


Vztah mezi Izraelem a demokraty v americkém Kongresu se rychle zhoršuje, čím dál více zákonodárců říká, že už nechce podporovat americké financování a prodej zbraní pro Izrael, a to ani těch určených k obraně, píše server Axios.

Nesouhlas s využíváním peněz amerických daňových poplatníků k financování izraelského systému protivzdušné obrany Iron Dome byl přitom ještě před čtyřmi lety naprosto okrajový názor, řekl Axiosu demokratický kongresman za Floridu Maxwell Frost. Podle něj už tomu tak není.
Americký Senát ve středu hlasoval o rezoluci, jejímž cílem bylo zablokovat prodej vojenských buldozerů Izraeli, dlouholetému spojenci USA na Blízkém východě. Pro její schválení hlasovalo 40 demokratů, což je podle Axiosu dramatický nárůst oproti minulosti. Sedm demokratických senátorů, včetně jejich lídra Chucka Schumera, hlasovalo proti.
Rezoluce Senátem nakonec neprošla v poměru 40 ku 59 hlasům. Loni v červenci dvě podobné rezoluce neprošly v poměru 27 ku 70 hlasům a 24 ku 73 hlasům.
Nesouhlas se tak ozývá od demokratů v obou komorách Kongresu. „Nemůžu podporovat další vojenskou pomoc,“ sdělil Axiosu kongresman za stát Massachusetts Jim McGovern Axiosu s tím, že v minulosti podpořil financování systému Iron Dome, ale že se zdá, že Izrael obecně nenese žádnou odpovědnost.
„Myslím, že mnozí z nás chtějí říct: 'Mají dost peněz na vedení válek, které vedou, nepotřebují naše peníze.' Tečka,“ řekl kongresman za Wisconsin Mark Pocan. Podle kongresmana za Kalifornii Jareda Huffmana podobný postoj už není kontroverzní.
McGovern, Huffman a Pocan v roce 2021 spolu s 207 stranickými kolegy a 210 republikány hlasovali pro financování systému Iron Dome. Pouze osm demokratů tehdy hlasovalo proti a dva, včetně kongresmanky za stát New York Alexandrie Ocasiové-Cortezové, se zdrželi hlasování.
Ocasiová-Cortezová na začátku dubna vzbudila pozornost médií, když na akci organizace Demokratičtí socialisté Ameriky (DSA) řekla, že už nikdy nebude hlasovat pro financování Izraele, a to ani co se týče obranných zbraní.
„Nikdy jsem nezažil, aby se názor veřejnosti na nějaké téma, včetně manželství homosexuálů, změnil tak rychle, jako se změnil na vztah mezi USA a Izraelem,“ řekl kongresman za Kalifornii Ro Khanna, který v minulosti rovněž hlasoval pro financování Irone Dome, ale nyní je proti.
Podle kongresmanky za stát Washington Pramily Jayapalové se lidem nelíbí, že „Izrael začíná války, kdykoli se mu zachce, a poté očekává, že ho Spojené státy budou chránit za peníze daňových poplatníků“.
Před listopadovými volbami do Kongresu umírnění demokraté a demokraté z volebních obvodů, kde souboj mezi demokraty a republikány bývá těsný, pociťují tlak ze strany voličů a aktivistů, aby zaujali tvrdší postoj vůči Izraeli. „Je to pro mě problém v primárkách,“ řekl Axios jeden nejmenovaný demokrat, který v nich čelí oponentovi s protiizraelskými postoji.
Válka USA a Izraele proti Íránu zahájená na konci února podle Axiosu posunula podporu pro Izrael z roviny abstraktní zahraniční politiky a učinila z ní naléhavé téma s reálnými dopady na americké voliče.
„Problémem je zřejmě více než cokoli jiného válka s Íránem,“ uvedl nejmenovaný demokrat. Lidé se podle něj ptají, proč jsou USA zapojené v této válce. "A všechna vodítka vedou k (izraelskému premiérovi Benjaminu) Netanjahuovi," dodal.
Sám Netanjahu v lednu řekl deníku The Economist, že by chtěl během příštích deseti let postupně ukončit získávání vojenské pomoci od Washingtonu. „Když jsem ho to slyšel říct, věděl jsem, že se tento názor více prosadí v mainstreamu,“ řekl demokratický zdroj Axiosu.
Jiní demokraté ze Sněmovny reprezentantů serveru řekli, že nejsou ochotni usilovat o zastavení amerického financování izraelské protivzdušné obrany. „Nejsem připraven zajít tak daleko,“ řekl kongresman za New York Jerry Nadler. Zákonodárce nicméně uvedl, že Netanjahuovo vedení dostalo vztahy Izraele s demokraty do opravdu špatné situace.
Otázka podpory Izraele se podle Axiosu projevuje v demokratických primárkách do Kongresu po celé zemi. Vlivná proizraelská lobbistická skupina Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti (AIPAC) podle serveru vynakládá miliony dolarů na podporu proizraelských umírněných demokratů s cílem oslabit ty, kteří někdy Izrael kritizují.






Režim Vladimira Putina se ocitá pod tlakem. Ruský náborový systém se blíží bodu zlomu a čím dál více se začíná spekulovat o nucené mobilizaci. Kreml tak může velmi brzy čelit tlaku a zvážit politicky riskantní rozšíření odvodů, uvedl deník The Kyiv Independent. Moskva se údajně připravuje povolat desítky tisíc nových vojáků, aby kompenzovala rostoucí ztráty na bojišti.



Podpis dohody s Íránem je naplánován na neděli, uvedl v sobotu americký prezident Donald Trump. Ihned po podpisu bude pro všechny otevřen Hormuzský průliv, tvrdí také v příspěvku na sociální síti Truth Social. Těší se na spolupráci s Íránem. Teherán však v sobotu uvedl, že v neděli memorandum podepsané nebude. Blízkovýchodní země si chce také účtovat za služby poskytované v Hormuzském průlivu.



U chorvatského Splitu v neděli po srážce katamaránu s plachetnicí zemřeli nejméně tři lidé, šlo o Čechy. Další se pohřešuje. Radiožurnálu to řekl vedoucí konzulárního oddělení velvyslanectví ČR v Záhřebu Štěpán Šantrůček. Informaci ČTK potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Šantrůček také sdělil, že čtyři čeští občané byli převezeni do nemocnice, jejich stav však není vážný.



Zatímco dříve šlo o životní aspiraci, dnes jde o nechtěnou odměnu. Po povýšení už čeští zaměstnanci netouží. Šéfovo místo by zvažovali pouze v případě, kdyby dostali přidáno alespoň třetinu mzdy navíc. Pokud se nezmění představy spojené s vedoucími pozicemi, v budoucnu může nastat kritický nedostatek schopných lídrů. Zjistili to výzkumníci z agentury Ipsos.



Britský jezdec Lewis Hamilton vyhrál Velkou cenu Katalánska formule 1 a vybojoval první triumf ve Ferrari. Sedminásobný mistr světa zvítězil v Barceloně o 19,5 sekundy před krajanem Georgem Russellem z Mercedesu. Třetí dojel další britský pilot a úřadující světový šampion Lando Norris z McLarenu.