


Polsko podepsalo historický zbrojní kontrakt na modernizaci svého námořnictva. Od švédského koncernu SAAB kupuje tři nejmodernější diesel-elektrické ponorky A26 třídy Orka za astronomických 4,5 miliardy eur. Varšava tímto strategickým tahem dává sbohem zastaralé sovětské technice a společně se Stockholmem vytváří v Baltu neprostupnou zeď proti ruské hrozbě.

Polský premiér Donald Tusk označil dohodu za absolutní vrchol polsko-švédských vztahů. Nejde podle něj o pouhý nákup vojenského hardwaru, ale o hluboké geopolitické spojenectví.
Význam události podtrhla i osobní návštěva švédského premiéra Ulfa Kristerssona v baltském přístavu Gdyně.

Dohoda má silný ekonomický rozměr – součástí kontraktu je masivní zapojení polského průmyslu. Na výrobě ponorek a doprovodných plavidel, jako jsou záchranné lodě Ratownik, se budou přímo podílet polské loděnice, což tamnímu obrannému sektoru otevře dveře k hi-tech mezinárodním projektům.
Polské podmořské síly v současnosti připomínaly spíše vojenský skanzen. Polsko disponovalo jedinou funkční ponorkou – zhruba čtyřicet let starým sovětským plavidlem třídy Kilo (ORP Orzeł), které kvůli neustálým poruchám trávilo více času v loděnicích než na otevřeném moři.
Nové švédské stroje A26 (třída Blekinge) představují technologický skok o několik generací dopředu. Jsou navrženy speciálně pro mělké a strategicky komplikované prostředí Baltského moře.
Jejich hlavní zbraní je absolutní utajení. Ponorky disponují revolučním pohonem AIP (nezávislým na přístupu atmosférického vzduchu), což jim umožňuje zůstat skrytým pod hladinou bez nutnosti vynoření celé týdny.
Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz přirovnal technologický význam nových ponorek k americkým stíhačkám páté generace F-35, které Polsko nedávno zařadilo do výzbroje. Třída Orka totiž bude fungovat jako modulární podmořské centrum.
Plavidla jsou vybavena speciálními přechodovými komorami pro vysílání diverzních jednotek speciálních sil a jsou plně integrovaná s dálkově ovládanými podmořskými drony a bezpilotními prostředky. To polské armádě umožní provádět průzkum a operace, které byly v Baltu doposud nemyslitelné.
Vzhledem k tomu, že jde o stavbu zcela nových lodí, na první vlastní ponorku si polští námořníci počkají do roku 2031, přičemž finální dodávka celého tria je naplánována na rok 2038.
Aby polské námořnictvo během dlouhých let čekání neztratilo své operační schopnosti a vycvičené posádky, součástí dohody je i takzvané překlenovací řešení. Švédsko Polsku dočasně zapůjčí svou modernizovanou ponorku třídy A17 HMS Södermanland.
Ostrý výcvik polských posádek na tomto švédském plavidle začne už letos v srpnu, díky čemuž bude polské námořnictvo připraveno hladce přesednout do nových superponorek hned v momentě, kdy sjedou z doků v Karlskroně.



Ukrajina má nového premiéra. Poslanci parlamentu ve čtvrtek schválili do čela vlády dosavadního šéfa energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého. Kdo je 48letý krizový manažer, který má zemi provést jedním z nejtěžších období války?



Jedna devadesátiletá žena chodila doma ve svetru a tvrdila, že venku rozhodně nemůže být 35 stupňů. Jiní senioři byli nezvykle unavení, přestávali jíst a pili méně než obvykle. „Přehřátí kolikrát ani nevnímají,“ říká ředitelka terénní pečovatelské služby Hana Janů. Zkušenost z Nového Města na Moravě ukazuje problém, který podle odborníků během vln veder ohrožuje miliony lidí v Evropě.



Ukrajinský parlament schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra i jeho novou vládu. Hlasování se netýkalo ministrů zahraničí a obrany, které navrhuje prezident.



Janovský soud udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zahynulo 43 lidí. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l´Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal 12 let vězení. V procesu je více než 50 obžalovaných a soud nyní čte své rozhodnutí, píší agentury.



Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom ve čtvrtek informovala Evropská komise (EK).