Temné vyhlídky: Polovina dětí se jednou bude muset potýkat s dopady klimatické krize

Jana Václavíková Jana Václavíková
5. 9. 2021 11:30
Poslední zpráva Mezinárodního panelu pro změnu klimatu potvrdila, že za globální oteplování může jednoznačně člověk. Vliv klimatické změny lze pozorovat už nyní - ať už jde o tání ledovců nebo vyschnutí druhého největšího jezera v Bolívii. Další analýza zase ukázala, že až polovina dětí na světě se bude muset jednou potýkat s dopady klimatické krize. Aktuálně.cz přináší srpnový přehled o tématu.
Záplavy v čínské provincii Che-nan.
Záplavy v čínské provincii Che-nan. | Foto: Reuters

Jednou z nejdůležitějších zpráv v srpnu byl nový dokument o klimatu, který vydal Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC). Přes 14 tisíc vědců v něm přineslo důkazy, že planeta se otepluje nejrychleji za posledních dva tisíce let, a ať se stane cokoliv, nejpozději do dvaceti let dojde k oteplení o kritických 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální době. Vědci také jasně ukázali na viníka - lidskou činnost. Až k oteplení dojde, spustí se podle odborníků na celé Zemi nezvratné změny. 

Ty se dotknou i Česka. “Nemáme moře ani ledovce, takže nezvratnou změnou bude například kolaps smrkových lesů. Rodiče už svým dětem nebudou ukazovat smrkové monokultury,” popsal v rozhovoru pro Aktuálně.cz Ondráš Přibyla, ředitel projektu Fakta o klimatu.

Vyschlé bolivijské jezero

Nezvratnou změnu zažívá už nyní jihoamerická Bolívie. Její kdysi druhé největší jezero Poopó, které mělo v období dešťů na délku až 70 kilometrů a rozlohou bylo stejně velké jako Lucembursko, je posledních šest let považováno za vyschlé. Podle odborníků se navíc kvůli suchu a zvyšující se teplotě, která v zemi roste rychleji, než jaký je celosvětový průměr, nikdy nevrátí na původní hodnoty. 

Místní obyvatelé, kteří zde žili po generace, se tak musí odstěhovat. "Rodiny se rozhodly ostrov opustit, protože bez vody nemůžeme přežít. Už tu není žádný život," svěřila se Benedicta Uguerová, která u jezera dříve sama chovala dobytek.

Ochrana památek i přírody v Benátkách

Krok k ochraně životního prostředí udělali v italských Benátkách, kam pravidelně připlouvaly několik desítek metrů vysoké a desítky tun těžké turistické lodě, které však přivážely jen zlomek celkového počtu turistů. Místní, kteří proti nim protestovali, si stěžovali na znečištění ovzduší, životního prostředí a moře, množství vypuštěných emisí, poškození základů historických památek a kanálů ve městě a také erozi pobřeží, vyjmenovává časopis Forbes

Od 1. srpna proto vešlo v platnost nařízení italské vlády, která výletní lodě zakázala. Vyzývalo ji k tomu i UNESCO právě kvůli starým památkám.

Velké turistické lodě už nesmí vplouvat do Benátek.
Velké turistické lodě už nesmí vplouvat do Benátek. | Foto: Reuters

Děti ohrožené klimatickou změnou

Téměř polovina dětí na celém světě, tedy zhruba miliarda lidí, je vystavena "extrémně vysokému riziku", že se jednou bude muset potýkat s dopady klimatické krize. Ukázala to v srpnu nová zpráva Unicef. Ta dále uvádí, že už téměř každé dítě se s nějakými projevy změn klimatu setkalo - například v podobě vln horka, záplav, sucha nebo znečištění ovzduší.

"Živě si vzpomínám na to, jak jsem dělala domácí úkoly u svíčky, protože venku řádil tajfun a nefungovala elektřina. Vyrostla jsem ve strachu, že se utopím ve svém vlastním pokoji, protože jsem se probudila a on byl zatopený," vypověděla britskému deníku The Guardian mladá klimatická aktivistka Mitzi Jonelle Tanová z Filipín. 

"Je to až neuvěřitelně tragické. Dotkne se to téměř každého dítěte," uvedla ředitelka Unicef Henrietta Foreová. Zpráva organizace proto vyzývá, aby děti a mladí lidé byli začleněni do rozhodovacích procesů. "Musí být uznáni jako právoplatní dědici této planety," píše se v dokumentu.

Zmocněnkyně pro boj s vedrem

Atény mají svou první zmocněnkyni pro boj s vedrem. Stala se jí Eleni Myriviliová, která dříve působila jako zástupkyně starosty řecké metropole. Myriviliová je zároveň prvním člověkem, který takovou funkci v Evropě zastává. Že tento post vznikl právě v Aténách, ale není náhoda. Teploty tu v létě přesahují 40 stupňů Celsia, časté jsou i požáry v okolí. Ve městě je také nedostatek zeleně.

"Vedro je neviditelný a zákeřný zabiják. Je to jedno z těch klimatických rizik, která hned nevidíte a je těžké o nich mluvit," řekla Myriviliová americkému deníku New York Times.  

Ve své nové pozici chce proto zvýšit povědomí o nebezpečí vysokých teplot. Vlnám horka chce například podobně jako hurikánům dávat lidská jména a vytvořit jednotlivé odstupňování, které by zjednodušilo nastavení ochranných opatření. Dále plánuje vytvořit v Aténách klimatizované zóny, kam by se mohli lidé přijít ochladit, postavit zahrady na střechách domů a do deseti let vysázet tisíce nových stromů, poskytujících stín i ochlazení prostředí. Přestože je situace ve městě kritická, Myriviliová v tom vidí i výhodu. "Dobře se tu vyzkouší, co doopravdy funguje," myslí si. 

 

Právě se děje

Další zprávy