reklama
 
 

Tady se rodilo 11. září. "Hnízdo vrahů" bylo na Labi, ve městě milionářů

Aktualizováno 12. 9. 2016 8:11
Žádné město Evropy není s 11. zářím 2001 spojeno tak jako severoněmecká metropole Hamburk. Ve čtvrti Hamburg-Harburg se sbíhaly nitky. Sem telefonovali strůjci útoků, tady se scházeli, zde končily peníze, které z muslimských zemí posílali členové a příznivci teroristické sítě Al-Káida.

Hamburk – Málokteré evropské město se pyšní tolika superlativy jako Hamburk. Největší přístav Německa – a druhý největší v Evropě – proslul jako noblesní sídlo bohatých obchodníků, kterým se tu daří už od středověku.

Na jezeře Alster v srdci města se po hladině prohánějí bílé jachty, břehy Labe lemují honosné vily s pečlivě upravovanými terasovitými zahradami.

Přes 40 tisíc Hamburčanů vlastní majetek v hodnotě vyšší než milion eur.

Přístavní metropole na Labi ale není jen nejbohatším městem Německa. Pyšní se ještě jedním přízviskem: "Brána do světa" (německy Tor zur Welt).

Díky přístavu do Hamburku míří cizinci z celého světa. Hamburčané se tím rádi chlubili.

Pak ale přišla zpráva, která většinu z nich šokovala: nablýskané město s výbornou pověstí si vybrala skupina zahraničních teroristů, aby tu nerušeně nachystala nejhorší atentát v historii: útok na Spojené státy z 11. září 2001.

To, že se Hamburk stane "Branou do světa" i pro obávanou teroristickou síť Al-Káida, nikdo netušil. A město se z toho pořádně nevzpamatovalo doteď.

Fax z Ameriky

Od doby, kdy do severní věže Světového obchodního centra v New Yorku narazilo první letadlo, uplynulo 30 hodin. V Marienstrasse, v hamburské čtvrti Harburg, zastavila zničehonic černá limuzína s houkačkou.

Do nenápadného čtyřpatrového domu z cihel, jakých tu po válce vyrostla spousta, vběhlo několik mužů v civilu. Mířili do bytu, kde na 58 metrech čtverečních ve třech pokojích žili masoví vrazi a jejich pomocníci: Muhammad Atta a ostatní.

Americká FBI poslala krátce předtím na ambasádu USA v Berlíně seznam 19 podezřelých. Ta šestistránkový fax s názvem "Twin Towers Bombing, Terrorist Attacks of 11 September 2001" hned poslala dál – berlínským vyšetřovatelům ze Spolkového kriminálního úřadu.

Odtud putoval do Hamburku.

"Už v tomhle faxu byli zmíněni všichni: Muhammad Atta, Marván Šihhí, Ziád Džarrá," píší v knize "11. září. Dějiny teroristického útoku" reportéři týdeníku Der Spiegel, který má mimochodem svou hlavní redakci právě v Hamburku.

Za sérii článků, které o atentátu a jeho vyšetřování vydal, Spiegel později získal několik ocenění.

Vyklizené hnízdo vrahů

V bytě v Marienstrasse 54, kam 12. září 2001 ve 22.18 hodin vtrhli policisté, zůstala jen jedna vestavěná skříň, bílá kuchyň, na chodbě telefonní přípojka. A pár pohozených, co do obsahu bezcenných papírů.

Ani Ando, nejlepší pes hamburské policie, nic nenašel.

"Žádní lidé, žádné důkazy. Hnízdo vrahů bylo vyklizené," napsal Spiegel.

Prohledání bytu byl ale teprve začátek. Začala policejní akce, jaká neměla v historii obdoby. Jen v Německu prověřovala policie v následujících týdnech 17 tisíc oznámení, kontrolovala 448 lidí a 19 firem, prohledávala 39 objektů, zkoumala 452 bankovních kont.

Na vyšetřování bylo nasazeno 600 lidí. Čím hlouběji do případu pronikali, tím bylo jasnější: Hamburk byl víc než jen dočasným bydlištěm Atty, "Pilota smrti".

Dům následovníků

Ve čtvrti Hamburg-Harburg se sbíhaly nitky. Sem telefonovali strůjci útoků, tady se scházeli, zde končily peníze, které z muslimských zemí posílali členové a příznivci teroristické sítě Al-Káida.

Pokaždé, když Muhammad Atta posílal Sahídu Bahajimu – na něhož byl byt v Marienstrasse napsaný a který v Německu vyhledával rekruty pro Al-Káidu – nájem, jako zprávu pro příjemce uváděl: "Dům následovníků".

Jeden "Dům následovníků" už přitom tou dobou existoval. Stál v luxusní čtvrti pákistánského Péšávaru, sloužil jako sklad zbraní a bojovníci Al-Káidy se sem jezdili školit, co je Svatá válka.

Nájemcem nebyl Atta, ale Usáma bin Ládin.

Jinak si ale Atta dával záležet na tom, aby v Německu nijak nevyčníval. A dařilo se mu to mistrně. Stejně jako většině ostatních atentátníků a jejich pomocníkům.

Do Německa přijeli v devadesátých letech. "Zabijáci z 11. září byli tehdy úplně normální mladí lidé. Samozřejmě muslimové, ale pilní studenti, takže zářné příklady toho, jak tato společnost dokáže (cizince) integrovat," napsal Spiegel v jednom z článků, které vyšly po útocích na Pentagon a newyorská Dvojčata.

Pearl Harburg

Své "smrtící fantazie" začali útočníci rozvíjet až v době, kdy žili v Hamburku.

Atta, hlava hamburské buňky Al-Káidy, přijel do města poprvé v roce 1992, coby účastník studentské výměny mezi Egyptem a Německem. Zapsal se ke studiu na Technické univerzitě Hamburg-Harburg, obor územní plánování.

Nejdřív bydlel v rodině manželů-učitelů. Od začátku to ale skřípalo, třeba když se s ním snažili diskutovat o tom, proč si zakrývá obličej, když v televizi ukazují spoře oděné postavy.

Nakonec učitelé Attu z domova vyhodili. To když trval na tom, že se v době postního měsíce ramadánu musí vařit jen v noci. To byl ale nadlouho poslední konflikt, který šéf hamburské Al-Káidy v Německu měl.

Na univerzitě měl výbornou pověst, na semináři "Plánování a stavění v rozvojovém světě" dokonce proslul brilantními přednáškami.

Mluvil výborně německy. Ve firmě Plankontor, kde pracoval 19 hodin týdně jako kreslíř, si ho pamatovali jako slušného člověka, který kolegům s bolestmi zad nosil přírodní léčivé prostředky.

Z pilného studenta radikálem

"Radikalizovat se Muhammad Atta začal až v roce 1995, o čtyři roky později se z něj pak definitivně stává terorista," uvádí Spiegel. "Změnily ho hlavně cesty do arabského světa."

Z té do Mekky se vrátil s plnovousem. Od té doby vydržel hodiny poslouchat nahrávky pasáží z Koránu.

Místo na univerzitu chodí čím dál častěji do hamburské mešity Al-Kuds. "Když se nemohu modlit, nemohu ani studovat," argumentuje.

V roce 1997 se do Hamburku stěhuje další z pilotů unesených letadel, Ziád Džarrá. Zapíše se ke studiu leteckého inženýrství.

V bytě, kde Džarrá bydlel, najdou kriminalisté o několik let později text, který zní po útocích na New York a Washington jako proroctví: "Zítřek přijde. Vítězové přijdou," stojí v něm. "Přísaháme, že vás porazíme. Země se bude třást pod vašima nohama."

Atta, Džarrá, Ramzí Binalšíbh (kterého zatkli v roce 2002 v Pákistánu) i další z pilotů Marván Šihhí, ti všichni se potkávali v mešitě Al-Kuds i v hamburském Domě následovníků.

Dva roky před atentáty, po cestě do Kandaháru, Šihhí, Atta i Džarrá, ohlásí ztrátu svých pasů. Dostanou nové, ovšem bez podezřelých razítek z Afghánistánu a Pákistánu. Cesta do Ameriky je volná. Největší útok na západní civilizaci může začít.

Nenávidět muslimy se stává normou a právě to radikálním islamistům vyhovuje, chtějí proti sobě postavit muslimy a ostatní, říká Martin Novák. | Video: Martin Novák |  02:01

autor: Zuzana Kleknerová | 9. 9. 2011 20:10

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama