Džihádisté, nebo jen odpůrci Asada? Kdo jsou povstalci, kteří drží bombardovaný Idlíb

Martin Novák Martin Novák
12. 9. 2018 5:30
Organizace Tahrír al-Šám, která ovládá poslední baštu rebelů, má stejné kořeny jako IS. V Sýrii ale později obě skupiny bojovaly i proti sobě.
Idlíb se připravuje na velkou ofenzivu.
Idlíb se připravuje na velkou ofenzivu. | Foto: ČTK

Damašek - Syrský režim a Rusko bombardují poslední baštu povstalců v provincii Idlíb. Masivní ofenzivu na severozápadě země Damašek zdůvodňuje tím, že ji ovládají džihádisté.

Ve skutečnosti je ale rozdělená mezi několik ozbrojených skupin. Expert na Sýrii Charles Lister z centra pro studium extremismu a terorismu Middle East Institute odhaduje celkový počet mužů ve zbrani na 70 tisíc.

Část z nich tvoří členové organizace Tahrír al-Šám (HTS), tedy islamisté, o kterých mluví syrský prezident Bašár Asad a jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Před šesti lety tato skupina vznikla pod názvem Fronta al-Nusrá a přihlásila se k al-Káidě. Spojené státy ji zařadily na seznam teroristických organizací.

Podle Listera, který jako jeden z mála západních expertů přímo komunikuje s vůdci islamistické opozice v Sýrii, tlačí Turecko Tahrír al-Šám k tomu, aby se rozpustila mezi jiné skupiny a nedávala tak Rusku záminky k ofenzivě. Turecká armáda zřídila v provincii své základny a podle svědků v posledních dnech přesouvá do oblasti vojenskou techniku.

"Turecko vybudovalo v Idlíbu dvanáct pozorovacích stanovišť. Zpočátku šlo opravdu o malá stanoviště, ale postupně se z nich staly opevněné základny s obrněnými vozidly a těžkými zbraněmi uvnitř," uvádí Charles Lister.

Nepřátelé s podobnou ideologií

Rusko-íránsko-turecký summit v Teheránu minulý týden ukázal, že politici těchto tří zemí se liší v názoru, co se má s povstaleckou provincií stát. Zatímco Putin a íránský prezident Hasan Rúhaní řekli, že syrská vláda má právo dostat celou zemi pod svoji kontrolu, turecký prezident Recep Erdogan vyzval k příměří. Turecko si útok na Idlíb nepřeje.

V provincii v současné době žije přes tři miliony lidí. V roce 2011, před začátkem syrského konfliktu, jich bylo jen 750 tisíc. Populace narostla, protože se do Idlíbu přesouvali lidé z jiných části Sýrie, dobytých armádou za pomoci Ruska a Íránu. V rámci několika dohod vyjednaných s Moskvou se do Idlíbu přesunuli i bojovníci protiasadovských skupin a jejich rodiny.

Tahrír al-Šám - dříve Fronta al-Nusrá - bojovala nejen proti režimu, ale také proti jiným povstalcům. Rovněž patřila k rivalům Islámského státu, ačkoliv mají společný původ a podobnou džihádistickou ideologii.

Nepsaný zákon politiky, že z bývalých spolustraníků se po rozdělení stávají nejhorší nepřátelé, protože si konkurují v oslovování stejné voličské skupiny, platí do jisté míry i pro radikální islamisty. Přestože ti volby neuznávají.

Na chalífův pokyn

Do Sýrie například během roku 2011 zamířil z Iráku Abú Muhammad Džolaní, podle dostupných informací na pokyn šéfa IS Abú Bakra Bagdádího. Džolaní se svými kolegy založil Frontu al-Nusrá a začal s ní podnikat ozbrojené operace na přelomu let 2011 a 2012.

Fronta se přihlásila k al-Káidě a rychle sílila, protože získávala reputaci účinné síly, bojující s Asadovými vojáky způsobem, jakým bojují oni sami. Nemilosrdně a bez slitování. Uvedla se v březnu 2012 dvěma masivními sebevražednými atentáty v automobilech proti sídlu syrské armádní rozvědky v Damašku, při kterých zahynulo 44 lidí.

Bagdádí v květnu 2014 oznámil spojení Islámského státu a Fronty al-Nusrá, ale Džolaní to odmítl. Tak vznikl spor, známý jako "Islámský stát versus al-Káida". Řady džihádistických bojovníků se rozdělily. Část odešla i s výzbrojí k IS.

Pokud dojde k ofenzivě proti Idlíbu, bude to zřejmě poslední bitva bojovníků Tahrír al-Šám, z nichž velká část přišla do Sýrie ze zahraničí. Jak ale ukazují příklady předchozích ofenziv syrské armády za pomoci Ruska, dobývání území provází masivní oběti mezi civilisty v hustě obydlených čtvrtích.

Náměstek generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti Mark Lowcock v pondělí varoval, že ofenziva v Idlíbu by se mohla proměnit v nejhorší humanitární katastrofu 21. století.

Video: Chtěli jsme změnu, ne špinavou válku, říká Syřan

Konflikt v Sýrii může vyvolat třetí světovou válku, řešením je dohoda Ruska s USA, říká Mazen Maialeh, Syřan žijící v Praze. | Video: DVTV
 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy