


Bývalý britský premiér Boris Johnson se po letech vrátil k novinařině a vydal se tam, kam západní politici obvykle nejezdí. S kuklou na hlavě strávil tři dny v blízkosti ukrajinské fronty, kde natočil dokument Into Ukraine’s Kill Zone, jehož prostřednictvím apeluje na západní spojence, aby poskytovali větší podporu Kyjevu. Snímek neunikl ani pozornosti Ruska.

Johnson se svou cestou na Ukrajinu symbolicky vrátil ke své původní profesi. Před vstupem do politiky působil jako bruselský zpravodaj deníku The Daily Telegraph a později vedl konzervativní týdeník The Spectator.
Po odchodu z premiérské funkce se vrátil ke komentování veřejného dění jako autor sloupků pro bulvární deník Daily Mail a právě jeho válečné reportéry oslovil s nápadem připojit se k jejich cestě do válečné oblasti.
„Chtěl jsem na vlastní oči vidět frontovou linii a mluvit s ukrajinskými vojáky, kteří bojují ve válce, kterou si nevybrali. Mířil jsem do oblasti známé jako zóna smrti,“ popsal Johnson svou motivaci v dokumentu, který v pátek odvysílala britská stanice Channel 5.
Zatímco západní politici z bezpečnostních důvodů obvykle navštěvují pouze Kyjev, Johnson podle britských médií strávil 72 hodin v blízkosti fronty na jihovýchodě Ukrajiny nedaleko Záporoží. Celá cesta byla o to riskantnější, že jako jeden z nejvýraznějších západních podporovatelů Ukrajiny a dlouholetý kritik Vladimira Putina patří v zemi k nejznámějším zahraničním tvářím.
Kvůli svému snadno rozpoznatelnému rozcuchanému účesu proto cestu absolvoval inkognito a většinu času nosil černou kuklu. Bez maskování ho ale místní poznávali okamžitě. Pro mnohé Ukrajince totiž dodnes zůstává klíčovým spojencem z prvních dnů invaze.
Není divu. Johnson patřil během svého premiérského mandátu k nejvýznamnějším spojencům Ukrajiny. Po zahájení ruské invaze v únoru 2022 několikrát navštívil Kyjev, prosazoval tvrdé sankce proti Rusku a jeho vláda patřila mezi první, které Ukrajině dodaly protitankové střely NLAW. Británie za jeho vlády rovněž rozšířila výcvik ukrajinských vojáků a později podpořila dodávky těžších zbraní.
Dvaašedesátiletý expremiér během pobytu na frontě navštívil mimo jiné stanoviště protivzdušné obrany, polní nemocnice či dílnu, kde vojáci v improvizovaných podmínkách vyrábějí protipěchotní miny z plastových odpadních trubek a součástek z 3D tiskáren.
Při setkáních s vojáky i civilisty vystupoval především v roli novináře. Dělal si poznámky a vedl s nimi neformální rozhovory od průběhu bojů až po každodenní život ve válečné oblasti.
Sám Johnson uvedl, že dokument natočil proto, že Ukrajinu obdivuje a vede ho smysl pro spravedlnost. „Myslím, že jsem snad nikdy neviděl tak jednoznačný střet dobra a zla, správného a špatného. To, co Putin udělal, bylo naprosto zločinné,“ řekl o ruské invazi.
Dokument zároveň využil k výzvě západním spojencům, aby Ukrajině poskytovali větší podporu. „Na základě toho, co jsem viděl, směšně selháváme v plnění našich závazků a neposkytujeme Ukrajině pomoc, jakou potřebuje. Ukrajinci mohou vyhrát a vyhrají. Ale naše otálení a nerozhodnost dál způsobují nepředstavitelné lidské utrpení. Říkáme, že Ukrajinci bojují za nás všechny – tak proč je pořád necháváme na holičkách?“
Snímek po odvysílání rozděluje britské recenzenty. Zatímco deník The Telegraph mu udělil čtyři z pěti hvězdiček a ocenil, že Johnson natočil překvapivě střízlivý dokument s vážným poselstvím, deník The Guardian snímek zhodnotil jedinou hvězdou. Podle něj bývalý premiér svou přítomností jen odvádí pozornost od samotné války a dokument se mění spíše v další díl „Borisovy show“.
Na dokument už reagovalo i ruské velvyslanectví v Londýně. Ve svém prohlášení uvedlo, že snímek stojí především na osobních názorech Borise Johnsona, a připomnělo dlouhodobé tvrzení Moskvy, že to byl právě bývalý britský premiér, kdo v roce 2022 přispěl ke zmaření mírových jednání. Podle ruské strany tak nese osobní odpovědnost za pokračování bojů.



Vláda maďarského premiéra Pétera Magyara předložila návrh zákona, kterým by z předpisů týkajících se ochrany dětí vypustila zákaz zobrazování homosexuality a transgender osob zavedený během éry dlouholetého šéfa vlády Viktora Orbána. Informuje o tom agentura AFP.



Americké akcie zahájily týden poklesem. Dolar naopak na devizových trzích posílil. Děje se tak současně s tím, jak se výnos klíčových amerických dluhopisů pohybuje nejvýše od října 2023 a ceny ropy zůstávají výrazně nad 100 dolary za barel.



Prezident Spojených států Donald Trump v rozhovoru s novináři znovu prohlásil, že Ukrajina by neměla útočit na ruské rafinerie. Nejnovější vyjádření učinil v noci na pondělí při návratu z Irska. V neděli v Irsku řekl, že vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinská armáda neútočila na ruské ropné cíle, protože to škodí celému světu. Mluvčí Kremlu Trumpova slova přivítal.



Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to v pondělí sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity.



Je to teprve pár dní, co americký prezident Donald Trump při návštěvě Irska podpořil jeho sjednocení se Severním Irskem, které je součástí Velké Británie. Nyní přišel další úder pro zastánce jednotného Spojeného království. Lídři Skotska, Walesu a Severního Irska v pondělí podepsali společnou deklaraci, v níž požadují právo rozhodovat o budoucnosti svých zemí.