Útoky na Srí Lance mají už 310 obětí. Policie pátrá po organizátorech masakru

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 23. 4. 2019 8:02
Mezinárodní hotely a kostely - takové byly hlavní cíle teroristů, kteří vraždili v neděli na Srí Lance. Počet obětí vzrostl podle posledních informací místní policie na 310. Během pátrání po možných pachatelích bylo zadrženo 40 lidí. Mezi nimi je i syrský občan, který je ve vazbě.
Srílanský masakr: Útoky na hotely a kostely | Video: Reuters

Mezi zadrženými je podle policejního mluvčího například řidič dodávky, kterou údajně používali atentátníci nebo majitel domu, v němž někteří z nich bydleli. Většinu zatčených tvoří místní lidé, ačkoli policie pátrá po možném zapojení cizinců. Vyšetřování dosud vedlo k závěru, že za smrt 310 lidí a zranění dalších 500 nese vinu sedm sebevražedných atentátníků, kteří útočili především v hotelích a křesťanských kostelích metropole Kolomba.

Obyvatelé ostrova drželi tři minuty ticha za oběti atentátů, mezi nimiž byly i více než tři desítky cizinců.

Jeden ze sebevrahů se odpálil ve frontě před bufetem v luxusním hotelu Shangri-La. Mezi oběťmi je i populární srílanská moderátorka televizních kuchařských show Shantha Mayadunneová s dcerou. Ta si krátce před útokem udělala selfie fotografii a umístila ji na Facebook s popiskem "Velikonoční snídaně s rodinou".

"Rozsah a sofistikovanost útoků sice ukazují na zahraniční linku, ale spíš byly zahraničím jen inspirovány. Použité výbušniny jsou celkem lehce k dostání na ostrově," řekl agentuře Reuters analytik Pratyush Rao ze společnosti Control Risks.

Krveprolití na Srí Lance nese podobný rukopis jako řada dřívějších akcí džihádistů v mnoha jiných zemích. I v neděli šlo o koordinované útoky sebevražedných atentátníků ve stejnou dobu na více místech.

Terčem se stala místa, kde lze při takových útocích předpokládat mnoho mrtvých a také vyvolání velké publicity i šoku po celém světě - mezinárodní hotely a restaurace, kostely. S takovými simultánními útoky přišla v devadesátých letech teroristická organizace Al-Káida a praktikují je buď její různé odnože, nebo teroristé hlásící se k Islámskému státu (IS).

Místo jednoho z výbuchů - před kostelem sv. Antonína | Video: Reuters

Nenávistná džihádistická ideologie se šíří především po internetu a sociálních sítích, ostatně podobně jako jiné nenávisti. Pod vlivem propagandy si tak fanatici vyberou cíl, který je pro ně nejdostupnější. A který obvykle spojuje jak takzvaný globální džihád, tak lokální historii nábožensky motivovaných sporů.

Nábožensky motivované násilí zná Srí Lanka dobře

Srí Lanka je nábožensky i etnicky pestrou směsicí. Většina obyvatelstva se hlásí k buddhismu, ale jsou zde menšiny hinduistů, muslimů a křesťanů. Vleklá a krutá občanská válka poštvala etnické Sinhálce, kteří jsou buddhisté, proti hinduistickým Tamilům. Jde o potomky migrantů z Indie, kteří si stěžovali, že na Srí Lance mají nerovnoprávné postavení.

Od vypuknutí konfliktu v roce 1983 bojovali za svůj nezávislý stát na severu ostrova pod hlavičkou organizace Tygři osvobození tamilského Ílamu (LTTE). Byli to právě oni, kdo už v osmdesátých letech minulého století nasadil ve válce sebevražedné atentátníky. Používali také dětské vojáky. Válka skončila v roce 2009 porážkou Tamilských tygrů.

Etnicky nebo nábožensky motivované násilí se na ostrově objevuje znovu a znovu. V posledních pěti letech armáda i policie opakovaně řešily několik oblastech útoků muslimů na křesťany, buddhistů na muslimy a dokonce i buddhistů na křesťany. Příčiny nedělního terorismu tak velmi pravděpodobně tkví i v těchto problémech.

Není však pravděpodobné, že by za masakrem stáli tamilští separatisté. Nemají důvod útočit na křesťany a kostely, ostatně část Tamilů vyznává křesťanskou víru. Ačkoliv vyšetřování není zdaleka u konce, vše ukazuje na místní skupiny radikálních islamistů, inspirovaných dihádistickou propagandu ze zahraničí a zároveň bažících po pomstě kvůli domácím poměrům.

Premiér Ranil Wickremesinghe oznámil, že srílanské bezpečnostní složky obdržely varování o možném útoku 11.dubna. Neřekl však, nakolik jasné a konkrétní indície byly. On sám prý ale o hrozbě nebyl informován. Podle srílanských médií se v jeho komentáři odráží politický konflikt mezi premiérem a prezidentem Maithripalou Sirisenou. Ten je coby hlava státu velitelem ozbrojených sil.

"Musíme se zaměřit na to, proč jsme nepřijali adekvátní bezpečnostní opatření. Nyní je ale hlavní prioritou dopadení pachatelů," prohlásil premiér.

 

Právě se děje

před 4 minutami

USA podpořily Hongkong, Peking to označil za vměšování

Americká Sněmovna reprezentantů schválila tři zákony, jimiž podpořila demonstranty v Hongkongu, kteří ve velkoměstě bojují za posílení demokracie.

Přijatá opatření se nelíbí Pekingu, který Washington vyzval, aby se nevměšoval do záležitostí Číny. Hongkongští prodemokratičtí zákonodárci zároveň přerušili výroční proslov Čínou podporované správkyně města Carrie Lamové.

Jeden z návrhů zákona přijatých v úterý dolní komorou amerického Kongresu odsuzuje kroky Číny při řešení situace v Hongkongu. Demonstranti zde už několik měsíců protestují proti plíživému omezování svobod ze strany Pekingu a dožadují se demokratických reforem.

před 14 minutami

V Katalánsku policie zadržela 25 demonstrantů, zraněných je nejméně 74

Pětadvacet osob zadržela policie při úterních demonstracích v Barceloně a dalších katalánských městech, které vypukly po pondělním rozsudku nad separatistickými politiky.

Potyčky s policií, v něž úterní demonstrace mnohdy přerostly, si vyžádaly nejméně 74 zraněných, informoval dnes list La Vanguardia. Španělská vláda násilí odsoudila a uvedla, že jejím cílem je zachovat v Katalánsku bezpečnost.

Nejvíce lidí místní policie podle listu La Vanguardia zadržela během střetů ve městě Tarragona (13), dalších osm ve městě Lleida, tři v Barceloně a jednoho ve městě Sabadell.

před 39 minutami

Írán už od léta drží francouzského vědce i jeho kolegyni

Íránské úřady zadržely a uvěznily francouzského vědce Rolanda Marchala z Pařížského institutu politických věd, informoval list Le Figaro. Teherán Marchala drží podle deníku už od léta, a to společně s jeho francouzsko-íránskou kolegyní Faribou Adelkhahovou, o jejímž zadržení psala íránská média v červenci. Vědkyně byla zatčena pro podezření ze špionáže, důvod Marchalova zadržení zatím není jasný.

Marchalovi tamní úřady povolily setkání s francouzskými diplomaty a přesunuly ho do běžné věznice. V případě Adelkhahové Teherán v říjnu oznámil, že požadavek Francie na propuštění šedesátileté vědkyně s dvojím občanstvím je vměšováním se do vnitřních záležitostí Íránu a vyřešení situace nijak nepomůže.

Další zprávy