Takový dárek už Kyjev dlouho nedostal. Smrticí zbraně dorazí z překvapivé země

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Sedmdesát balistických raket. Dvanáct těžkých raketometů. Čtyřicet sedm tisíc obřích dělostřeleckých granátů. Kyjev kupuje z Turecka masivní arzenál americké výroby za šest miliard korun. Ankara vyklízí staré zásoby z devadesátých let a posílá je Ukrajincům. Pentagon transakci požehnal. Souhlas Kongresu je už jen formalita. Ukrajina dostane smrticí kazetovou munici v nejkritičtější možný moment.

Kyjev získá kompletní palebný systém postavený na těžkých pásových raketometech M270 a balistických raketách ATACMS. Turci tímto krokem zaskakují za Spojené státy, kterým po nasazení na Blízkém východě aktuálně chybí vlastní kapacity, hlavně co se balistických raket a munice do protivzdušné obrany týče.

Ankara tím zároveň řeší vlastní modernizaci. Zbavuje se americké techniky nakoupené v letech 1996 až 1998 a získaný kapitál vrhne do vývoje vlastních systémů Kasirga a Yildirim.

Pomoc přijde v pravý čas, protože umožní Ukrajincům odrážet sílící ruský tlak na frontě. Hlavní roli totiž hraje tzv. kazetová munice, která se ještě před dopadem rozpadne na stovky menších bomb a pokryje obrovské území. Například střela ATACMS nese 950 menších bomb M74, které při dopadu promění plochu 35 000 metrů čtverečních v zónu smrti. Pro představu, jde o plochu několika fotbalových hřišť.

Arzenál dále obsahuje 2524 raket M26 ráže 227 milimetrů s doletem 32 kilometrů, kdy jediná raketa vypustí 644 výbušných bombiček a spolehlivě zlikviduje pěchotu i obrněnou techniku na ploše 20 000 metrů čtverečních. Destruktivní sílu doplňuje 47 000 obřích dělostřeleckých granátů M509A1 ráže 203 milimetrů.

Tyto granáty najdou využití v těžkých houfnicích, jako jsou americké stroje M110 dodané z Řecka nebo sovětské 2S7 Pion, přičemž každý náboj rozeseje 180 menších bomb a zdevastuje oblast o průměru 150 metrů.

Rakety ATACMS nepředstavují pro ukrajinské obránce žádnou novinku, jelikož je ve výzbroji mají už od roku 2023. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se sice původně zdráhala poskytnout verzi s doletem 300 kilometrů z obav před eskalací konfliktu, ale v únoru 2024 svůj postoj změnila.

Na ukrajinském bojišti si tyto střely bleskově získaly respekt, když dokázaly zničit mimořádně cenné ruské systémy protivzdušné obrany S-300 a S-400 na okupovaném Krymu. Další obrovský úspěch si připsaly v únoru 2026, kdy přesným úderem zničily velitelství ruské páté armády v Doněcké oblasti.

Ačkoliv nákup amerických zbraní přes Turecko může leckoho překvapit, prezident Recep Tayyip Erdogan podporuje napadenou zemi vojensky už od samého začátku invaze. Byla to právě turecká pomoc, která v kritických prvních měsících roku 2022 pomohla odrazit ruský útok na Kyjev, kdy se proslavily především ikonické úderné drony Bayraktar.

Turecko tak na mezinárodní scéně obratně hraje hned dvě role najednou. Funguje jako prostředník při vyjednávání obilných dohod či výměn zajatců, ale zároveň stabilně zásobuje Kyjev těžkou technikou. Na Ukrajinu už dodalo moderní houfnice Firtina, protiletadlové střely Sungur, raketomety TRLG-230 i obrněná vozidla Cobra II, a turečtí dělníci navíc v místních přístavech staví pro ukrajinské námořnictvo zbrusu nové moderní korvety třídy Ada.

Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?

Přidat jako preferovaný zdroj