Krymský most stojí, aby měli Rusové kudy uprchnout z Krymu, vysvětluje ukrajinskou strategii velitel Sil bezpilotních systémů Robert „Maďar“ Brovdi. Cílem Kyjeva je odříznout poloostrov od zásob, ale ponechat únikovou trasu – Krymský most. „Ať si přes něj táhnou někam daleko, nejlépe až za Ural,“ posílá Brovdi vzkaz Rusům na Krymu.
„My vytváříme podmínky pro to, aby život těch červů (Rusů) na poloostrově byl nesnesitelný. Teď uzavíráme přístupové cesty – nikoliv únikové cesty. Krymského mostu jsme se ani nedotkli. Ať přes něj klidně táhnou do prd*le,“ řekl Brovdi v rozhovoru s irským novinářem Caolánem Robertsonem, který proslul rozkrýváním irského exportu oxidu hlinitého (klíčové suroviny pro výrobu vojensky důležitého hliníku) do Ruska.
Brovdi tak hodnotí několik měsíců trvající kampaň, kdy pomocí dronů středního a dlouhého doletu systematicky likviduje nákladní dopravu na silnici spojující Rostov na Donu přes okupovaný Mariupol a Melitopol s Krymem. Ukrajinské tajné služby a drony cílí také na železniční infrastrukturu, mosty a vlaky převážející palivo a munici.
„My se teď soustředíme na jejich logistiku. Na zásobování všech druhů. Na tu logistiku, která jim umožňuje přesouvat živou sílu, dovážet munici a další vojenskou techniku, prostředky a síly, které pak používají proti nám na jihu nebo které z Krymského poloostrova odpalují na Ukrajinu,“ vysvětluje Brovdi.
Dlouhodobě také Ukrajinci potápí dopravní lodě a trajekty, které mohou být využívány k zásobování poloostrova. I díky tomu je na Krymu vyhlášený nouzový režim a úřady zakázaly prodej pohonných hmot civilistům.
Krymský most se ale od října 2022, kdy na něm explodovalo nákladní auto s výbušninami, nepodařilo Ukrajincům zasáhnout. Podle Brovdiho je to však záměr a most (přes který z bezpečnostních důvodů Rusové stejně nepřevážejí munici a palivo) chápe Kyjev jako jakýsi únikový ventil.
„Ať ty miliony lidí přes ten most bez zastavení upalují do svého Ruska a jedou někam hodně daleko za Ural, aby tam žili v klidu,“ říká nyní Brovdi. „To, že přijdou o to, co si zde za těch více než deset let vybudovali, to je jejich karma. Neměli se sr*t na náš Krym. Ať táhnou někam na Sibiř a začnou tam stavět na zelené louce od nuly. My jim bránit nebudeme.“
Odborníci nicméně upozorňují, že případné zničení mostu je pro ukrajinskou armádu složitý inženýrský a vojenský oříšek. Most je masivní železobetonový komplex dlouhý téměř 19 kilometrů, který stojí na stovkách hluboko zapuštěných pilířů. K tomu, aby se takový pilíř zbortil, nestačí běžná raketa nebo dron.
Ukrajina sice disponuje západními střelami s plochou dráhou letu (např. Storm Shadow / SCALP), ty jsou však navrženy primárně k ničení bunkrů nebo velitelských stanovišť. Pokud taková raketa zasáhne mostovku, prorazí do ní díru, kterou lze relativně rychle opravit. Most jako takový se ale nezřítí, pokud výbuch nezasáhne a fatálně nepoškodí samotné nosné pilíře pod ní.
Sabotáž z října 2022 byla úspěšná proto, že díky výbuchu nálože v náklaďáku přímo na mostovce zapůsobila tlaková vlna shora na konstrukci a shodou okolností odpálila i vedle projíždějící vlak s palivem. Intenzivní žár z hořícího benzinu pak oslabil ocelovou konstrukci železniční části.
Sdílet
Nejnovější videa
