Rekonstrukce: Stříleli bez masek po každém, koho viděli. Z parkoviště jsem cítil krev, řekl svědek

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 29. 6. 2016 20:08
Způsob provedení atentátu, při kterém zahynulo 41 lidí, nese jasné známky Islámského státu. Nejprve střelba ze samopalů, pak odpálení náloží na tělech sebevrahů. Policie zatím nepotvrdila informaci, že teroristé byli čtyři a jeden unikl.
Místo exploze
Místo exploze | Foto: Reuters

Istanbul – Útočníci přijeli v úterý večer na istanbulské Atatürkovo letiště v taxíku.

Žádná kontrola automobilů před terminálem není, nikdo se nedívá do kufrů ani nechce vidět doklady pasažérů.

Z dostupných informací vyplývá, že tři teroristé začali deset minut před desátou hodinou večer místního času nejprve střílet ze samopalů a pak odpálili nálože, připevněné na svém těle. Zemřelo 41 lidí, zraněno bylo podle tureckých úřadů dalších 239.

Útočníci tak zvolili stejný postup jako při březnových atentátech na bruselském letišti Zaventem.

Jihoafričan Paul Roos řekl agentuře Reuters, že ze vzdálenosti padesáti metrů viděl střelce, jak pálí na každého, koho měl kolem sebe, uvnitř terminálu. Masku neměl.

"Vrhli jsme se za odbavovací přepážku, ale pak jsem si stoupl a viděl jsem ho. Chodil po hale, měl černé oblečení a v ruce zbraň," uvedl Roos.

Podle něj dokonce střelec vyjel eskalátorem do prvního patra, kde je odletová hala. Turecké úřady to ale nepotvrdily.

Turek Ali Tekin řekl, že výbuchy byly velmi silné a spadla část střechy. "Uvnitř je to k nepoznání, škody jsou obrovské," řekl muž, který čekal v příletové hale na známého.

Válka s kurdskými ozbrojenci na východě země a Islámský stát v Sýrii uvrhly Turecko do složité bezpečnostní situace. Reportáž Martina Nováka.
3:45
Válka s kurdskými ozbrojenci na východě země a Islámský stát v Sýrii uvrhly Turecko do složité bezpečnostní situace. Reportáž Martina Nováka. | Video: Martin Novák

Další dva útočníci odpálili výbušniny na tělech před vstupem do kryté části letiště před východem z příletové haly, kde nejsou bezpečnostní rámy a kontroly lidí přicházejících zvenku ze směru od parkoviště a stanoviště taxíků.

Teroristé se odpálili poté, co je policisté postřelili. Z jednoho svědectví vyplývá, že policista s jedním útočníkem zápasil, spadli na zem a pak explodovala bomba.

Britský kameraman Laurence Cameron řekl listu Daily Mail, že přistál krátce po útoku, ale vyšel z letiště kolem míst, kde se střílelo. "V hale byly popadané sloupy a všude mnoho sutin. Když jsem vycházel ven, od parkoviště jsem cítil krev. Všude stály sanitky," uvedl.

Zatím je potvrzeno, že vraždili tři muži. Turecká média píší i o čtvrtém, který se neodpálil a unikl, ale policie se k tomu nevyjádřila.

Obvykle dobře informovaný turecký list Hürriyet napsal, že teroristé se hlásili k Islámskému státu, ale byli občany Turecka nebo některé ze středoasijských republik (Kazachstánu, Uzbekistánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu nebo Kyrgyzstánu).

Důsledné kontroly všech, kdo přijíždějí automobilem, jsou například na letištích v Káhiře nebo Tel Avivu. Ve velkých, vytížených vzdušných přístavech by však bylo složité toto zajistit.

Atatürkovo letiště je co do počtu přepravených cestujících třetí nejvytíženější v Evropě a jedenácté na světě, létá se odtud do 284 destinací.

V Tel Avivu jsou i před terminálem rozmístěni specialisté v civilu, kteří jsou vycvičeni na hledání podezřelých osob a dokážou je vytipovat.

Technologickým řešením může být vývoj skenerů, které rozpoznají zbraně či výbušniny. List Wall Street Journal informoval o firmě Digital Barriers, jejíž detektory na vzdálenost patnácti metrů odhalují sebevražedné pásy s výbušninami nebo pušky.

"Na některých letištích naše detektory už fungují, samozřejmě nebudu prozrazovat na kterých," uvedl pro deník výkonný ředitel firmy Zak Doffman.

Teroristé hlásící se k Islámskému státu provedli letos v Istanbulu několik atentátů. V lednu se sebevrah odpálil v historickém centru u egyptského obelisku a usmrtil deset německých turistů.

V květnu si další útok na pěší zóně poblíž náměstí Taksim vyžádal čtyři oběti.

Islámský stát kontroluje pás několika desítek kilometrů syrského území podél turecké hranice a není pro něj problém své členy do Turecka vysílat. V některých tureckých městech existují spící buňky džihádistů, to připouští i policie.

V posledních měsících armáda buduje zábrany a ploty podél syrské hranice.

Turecko také ostřeluje pozice Islámského státu v Sýrii a podporuje jiné povstalecké skupiny, které s IS bojují. Syrská vláda ale Ankaru obviňuje z toho, že dává zbraně islamistům a některé končí i v rukou Islámského státu.

Útoky a ohrožení ze strany IS devastují turecký turistický průmysl. Podle agentury GfK rezervace na léto v tureckých hotelích ve srovnání s loňským rokem poklesly o 32 procent.

Úterní masakr je nejhorším útokem na letišti v historii.

 

Právě se děje

před 29 minutami

Smartwings po téměř dvou letech vrátily do provozu Boeing 737 MAX

Smartwings dnes po téměř dvou letech znovu vypravily v běžném provozu letadlo Boeing 737 MAX 8. Před dnešním letem do Malagy dopravce letadlo podle požadavků upravil a ve středu s ním úspěšně provedl ověřovací let. Do léta chce letecká společnost postupně nasadit i zbylých šest těchto letounů, informovaly dnes Smartwings.

Letadla Boeing 737 MAX byla celosvětově odstavena od března 2019 kvůli dvěma nehodám, při nichž zahynulo 346 lidí. V závěru letošního ledna jejich provoz povolila Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).

"Naší absolutní prioritou je bezpečnost našich cestujících a posádky. Žádný stroj nepodstoupil takové prověrky bezpečnosti v historii letectví jako letoun Boeing 737 MAX. Věříme, že důvěra v tento letoun se velmi rychle obnoví," uvedl člen představenstva a generální ředitel Smartwings Roman Vik.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Londýn oznámil další sankce vůči barmským armádním činitelům

Británie dnes oznámila, že přidává na sankční seznam další barmské vojenské představitele kvůli jejich zapojení do převratu, který tento měsíc vedl ke svržení zvoleného barmského vedení. Britský ministr zahraničí Dominic Raab uvedl, že na seznamu se k 19 barmským vysoce postaveným armádním činitelům přidává šest dalších jmen. Informovaly o tom agentura AP a Reuters.

Na černé listině se ocitl také generál Min Aun Hlain, který se po svržení vlády postavil do čela státu. Opatření přijaté Londýnem má zamezit osobám na seznamu v cestách do Británie a znemožnit britským podnikům či institucím, aby obchodovaly se společnostmi vlastněnými těmito barmskými vojenskými představiteli.

Británie oznámila, že ukončuje programy pomoci, v rámci nichž byly prostředky posílány barmské vládě. Dodala ale, že pomoc se i nadále dostane k "nejchudším a nejzranitelnějším v zemi".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koronavirový příspěvek podnikatelům se zdvojnásobí na 1000 korun, schválil Senát

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, jejichž činnost omezila vládní opatření proti epidemii koronaviru, se zdvojnásobí na 1000 korun denně. Pracovníkům na dohodu zůstane denní příspěvek 500 korun. Příspěvek už nebude navázán na nouzový stav. Na podporu dosáhnou ti, jejichž tržby se snížily minimálně o 50 procent. Ve čtvrtek to schválil Senát. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Bonus bude podle předlohy vyplácen za únor a březen. Vláda ale zákonem získá mandát zavést další bonusová období, která odpovídají vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021.

Zdroj: ČTK
Další zprávy