S básní o Mulan vyrůstají čínské děti už po staletí. Vznikla kolem šestého století a od té doby dostala mnoho podob. Animovaná Legenda o Mulan od Disneyho z roku 1998 ale čínskému vkusu moc nevyhovovala.
Mohly za to historické nepřesnosti, kterým se podle amerického kulturního serveru Polygon čínské publikum často smálo. Příkladem může být scéna, ve které si Mulan ostříhá vlasy a odstraní make-up, aby před vstupem do armády vypadala více jako muž. Jenže dlouhé vlasy v době před pár stoletími, do kdy je příběh zasazen, nosili v Číně ženy i muži. Americký deník Wall Street Journal dodává, že stříhání vlasů se naopak používalo jako forma trestu.
Hair once again. Mulan 1998. Sword slices hair. Notice the eye-fix on the curtain in the wide shot to the action cut of hair. Shot design. pic.twitter.com/W50QKnRmrB
— Ronnie del Carmen (@ronniedelcarmen) January 17, 2017
Nepředstavitelná byla i poklona, kterou císař v animovaném filmu Mulan složil. Něco takového je v Číně, kde císaři vystupovali jako synové nebes, nemyslitelné.
Stylistika filmu byla navíc stereotypní - ve scénách se často objevovaly lucerny nebo bambus. Byla zde i panda. Humor, zosobněný hlavně postavou draka dabovaného Eddiem Murphym, odpovídal spíš americkým standardům, připomíná britská stanice BBC.
Během dvaadvaceti let se mnohé změnilo. Nový film je hraný a čínský trh nabobtnal. Producenti proto nechtěli riskovat a scénář zaslali předem čínským úřadům k připomínkám. Těm úřadům, jež zároveň rozhodují, které zahraniční filmy se do čínských kin vůbec dostanou.
Letošní hraný snímek tak není novou verzí klasické Disney pohádky, jak tomu bylo nedávno například u Lvího krále nebo Aladina. Vznikl výrazně odlišný film.
Bez draka a písniček
Z díla po zásahu úřadů a po konzultacích s čínskými poradci zmizela scéna se stříháním vlasů a poklona od císaře. Diváci se nedočkají ani zvířecích společníků, kteří Mulan provázeli v předchozí verzi. Draka nahradil v symbolické rovině fénix, který v tradiční čínské mytologii odkazuje ke spojení mužského i ženského principu, a místo cvrčka je zde voják jménem Cricket (v překladu Cvrček).
Hranému filmu také chybí queer podtext. Původně se do Mulan zamiloval voják, aniž by tušil, že jde o ženu. V hrané verzi je ale odhalení jejího pravého pohlaví tím momentem, kdy se do ní muž zamiluje, informuje server Screen Rant. I tento zásah je přičítán Číně, kde byla ještě do počátku tohoto tisíciletí homosexualita označována za mentální poruchu. Zmizela i scéna s polibkem, na kterou čínské testovací publikum nereagovalo dobře.
Upravena byla také motivace Mulan vydávající se do boje - nyní je víc zaměřena na konfuciánské hodnoty a povinnosti dcery k rodině. Čínské úřady chtěly odstranit i zmínky o konkrétní čínské dynastii, ve které se má děj odehrávat.
Ve snaze udělat ho co nejautentičtější hrají ve filmu Asiaté a Mulan je prvním velkorozpočtovým snímkem s kompletně asijským obsazením - včetně hlavní role, již ztvárnila americká herečka Liou I-fej, která má čínský původ.
Filmový kritik Kamil Fila si všímá ještě jednoho motivu, který může se zásahem Pekingu souviset. "U Mulan je zjevné, že vyzdvihuje téma zachování jednotné Číny. V současné verzi zdůrazňují, že Mulan bojuje za to, aby se Čína nerozpadla a ubránila se nájezdníkům, kteří ukrajují hranice a získávají provincie. Mulan ten úkol bere smrtelně vážně, pro ni je to otázka velké cti," vysvětluje pro Aktuálně.cz. "Tento motiv je dokonce silnější než vztah s otcem, kvůli kterému se v animované verzi Mulan vydala do války," dodává.
Po úpravách a škrtech tak vznikl podle Fily na studio Disney atypický film, který připomíná spíš tradiční historický snímek mířený na dospívající dívky. "Film je zbaven muzikálovosti a výrazně ubylo humoru. Je poměrně vážný a patetický, což ale nevadí, protože je zároveň dojemný," doplňuje.
Čínská Disney princezna
Verze, kterou schválily čínské úřady, se promítá i v západních kinech. V těch českých od 4. září, Číňané si musí počkat do 11. září. Už nyní se ale objevují názory na ukázky, a to spíše pozitivní.
"Čína má konečně svou vlastní Disney princeznu," zní jeden z komentářů na čínské sociální síti Weibo. "Chua Mulan (celé jméno protagonistky, pozn. red.) byla hrdinka, která byla ozdobou našich knih ve škole. Jsem rád, že trailer vypráví její příběh spíš jako příběh čínských bojových umění než jako americký kreslený film," napsal další z uživatelů.
"Čínské publikum je nyní očividně sofistikovanější, a tak chce Disney uspět tím, že do Mulan správně umístí kulturní aspekty," cituje stanice BBC profesora Stanleyho Rosena z americké Univerzity v Jižní Kalifornii.
Podobně hovoří i Fila. "Disney se do jisté míry snaží vyhýbat klišé orientalismu u jakékoliv země. Pro Hollywood obecně platí, že se snaží o větší detailnost. Zároveň jde o to, aby to působilo dostatečně atraktivně, aby se to líbilo ve více zemích, proto tam nedávají prvky, které by mohly někoho urazit nebo naštvat. Není tam výrazný národnostní konflikt," vysvětluje.
Úpravy výsledného filmu tak podle něj souvisí na jednu stranu se snahou udělat snímek autentičtější, ale na stranu druhou i s cílem vydělat v Číně co nejvíce peněz. Pro srovnání: loňský americký blockbuster Avengers: Endgame utržil v čínských kinech celkem 629 milionů dolarů (v přepočtu 14,2 bilionu korun), což je jen o 200 milionů méně než ve Spojených státech.
Mulan v kinech i na streamovacích službách
Premiéra filmu byla naplánovaná už na jaro, kvůli pandemii koronaviru se však čtyřikrát odložila. Nakonec proběhla 4. září, a to netradičně ve dvou podobách - například v Česku šel film do kin a ve Spojených státech, kde zůstávají kinosály zavřené, je dostupný přes streamovací službu Disney+. Tam si však za něj diváci musí k předplatnému připlatit 30 dolarů (670 korun). Běžná cena za lístek do kina tu přitom podle statistického serveru Statista nepřesahuje deset dolarů (225 korun). Zdarma bude film americkému publiku zpřístupněn až 4. prosince.
"Natáčení ve stínu koncentračních táborů"
Ještě před svým vydáním se ale film setkal i s negativní odezvou z Asie, především z Hongkongu a Tchaj-wanu, které přímo volají po jeho bojkotu. Představitelka hlavní role Liou I-fej totiž podpořila na sociálních sítích kroky hongkongské policie, která často násilně zasahuje proti demonstrantům.
K bojkotu vyzval i jeden z čelných představitelů prodemokratického hnutí v Hongkongu Joshua Wong: "Protože Liou I-fej otevřeně a hrdě podporuje policejní brutalitu v Hongkongu, vyzývám všechny, kteří věří v lidská práva, aby bojkotovali Mulan." Wong zároveň napsal, že se Disney klaní Číně a upravuje svoje filmy tak, aby mohly být distribuovány v této asijské velmoci.
Mulan specifically thank the publicity department of CPC Xinjiang uyghur autonomous region committee in the credits.
— Jeannette Ng 吳志麗 (@jeannette_ng) September 7, 2020
You know, the place where the cultural genocide is happening.
They filmed extensively in Xinjiang, which the subtitles call “Northwest China”#BoycottMulan pic.twitter.com/mba3oMYDvV
Další kritika přišla po samotném uvedení filmu do kin. Lidé si všimli, že v závěrečných titulcích je poděkování úřadům v čínské provincii Sin-ťiang, kde pekingská vláda zřídila převýchovné tábory určené pro Ujgury. Do nich byl umístěn minimálně milion příslušníků muslimské menšiny, kteří se musí vzdát svého náboženství a zvyků. V oblasti se přitom film částečně natáčel.
Odborník na Čínu Adrian Zenz filmové studio označil za "mezinárodní organizaci profitující ve stínu koncentračních táborů", cituje jeho reakci BBC. Studio navíc přímo děkuje bezpečnostnímu úřadu ve městě Turfan, který je pověřený vedením převýchovných táborů. "Kolik tisíc Ujgurů poslal úřad veřejné bezpečnosti v Turfanu do internačních táborů v době, kdy se zde natáčel film Mulan?" napsal také na Twitteru aktivista Shawn Zhang.
