


Smrt jedenáctileté školačky Lyhanny, jejíž tělo našli vyšetřovatelé v opuštěném silu, odpálila ve Francii celonárodní krizi. Brutální čin spáchal recidivista, kterého policie po dřívějším znásilnění dítěte nechala celé měsíce na svobodě. Do ulic vyrazily tisíce lidí a pod palbou kritiky je celý justiční systém. Země, která dala světu moderní právo, dnes nedokáže ochránit ani vlastní děti.

Ve čtvrtek 4. června odpoledne opustila Lyhanna školu ve městě Fleurance na jihozápadě Francie. Domů už nedorazila. Po rozsáhlém pátrání našli vyšetřovatelé její tělo v opuštěném obilném silu nedaleko obce Puycasquier.
Kriminalisté okamžitě zatkli jednačtyřicetiletého Jérôma Barellu, otce jedné z Lyhanniných spolužaček, kterého s dívkou v den zmizení zachytily bezpečnostní kamery. Barella byl obviněn z únosu a vraždy nezletilé.
Skutečný šok a hněv Francouzů ale přišel ve chvíli, kdy promluvily registry. Vyšlo najevo, že Barella je pro francouzskou justici starým známým. Podle informací stanice RTL čelil v minulosti sérii oznámení kvůli sexuálnímu násilí na dětech.

Nejbrutálnější selhání státního aparátu nese dataci roku 2025. Barella tehdy čelil obvinění ze znásilnění teprve desetileté dívky. Francouzská mašinerie ho přesto nechala celé měsíce bez povšimnutí – policie ani soudy ho nevyslechly, nezadržely ani nepostavily před soud. Případ si pouze přehazovaly úřady tak dlouho, dokud zrůda neudeřila znovu. „Kdyby systém fungoval, Lyhanna dnes žila,“ zní dnes z úst komentátorů i zdrcené veřejnosti.
Aby toho nebylo málo, RTL vytáhla na světlo staré spisy z roku 2013. Ze znásilnění dítěte byl tehdy obviněn i Barellův otec – tehdejší vyšetřování však vyšumělo do ztracena a případ byl odložen. Policie teď narychlo oba případy znovu otevírá a zkoumá rodinné vazby.
Tragédie okamžitě přerostla v masové demonstrace. Do ulic měst Fleurance a Puycasquier vyrazilo přes šest tisíc lidí. Pietní pochody se bleskově transformovaly v protesty proti vládní neschopnosti. Na transparentech vedle nápisu „Spravedlnost pro Lyhannu“ visela i otázka: „Combien d'enfants encore?“ – Kolik dětí ještě zemře?
Vláda musela kapitulovat. Ministr spravedlnosti pod obrovským tlakem veřejně uznal, že francouzský systém selhal, a nařídil mimořádnou revizi desítek tisíc neuzavřených případů sexuálního násilí na dětech.

Pro opozici a odbornou veřejnost je to však jen prázdné gesto. Francie sice v posledních letech pod vlivem šoku z kauzy Dominiqua Pelicota (který roky drogoval a nechal desítky mužů znásilňovat svou ženu Gisèle) zpřísnila zákony, jenže legislativa na papíře realitu v ulicích nezměnila. Podle dat Rady Evropy Francie dlouhodobě trestuhodně podfinancovává justici. Má fatální nedostatek soudců i státních zástupců, soudy jsou přetížené a vyšetřování trvá roky.



Rozměrná betonová plastika nazvaná Rovnováha u pražského Barrandovského mostu se v pátek ráno rozpadla a zasypala přilehlou silnici i cyklostezku. Nikdo zraněn nebyl, v místě je ale částečně omezena doprava. Na bezpečnost tam dohlíží policisté, řekl policejní mluvčí Richard Hrdina. Na událost upozornil server iDNES.cz.



Americký prezident Donald Trump ve svém projevu k národu v noci na pátek uvedl, že chce posílit důvěru ve volební proces ve Spojených státech, mnohdy ale dělal pravý opak, napsal zpravodajský web deníku The New York Times (NYT). Dokumenty zveřejněné Trumpovou vládou a dřívější závěry zpravodajských služeb podle listu navíc neslouží jako důkaz pro Trumpovy argumenty o narušení bezpečnosti voleb.



Dva mrtvé si vyžádaly prudké bouře, které v noci na pátek zasáhly Francii po dlouhé vlně veder. Na 53 000 lidí se ocitlo bez elektrického proudu, píše agentura Reuters s odvoláním na francouzské úřady. Bouřím čelí rovněž Německo.



Vedení ODS zadalo organizaci z Prahy 1 do týdne přepracovat kandidátku pro podzimní komunální volby. Nemá na ní být bývalý městský radní a exstarosta Prahy 1 Filip Dvořák. Pokud tak neučiní, má to udělat regionální organizace. Novinářům to v pátek po jednání výkonné rady ODS řekli předseda ODS Martin Kupka a první místopředseda Tomáš Portlík.



Ukrajinský parlament schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra i jeho novou vládu. Hlasování se netýkalo ministrů zahraničí a obrany, které navrhuje prezident.