


Ukrajinské letectvo a protivzdušná obrana se dočkají masivního posílení. Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Kyjev obdrží v letech 2028 až 2029 moderní stíhačky Rafale. Součástí balíku je také špičkový protiletadlový systém SAMP/T NG, licenční práva na výrobu raket Aster 30, precizní bomby AASM Hammer a další ničivé střely s plochou dráhou letu SCALP-EG.

Modernizovaný protiletadlový a protiraketový systém SAMP/T New Generation z dílny italsko-francouzského zbrojního konsorcia EUROSAM představuje absolutní technologickou špičku v oboru a slouží jako přímý ekvivalent amerického systému MIM-104 Patriot. Jeho dosah přesahuje sto padesát kilometrů, přičemž dokáže sledovat až sto cílů současně a navádět rakety na deset z nich najednou.
Klíčovým prvkem celého systému jsou antibalistické rakety Aster 30. Pokud Ukrajina skutečně získá licenční práva pro jejich vlastní domácí výrobu, vyřeší tím svůj největší dlouhodobý problém, kterým je kritický nedostatek munice do protivzdušné obrany.



Francie plánuje v první vlně dodat Ukrajině šestnáct kusů stíhaček Rafale s tím, že Kyjev již dříve vyjádřil záměr nakoupit v budoucnu až stovku těchto strojů. Tento vysoce obratný stroj dosahuje maximální rychlosti 1912 kilometrů za hodinu s bojovým doletem 1750 kilometrů.
Rafale aktuálně zažívá exportní žně po celém světě, což dokazuje i nedávná obří objednávka z Indie na 141 kusů, která se zapsala mezi největší zbrojní kontrakty v historii země.
Britsko-francouzskou raketu vyvinutou zbrojovkou MBDA má Ukrajina k dispozici již od května roku 2023 a pro ruské logistické zázemí znamená permanentní noční můru.
Střela letí extrémně nízko nad zemí, čímž se úspěšně vyhýbá radarovému odhalení, a k přesné navigaci využívá kombinaci GPS, inerciálního vedení, infračervených senzorů a pokročilého systému TERPROM, který porovnává reliéf krajiny s digitální mapou v paměti.
Její unikátní hlavice BROACH o hmotnosti 450 kilogramů funguje na principu dvoufázového výbuchu, kdy první nálož prorazí betonový pancíř a teprve druhá exploduje uvnitř objektu. To z ní dělá ideální zbraň pro ničení železobetonových bunkrů a velitelských stanovišť. Jedinou nevýhodou je vysoká cena přesahující milion liber za kus, investice se však vyplácí, což dokazuje i úspěšné zničení společného rusko-severokorejského velitelství z listopadu roku 2024.
Na rozdíl od extrémně drahých střel SCALP představují naváděné bomby AASM Hammer od společnosti Safran mnohem dostupnější řešení pro každodenní bojové operace. Díky integrovanému raketovému boosteru mají dolet přes sedmdesát kilometrů a nesou standardní nálož o hmotnosti 250 kilogramů, přičemž těžší jednotunová verze se již úspěšně testuje.
Francie posílá na Ukrajinu pravidelně padesát kusů těchto bomb měsíčně. Ukrajinské letectvo je dokázalo s pomocí západních specialistů úspěšně integrovat jak na své starší stíhačky sovětské výroby Mig-29 a Su-25, tak na nově dodané francouzské stroje Mirage 2000-5F.



V čele české delegace na příštím summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Tiraně bude prezident Petr Pavel. Uvedla to dnes Česká televize s odkazem na vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO). Předseda vlády už v červenci uvedl, že nemá problém s tím, aby Pavel na příští alianční summit jel. O letošní složení delegace na summit do Ankary se vedl několikaměsíční spor.



Fotbalisté Manchesteru City v anglické lize navzdory dlouhému oslabení porazili městské rivaly United 1:0 a zůstali stoprocentní i po 4. kole. Zápas rozhodl Erling Haaland, jenž dal devátý ligový gól do sítě Manchesteru United a stal se nejlepším střelcem manchesterských derby v Premier League. Překonal osmigólové Sergia Agüera a Waynea Rooneyho.



Nejméně dva mrtvé a šest raněných si vyžádal nálet ukrajinských dronů na Nižněkamsk, informoval starosta města v ruském Tatarstánu. Celkem bylo podle úřadů v regionu zraněno 12 lidí. Terčem náletu se podle serveru Ukrajinska pravda staly místní petrochemické závody. Ukrajinské drony zapálily také další rafinérii, ve Slavjansku na jihu evropského Ruska, tvrdí ukrajinská rozvědka.



Do hlubin ruské vrcholné politiky vidí Boris Bondarev jako nikdo jiný. Coby diplomat v ní totiž do roku 2022 působil, než na protest proti válce odešel. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, proč Moskva nebere Evropu jako partnera k vyjednávání, jaký druh klauna jsou někteří světoví lídři i to, zda je možné donutit Putina k ústupkům. Exdiplomat také řekl, jak by měl Západ odpovědět na ruský tlak.



V Hormuzském průlivu byla v neděli nad ránem zasažena íránská obchodní loď, uvedly íránské úřady podle agentur. Jeden člověk zemřel, další tři utrpěli zranění. Televize Al-Džazíra informovala, že Írán z útoku obvinil Spojené státy.