji podala česká vláda, která tím podpořila dlouhodobé stížnosti obyvatel Liberecka. Ti se obávají, že Turów ohrožuje jejich zásoby pitné vody, vadí jim také prach, hluk a emise. Důl by se podle polských představ měl do roku 2044 přiblížit na 70 metrů od české hranice. Vlastní stížnost podali už dříve také obyvatelé sousedních německých měst, která leží rovněž na dohled od dolu. U nich jsou obavy spojené s možným poklesem půdy a praskáním zdí domů. 

Na uhlí z dolu je závislá stejnojmenná elektrárna, která rovněž patří polské státní těžařské společnosti PGE. A právě elektřina, která se tu vyrábí, je důvodem, proč Varšava nehodlá důl uzavřít a odmítá české i německé stížnosti. 

Polsko spoléhá na spalování uhlí při výrobě elektřiny z více než tří čtvrtin. Když 17. května vypukl požár v největším polském hnědouhelném dole Belchatów, pomohla udržet stabilitu v síti - a tedy dodávky elektřiny odběratelům - mimo jiné i posílená výroba v jiných uhelných elektrárnách, včetně Turówa. Tam se vyrobí tři až čtyři procenta polského proudu, který zásobuje několik milionů domácností. Zastavení těžby uhlí by nejspíš zvýšilo ceny, uvádí server WysokieNapiecie. "Polsko to nemůže splnit, raději půjde cestou sankcí nebo pokuty," popisuje Vít Dostál, ředitel výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky v Praze.

Podle informací polského serveru ale zároveň Poláci evropskému soudu nepředložili jednoznačné důkazy o tom, že by nebylo možné Turów dočasně vypnout. PGE by si totiž mohla sehnat uhlí jinde. "Teoreticky by ho mohli kupovat třeba v Česku nebo Německu," míní Dostál. 

A právě to je jeden z argumentů, které se v posledních dnech objevují v polském tisku. "Provládní média třeba říkají, že za ten spor nemůže Česko jako takové, ale že nejvíc se to hodí českým oligarchům. Nebo Německu, které chce Polákům uhlí taky prodávat," vysvětluje analytik Dostál. 

Polské zpravodajské weby minulý týden citovaly předsedu parlamentního výboru pro energetiku Artura Soboně, podle kterého je rozhodnutí evropského soudu v rozporu s unijními pravidly. Po premiérovi Mateuszi Morawieckém i on zopakoval, že Varšava verdikt nebude respektovat. "Nechtějí, aby to vypadalo, že něco prohráli ve férovém sporu," říká Dostál. Polská strana podle něj dlouhodobě věděla, že ohledně Turówa může vzniknout problém, odmítala se tím ale zabývat. "Teď se jim to vymstilo. Jsou v defenzivě a myslím, že se budou snažit najít řešení, které bude obě strany bolet méně než současný stav, kdy Česku vadí těžba a Polsku zase, že má další opletačky se Soudním dvorem EU," dodává analytik. Varšava totiž čelí žalobě přímo od Evropské komise kvůli kontroverzní reformě justice. 

Nechceme hrát dál vabank

Do sporu o Turów se Evropská komise vměšovat nechce, opakovaně ale zdůrazňuje, že Poláci musí těžbu přerušit. "Pokud by o to požádala Česká republika, (…) může soud Polsku udělit i finanční sankce," říká Balázs Lehóczki z tiskového oddělení Soudního dvora EU. Jako možný precedent zmiňuje několik let starý spor ohledně kácení vzácného Bělověžského pralesa. I tehdy Varšava odmítla rozhodnutí soudu respektovat. Ten stanovil, že jí za to hrozí pokuta nejméně 100 tisíc eur (2,5 milionu korun) za každý den kácení. Jenže na platby nikdy nedošlo a letos mají po několika letech začít stromy padat nanovo.

V případě Turówa má ale i česká strana zájem raději se domluvit. "Mezinárodní dohoda je lepší než nejistý výsledek soudních sporů. Potřebuje ji celý region na české i polské straně a já odmítám hrát vabank o to, jaké bude další rozhodnutí Soudního dvora EU," říká liberecký hejtman Martin Půta. Ten byl jedním z účastníků česko-polské schůzky minulý týden v pondělí, kde vznikl základní rámec podmínek, za kterých by Praha mohla svou žalobu odvolat.

Jedním z předpokladů je, že Polsko přispěje v přepočtu přes miliardu korun na projekty, které českým obcím zajistí dodávky kvalitní pitné vody. Zásadní jsou ale podle Půty ještě dvě další věci: Polsko si musí o pokračování těžby znovu zažádat a tentokrát správně, v souladu s evropskými pravidly. V tom totiž komise dala už vloni za pravdu Česku s tím, že Poláci vliv dolu na životní prostředí posuzují špatně a bez dostatečného ohledu na sousední země. Druhým hlavním požadavkem je, aby Poláci prokázali funkčnost speciální podzemní stěny, kterou poblíž dolu budují. Varšava ji ve vyjednáváních označuje za řešení většiny problémů s odtékáním vody pryč z českého území. Jestli ale bude fungovat, zatím rozhodně není jisté. 

Podzemní stěna, která by měla podle návrhu polské strany bránit odtékání podzemní vody.
Podzemní stěna, která by měla podle návrhu polské strany bránit odtékání podzemní vody. | Foto: PGE

Oficiální směrnici, která tyto podmínky shrne a stanoví i postup, kdy a jak by Česko svou žalobu mohlo stáhnout, teď připravuje ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s resortem zahraničí. Vláda by ji měla projednat na jednom z příštích setkání. Kdy dojde k podpisu samotné mezinárodní dohody, je zatím otevřené. Polská strana hovoří o několika málo týdnech, česká je opatrnější. "Premiér Morawiecki i další polští politici velice předbíhají," říká k tomu Eva Davidová z ministerstva zahraničí.

Nevládní a ekologické organizace, stejně jako spolky obyvatel příhraničních obcí postup české vlády kritizují. "Aby Česko mohlo posoudit nezbytná opatření a vhodná omezení těžby, potřebuje nejdřív zjistit, jaký je v tuto chvíli její reálný vliv," míní Petra Urbanová, právnička organizace Frank Bold, která na případu spolupracuje s Libereckým krajem. "Podle vyjádření České geologické služby jsou poklesy hladin podzemní vody mnohonásobně větší, než polská strana připouštěla," popisuje jeden z problémů. Příslušné podklady by ale geologové měli zveřejnit teprve za několik týdnů, kdy už vládní směrnice bude schválená.

Otázkou zůstává i to, co polskou stranu přinutí dodržovat bilaterální dohodu, když odmítla respektovat celounijní pravidla. "Pokud Česko stáhne žalobu, přestane platit zákaz těžby. Existuje pak riziko, že voda dojde rodinám na českém území dříve, než Polsko podmínky splní," dodává Urbanová. Z dokumentu podepsaného na česko-polské schůzce minulé pondělí, který zveřejnil server Onet, vyplývá, že předpokladem je nestahovat žalobu dřív, než Polsko alespoň vyplatí kompenzace.

 

Právě se děje

Další zprávy