Tálibán se po odchodu NATO chystá dobýt Kábul

Radim Klekner Radim Klekner
2. 2. 2012 9:20
Spojenci se stáhnou do roku 2014, pak bude obrana země jen na vládních jednotkách
Exkluzivní snímek Reuters ukazuje bojovníky Tálibánu se zbraněmi na blíže neurčeném místě v Afghánistánu.
Exkluzivní snímek Reuters ukazuje bojovníky Tálibánu se zbraněmi na blíže neurčeném místě v Afghánistánu. | Foto: Reuters

Kábul - Do odchodu většiny ze 150 tisíc příslušníků Mezinárodních stabilizačních a podpůrných jednotek (ISAF) chybí dva roky, fundamentalistické hnutí Tálibán se ale už teď připravuje, že se v Afghánistánu znovu chopí moci.

Vyplývá to z tajné zprávy NATO, k níž se dostaly britský deník The Times a stanice BBC.

"Když už ISAF nebude mít v zemi žádný vliv, počítá Tálibán s tím, že jeho vítězství je neodvratitelné," cituje list z tajné zprávy Aliance.

Mluvčí ISAF, plukovník Jimmie E. Cummings, existenci dokumentu nepopřel, snažil se ale relativizovat jeho obsah.

"Zpráva shrnuje to, co řekli vězni z řad Tálibánu v zajetí, aniž by byla vzata v úvahu skutečná hodnota jejich výpovědí či jejich motivace," citoval Cummingse deník The New York Times. "Jakékoli závěry učiněné na základě této zprávy jsou proto přinejmenším zpochybnitelné."

Podle BBC je dokument založen na téměř 30 000 výsleších čtyř tisíc zajatých tálibánských bojovníků.

Pákistán napojení na povstalce odmítá

Mnohem závažnější než asertivní výroky tálibánských zajatců, že znovu obsadí Kábul - což je ostatně jejich cílem už od podzimu 2001, kdy byli z afghánské metropole vypuzeni - jsou tvrzení, že Tálibán tajně spolupracuje s některými vysokými činiteli vlády v Kábulu, stejně jako s pákistánskou vojenskou rozvědkou ISI.

Foto: Reuters

Ani tyto informace nejsou nové. Potvrzují jen to, co NATO již dávno tuší, totiž že při přípravě útoků na spojenecké cíle pomáhají tálibáncům někteří příslušníci ISI, kterou vláda v Islámábádu už dlouhé roky nemá pod kontrolou.

Cummings, stejně jako mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí Abdul Básit, nicméně zprávy o propojení Tálibánu a ISI popřeli.

"Islámábád vede striktní politiku nevměšování se do vnitřních záležitostí jiných států," citovala Básita agentura AFP. 

Vztahy mezi Kábulem a Islámábádem jsou na bodu mrazu od září loňského roku, kdy sebevražedný atentátník zabil někdejšího afghánského prezidenta Burhannudína Rabbáního, pověřeného vyjednáváním s Tálibánem. Za atentát je podle Kábulu odpovědná právě ISI.

"Mezi zajatci jsou i někteří silně motivovaní a ke všemu odhodlaní povstalci, kteří se nás snaží přesvědčit, že skutečně myslí vážně to, co říkají," upřesnil Cummings.  

40 tisíc mrtvých

Ačkoliv to Spojené státy a jejich spojenci z NATO se stažením ze země myslí naprosto vážně, panují velké pochybnosti nad tím, zda bude nová afghánská armáda schopna příštím útokům Tálibánu čelit.

Čítá sice 350 tisíc mužů ve zbrani, nad bojovou morálkou jejích příslušníků visí ale velký otazník. Afghánští vojáci až doposud podnikli jen velmi málo samostatných akcí a při větších operacích se bez podpory ISAF v podstatě nedokázali obejít.

NATO se snaží všemi prostředky posílit jejich bojeschopnost, příslušníci afghánských ozbrojených sil ale pocházejí často z venkovských oblastí, snadno podléhají vlivu místních kmenových vůdců a duchovních a není těžké je přemluvit k dezerci.

Podobně jako v Iráku jsou kasárna bezpečnostních sil a střediska pro nabírání a výcvik rekrutů častým terčem útoků povstalců. Při atentátech umírají čím dál častěji i civilisté, přičemž řadu úmrtí má na svědomí NATO, které díky mylným informacím rozvědek v několika případech bombardovalo objekty, o nichž se domnívalo, že slouží povstalcům. Ve skutečnosti se ale jednalo o ryze civilní cíle.

Odhaduje se, že během deseti let bojů s Tálibánem zahynulo nejméně 40 tisíc Afghánců. To je téměř polovina oficiálního odhadu civilních obětí irácké války, sestaveného Pentagonem.

Washington se rozhodl z Iráku a Afghánistánu stáhnout i z toho důvodu, že obě války jsou čím dál méně populární v USA. Americké daňové poplatníky stály nejméně tři biliony dolarů, což je pětina ročního HDP Spojených států. 

V Afghánistánu zahynulo téměř 1900 amerických vojáků. V Iráku, odkud se USA stáhly ke konci loňského roku, bylo zabito 4800 Američanů.

 

Právě se děje

Další zprávy