


Jsou to rakety, které skoro každou noc dopadají na ukrajinská města a Kyjev je nemá jak zastavit. Rakety Iskander, Kalibr, Ch-101, Oniks a Cirkon. Rusové jich i přes západní sankce zvládají vyrobit stále více. Podle ukrajinské vojenské rozvědky plní roční plán výroby na 120 procent. Balistické Iskandery, z moře odpalované Kalibry, letecké Ch-101 i hypersonické Cirkony míří rovnou na frontu.

S nepříjemným zjištěním přišel zástupce náčelníka Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany (HUR) generálmajor Vadym Skibickyj. Podle jeho údajů splnil nepřítel k 3. srpnu roční plán výroby pro rakety jako „Cirkon“ (hypersonická střela odpalovaná z moře) a „Oniks“ (nadzvuková protilodní střela upravovaná na pozemní cíle).
Plán výroby raket Ch-101 (letecká střela s plochou dráhou doletu a dlouhým doletem) v červenci Rusové splnili na 140 %, u raket „Kalibr“ (střela s plochou dráhou doletu vypouštěná z lodí a ponorek) na 111 % a u Ch-35 (taktická protilodní raketa) na 200 %.
Podle slov Skibického je měsíční plán výroby raket následující: „Cirkon“ – 5 kusů; „Oniks“ – 8 kusů; „Ch-101“ – 87 kusů; „Kalibr“ – 29 kusů; „Iskander“ (obávaná pozemní balistická raketa) – 60 až 65 kusů. A přímo z výrobní linky jedou rakety do akce – tedy proti ukrajinským městům. Jedinou výjimkou jsou rakety Kalibr pro ruskou flotilu.
Rusové také zavedli výrobu rakety RM-48U třídy „země-země“, která se odpaluje ze systému S-400 – plánovaná výroba na srpen činí 40 kusů a stávající zásoby dosahují 400 kusů.

Dronů „Geran“, „Garpija“ a „Gerbera“, vytvořených na základě íránského Šáhidu, vyrobili Rusové do srpna už 11 tisíc kusů. Skibickyj přitom poukázal na varovný trend přechodu na drony „Geran-4“ a „Geran-5“ s proudovým pohonem pro údery v hlubokém týlu. „Při jednom z nedávných útoků tvořily 50 % dronů právě proudové bezpilotní prostředky,“ uvádí Skibickyj.

Kromě navyšování vlastní výroby se Moskva spoléhá také na přímé dodávky hotových raketových systémů od svých autoritářských spojenců.
Ze Severní Koreje Rusko získalo balistické rakety krátkého dosahu Hwasong-11 (známé jako KN-23), které se staly klíčovým doplňkem ruských Iskanderů, ačkoliv vykazují nižší přesnost.
Významnou roli hraje také Írán, který vedle rozsáhlých dodávek a licencí na drony řady Šáhid poskytl Rusku také své balistické rakety krátkého doletu (např. Fath-360), což Ruské federaci umožnilo šetřit vlastní přesnější střely pro údery na cíle v hlubokém ukrajinském týlu.
Ruský zbrojní průmysl stále používá u naváděcích, řídicích a komunikačních systémů svých raket z více než 80 % součástky západní provenience. Tyto komponenty pocházejí především od výrobců z USA, Německa, Švýcarska, Japonska, Tchaj-wanu a Jižní Koreje.
Klíčem k obcházení mezinárodního embarga je pro Moskvu především dovoz elektroniky tzv. dvojího užití (dual-use). Ruský zbrojní průmysl se do značné míry spoléhá na běžné komerční mikročipy, tranzistory a navigace, které se masově používají v civilním průmyslu – od automobilů až po spotřební elektroniku.
Tyto součástky nakupují neprůhledné sítě zprostředkovatelských firem v třetích zemích, zejména v Číně, Turecku, Kazachstánu či Spojených arabských emirátech, odkud se pak přes šedé dovozní kanály bez problémů dostávají přímo do ruských armádních závodů.
Kromě samotné mikroelektroniky však Rusové kriticky potřebují také západní výrobní technologie. Přes spletité obchodní řetězce nadále dovážejí špičkové obráběcí CNC stroje a náhradní díly s německou, japonskou nebo americkou technologií, bez nichž by se výroba těles raket a spalovacích komor zbrzdila.



V kombinaci s přechodem zbrojovek na nepřetržitý třísměnný provoz tak Kreml dokáže sankční bariéry efektivně obcházet a výpadek v přímých dodávkách plně kompenzovat.
Raketové kapacity Ruské federace navíc posiluje speciální severokorejská raketová jednotka. Ta má k dispozici šest odpalovacích zařízení a dodávku až 120 balistických střel typů KN-23 (Hwasong-11) a KN-24.



Na pražský magistrát by se rádi poprvé probojovali Motoristé. V blížících se volbách strana vsadila na podnikatelku Kláru Sovovou – advokátku z Prahy, která je roky spjata s krkonošskou Luční boudou. Adeptka na primátorský řetěz láká voliče třeba na MHD zdarma nebo na jednotnou parkovací zónu. Na předvolební akci přidala i sušenky a knížku pohádek, kterou sama napsala.



Polské síly se během nedávného ruského útoku na Ukrajinu dostaly do situace, kdy „chyběl jen krůček“ a omylem začaly pálit na stíhačku MiG-29 svého ukrajinského spojence. Podle polského generála by bývala stačila chvilka nepozornosti a ukrajinská vzdušná operace poblíž polských hranic mohla skončit „bratrovražedným“ neštěstím.



Federální soudce v úterý znemožnil vedení Kennedyho centra pro múzická umění ve Washingtonu, aby na fasádu instituce vrátilo jméno prezidenta Donalda Trumpa. Soudce rozhodl, že by tím vedení porušilo dřívější soudní verdikt, podle něhož bylo prezidentovo jméno na budovu přidáno nezákonně.



Slovenští hygienici v úterý oznámili, že zjistili patrně žíravinu v půllitrovém balení minerální vody Natura, které bylo plněno v Česku. Obsah lahve měl vysoké pH. Úřad hlavního hygienika Slovenska ÚVZ v této souvislosti nařídil mimořádné kontroly a spotřebitele vyzval, aby tuto vodu nekonzumovali. Podle české hygienické služby se údajně problémová šarže uvedené minerální vody v Česku nevyskytuje.



Nedělní Velká cena v ulicích Madridu byla dalším potvrzením snahy držitelů komerčních práv k formuli 1 zařazovat do kalendáře stále více městských okruhů.