Etnická muslimská menšina Ujgurů se s pronásledováním čínským režimem potýká dlouhodobě. Komunistická vláda až milion Ujgurů poslala do převýchovných táborů, kde se musí zříct své víry i svých tradičních zvyků.
Jedinou ze sousedních zemí, kde mohou hledat útočiště, je muslimský Afghánistán. Podle magazínu Foreign Policy se podobný útěk nelehkým terénem horského koridoru povedl čtyřem a půl tisícům Ujgurů. Kvůli utajené čínské základně nebude podobná cesta pro ostatní tak jednoduchá.
Tajiks deny WaPo reported Chinese military base exists. They claim it belongs to Tajikistan but was built by China. Some Russian military experts say not good news for Russia. https://t.co/siomqeuyM0 pic.twitter.com/d40YYBW4bU
— Ryskeldi Satke (@RyskeldiSatke) February 24, 2019
O existenci základny na území Tádžikistánu, dohlížející na bezpečnost hranice, donedávna téměř nikdo nevěděl. O možnosti, že by se měla stavět, se sice spekulovalo, popřelo ji ale tádžické ministerstvo zahraničí. "Žádná vojenská základna Čínské lidové republiky na území Republiky Tádžikistán není," uvedlo ministerstvo ve svém prohlášení.
Přesto se reportérům The Washington Post podařilo ověřit, že se za hranicí Číny a blízko hranice s Afghánistánem vojenská základna obsazená čínskými vojáky nachází. Posloužily jim k tomu snímky ze satelitů, fotografie a rozhovory, které vedli s vojáky nasazenými na základně.
"Jsme tu už tři čtyři roky," řekl reportérovi voják, který se představil jménem Ma. Spolu se skupinou dalších kolegů v uniformách se znakem sinťiangské armády si jich všiml reportér deníku v tádžickém městě Murghab, téměř 140 kilometrů vzdáleném od základny.
Jelikož čínská ani tádžická strana existenci základny nepotvrdila, neexistují žádné informace o tom, komu patří ani jak je její provoz financován. Oficiálně má Čína jen dvě vojenské základny mimo své území - první v Džibutsku, druhou na uměle vystavěném ostrově v Jihočínském moři.
Red pin is the Chinese military base in Tajikistan next to the Afghan border: 37.47431, 74.80748. Google imagery still to be updated. Compound to the south is Tajik border guard facility. pic.twitter.com/yb1jxdQmu0
— Christian Hale (@ChristianHale84) February 27, 2019
Američané, kteří mají své jednotky v Afghánistánu, si jsou sílícího vlivu Číny v regionu vědomi. Washington se s radikálním hnutím Tálibán snaží dohodnout, že by americké jednotky po 17 letech z Afghánistánu odešly. USA to podmiňují zárukou Tálibánu, že se asijská země nestane základnou pro džihádisty z Al-Káidy nebo Islámského státu.
Tádžické dluhy
Tádžikistán byl první zemí, která s Čínou podepsala dohodu o novodobé Hedvábné stezce, která by měla obchodně i kulturně propojit region.
Díky iniciativě mají vzniknout nové silnice, železnice, elektrárny nebo například kamery na sledování dopravy a odehrát se společné vojenské cvičení - to vše za čínské peníze, které nyní Tádžikistán velmoci dluží.
Podle magazínu The Diplomat Čína v roce 2015 investovala v Tádžikistánu přes šest miliard korun a podle dat tádžického ministerstva financí držela v roce 2016 až polovinu státního zahraničního dluhu jediná čínská banka vlastněná státem.
"Když vám někdo nabízí peníze na stavbu silnic a pomoc s rozvodem elektrického vedení, je těžké je odmítnout, když nemáte jinou alternativu," popisuje situaci bývalá americká velvyslankyně v Tádžikistánu Susan M. Elliottová.
Nikdy jsi nás tu neviděl
Pravidelné návštěvy možná až stovky čínských vojáků v regionu si pochvalují také obchodníci z Murghabu. Vojáci si u nich nejčastěji dobíjejí mobilní kredit a kupují kilogramy jačího masa. "Pomáhá to ekonomice," prohlásila manažerka jediného místního hotelu Aiperi Bainazarová.
"Nepřemýšlíme o nich a nijak nás netrápí. Kupují si moji vodu a svačiny. To je dobré," dodává Safarmo Toshmamadová z jiného obchodu.
Když se vojáka Ma reportér zeptal, co v sousední zemi dělají, odpověděl, že je to tajemství. "Měl bys znát naše standardní nařízení státu ohledně sdělování informací," řekl. "Pamatuj - nikdy jsi nás tu neviděl," upozornil.
