


Sedmdesát balistických raket. Dvanáct těžkých raketometů. Čtyřicet sedm tisíc obřích dělostřeleckých granátů. Kyjev kupuje z Turecka masivní arzenál americké výroby za šest miliard korun. Ankara vyklízí staré zásoby z devadesátých let a posílá je Ukrajincům. Pentagon transakci požehnal. Souhlas Kongresu je už jen formalita. Ukrajina dostane smrticí kazetovou munici v nejkritičtější možný moment.

Kyjev získá kompletní palebný systém postavený na těžkých pásových raketometech M270 a balistických raketách ATACMS. Turci tímto krokem zaskakují za Spojené státy, kterým po nasazení na Blízkém východě aktuálně chybí vlastní kapacity, hlavně co se balistických raket a munice do protivzdušné obrany týče.
Ankara tím zároveň řeší vlastní modernizaci. Zbavuje se americké techniky nakoupené v letech 1996 až 1998 a získaný kapitál vrhne do vývoje vlastních systémů Kasirga a Yildirim.
Pomoc přijde v pravý čas, protože umožní Ukrajincům odrážet sílící ruský tlak na frontě. Hlavní roli totiž hraje tzv. kazetová munice, která se ještě před dopadem rozpadne na stovky menších bomb a pokryje obrovské území. Například střela ATACMS nese 950 menších bomb M74, které při dopadu promění plochu 35 000 metrů čtverečních v zónu smrti. Pro představu, jde o plochu několika fotbalových hřišť.
Arzenál dále obsahuje 2524 raket M26 ráže 227 milimetrů s doletem 32 kilometrů, kdy jediná raketa vypustí 644 výbušných bombiček a spolehlivě zlikviduje pěchotu i obrněnou techniku na ploše 20 000 metrů čtverečních. Destruktivní sílu doplňuje 47 000 obřích dělostřeleckých granátů M509A1 ráže 203 milimetrů.
Tyto granáty najdou využití v těžkých houfnicích, jako jsou americké stroje M110 dodané z Řecka nebo sovětské 2S7 Pion, přičemž každý náboj rozeseje 180 menších bomb a zdevastuje oblast o průměru 150 metrů.
Rakety ATACMS nepředstavují pro ukrajinské obránce žádnou novinku, jelikož je ve výzbroji mají už od roku 2023. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se sice původně zdráhala poskytnout verzi s doletem 300 kilometrů z obav před eskalací konfliktu, ale v únoru 2024 svůj postoj změnila.
Na ukrajinském bojišti si tyto střely bleskově získaly respekt, když dokázaly zničit mimořádně cenné ruské systémy protivzdušné obrany S-300 a S-400 na okupovaném Krymu. Další obrovský úspěch si připsaly v únoru 2026, kdy přesným úderem zničily velitelství ruské páté armády v Doněcké oblasti.
Ačkoliv nákup amerických zbraní přes Turecko může leckoho překvapit, prezident Recep Tayyip Erdogan podporuje napadenou zemi vojensky už od samého začátku invaze. Byla to právě turecká pomoc, která v kritických prvních měsících roku 2022 pomohla odrazit ruský útok na Kyjev, kdy se proslavily především ikonické úderné drony Bayraktar.
Turecko tak na mezinárodní scéně obratně hraje hned dvě role najednou. Funguje jako prostředník při vyjednávání obilných dohod či výměn zajatců, ale zároveň stabilně zásobuje Kyjev těžkou technikou. Na Ukrajinu už dodalo moderní houfnice Firtina, protiletadlové střely Sungur, raketomety TRLG-230 i obrněná vozidla Cobra II, a turečtí dělníci navíc v místních přístavech staví pro ukrajinské námořnictvo zbrusu nové moderní korvety třídy Ada.



Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) chce, aby Národní sportovní agentura (NSA) přestala s podporou ankety Sportovec roku. Nelíbí se mu kroky šéfa sportovní redakce České televize Michala Dusíka, jenž je předsedou Klubu sportovních novinářů (KSN), který tradiční anketu pořádá.



Moskva na frontu na Ukrajině odeslala ostatky svatého velkoknížete Dmitrije Donského. Nález relikvie byl oznámen před necelým měsícem a ruský prezident Vladimir Putin jej označil za „zázračný“. Podle Ruské pravoslavné církve má nyní přítomnost „svatého vojevůdce“ na frontě pomoci k „duchovnímu posílení vojáků“. Není to přitom jediné předmoderní opatření, o kterém se v ruské armádě hovoří.



Rusko v noci na sobotu opět zaútočilo na ukrajinská města: dva mrtvé a jednu zraněnou ženu si vyžádal ruský útok na Záporoží, jeden člověk byl zabit při útoku na Kryvyj Rih, v Oděse je 16 zraněných, informují ukrajinské úřady. Na západě Ruska ukrajinský dron zaútočil na auto, na místě zahynula žena, další tři lidé, včetně dítěte, vyvázli se zraněním, tvrdí krizový štáb Belgorodské oblasti.



Když 11. září 2001 narazila unesená letadla do věží Světového obchodního centra, byl velitel Frank Culbertson jediným občanem Spojených států, který se nenacházel na planetě Zemi. Spolu se dvěma ruskými kosmonauty kroužil na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) zhruba čtyři sta kilometrů nad zemí. Krátce po úderech teroristů orbitální komplex přeletěl přímo nad východním pobřežím USA.



Cizí zavinění je hlavní verzí při vyšetřování pátečního vykolejení vlaku v Normandii na severozápadě Francie. S odkazem na policejní zdroj to v sobotu uvedla agentura AFP. Na trati se podle něj našel kus kolejnice. Při nehodě se zranily desítky lidí.